Letošní žádost na využití biocidů nakonec zamítlo ministerstvo životního prostředí

Vimperk - Vedení šumavského národního parku se chystá na jaře k dalšímu chemickému útoku na kůrovce. Do konce listopadu chce sepsat příslušnou žádost, která má umožnit v následujících dvou letech rozmisťovat po Šumavě kmeny napuštěné biocidy.

"Musíme být připraveni na to, že chemii budeme určitě potřebovat na začátku roku," řekl Aktuálně.cz ředitel parku Jan Stráský. Park předběžně počítá s jejím nasazením v dubnu.

Proč sepisují jeho podřízení žádost už teď, vysvětlil Stráský tím, že se nechce "dostat do časového skluzu a peripetií letošního roku".

Ředitel Stráský totiž letos na jaře použil chemické přípravky na hubení kůrovce nezákonně, což konstatovala i Česká inspekce životního prostředí. Národnímu parku totiž chyběla výjimka ze zákona o ochraně přírody a krajiny, který chemikálie v chráněných územích zakazuje.

"Zásadním zjištěním je skutečnost, že pro použití biocidů na území Národního parku Šumava nebyla vydána výjimka podle zákona o ochraně přírody a krajiny," uvedla ve své zprávě českobudějovická pobočka inspekce.

Ačkoli Stráský nepostupoval v souladu se zákonem před bezmála osmi měsíci, inspekce zatím případ neuzavřela, ani nerozhodla o případné sankci.

Výjimku zrušilo ministerstvo

Stráský si sice v červnu patřičnou výjimku opatřil od odboru státní správy šumavského národního parku, jenže proti jejímu vydání se odvolalo ekologické Hnutí Duha k ministerstvu životního prostředí.

A úřad ministra Tomáše Chalupy organizaci vyhověl a z procesních důvodů Stráskému výjimku v říjnu zrušil.

"Správa národního parku porušila hrubým způsobem zákonný postup při jejím udělení," řekl Aktuálně.cz Jaromír Bláha z Hnutí Duha. Ministerstvu vadilo, že park zahájil v této záležitosti - použití chemikálií - dvě řízení.

"Legálnímu zahájení pozdějšího z nich bránila překážka litispendence (brání zahájení dalšího řízení, pokud v téže věci už jedno řízení probíhá - pozn. red.)," uvádí se v ministerském rozhodnutí, které má Aktuálně.cz k dispozici.

"Nerespektování překážky litispendence je soudy ve správním soudnictví hodnoceno jako natolik závažná procesní vada, že sama o sobě působí nezákonnost správního rozhodnutí vydaného v řízení touto překážkou zatíženém," uvedlo ministerstvo.

Stráský uvedl, že chyba se stala, když se po jeho nástupu žádost o použití chemie rozšiřovala. "Ukázalo se, že je to právně velmi těžko schůdné," poznamenal Stráský.

Ještě nevím, kam postavíme otrávené kmeny

Na to, kde přesně budou kmeny s biocidy rozmístěné, je podle Stráského ještě brzy. Záleží na přesném plánu sanace kůrovcové kalamity, který teprve vznikne.

"O výjimku budeme žádat znovu, protože kůrovcová kalamita bude pokračovat i příští rok," řekl mluvčí parku Pavel Pechoušek, podle něhož se biocidy nasadí jen v minimálním množtsví a v nejnutnějších případech.

Hnutí Duha už ovšem oznámilo, že se znovu pokusí chemickému útoku zabránit. "Využijeme k tomu všechny právní prostředky," konstatoval Jaromír Bláha. Dodal, že jedovaté pesticidy hubí kromě kůrovce i ostatní hmyz. Už v nepatrném množství zabíjí i vodní živočichy.

"Použití chemie považujeme za nepatřičné nejen v národním parku, ale v jakýchkoliv lesích," řekl Aktuálně.cz Bláha.

Biocidy ne, varují vědci

Před chemií varovaly i desítky vědců z Jihočeské univerzity, Přírodovědecké fakulty nebo Botanického ústavu. Podle Centra pro výzkum biodiverzity jde o nejhorší způsob "ochrany" před kůrovcem.

"Insekticidy mají malý účinek, neboť lýkožrouta, žijícího pod kůrou, vůbec nezasáhnou, zato však zahubí miliony jedinců jiných druhů hmyzu, které žijí na povrchu," uvedlo centrum na jaře ve svém prohlášení.

"Mnohé z těchto druhů jsou ohrožené, chráněné, mimo jiné i celoevropskou sítí chráněných území Natura 2000. Chemické zásahy by pochopitelně měly značně negativní dopad na hodnocení České republiky Evropskou komisí, včetně citelných finančních následků," upozorňují vědci.

Chemie usnadňuje naši práci

Vedení parku tyto argumenty odmítlo.

"Není pravda, že při aplikaci biocidů hyne všechen hmyz a vodní živočichové. Téměř výhradně působí pouze na lýkožrouta smrkového. Navíc likvidací lýkožrouta zabráníme napadení dalších lesních porostů kůrovcem a chráníme tak životní prostředí pro další druhy živočichů a rostlin. Přísně limitované a sledované minimalistické použití biocidů v Národním parku Šumava tak tedy napomáhá zájmům ochrany přírody," řekl mluvčí Pechoušek.

Ředitel parku Jan Stráský uvedl, že chemické prosteřdky boj s kůrovcovou kalamitou usnadňuje.

"Všechno můžete nahradit lidskou prací, ale je to mnohem pracnější a složitější," řekl Aktuálně.cz Stráský. Upozornil, že chemické postřiky používal i jeho předchůdce František Krejčí, kterého jmenoval tehdejší ministr Martin Bursík.

Kdo škodí Šumavě víc: kůrovec, nebo politici?

Hnutí Duha ve správních řízeních napadalo i používání chemie Krejčího. Ten nakonec před svou rezignací sliboval, že s postřiky úplně skončí.

"Nesouhlasíme s používáním biocidů ani v hospodářských lesích. Jejich používání v národním parku považujeme za nesmyslné a v minulosti udělené výjimky za ostudu Národního parku Šumava," řekl Bláha.