LIBÍNSKÉ SEDLO Současný vývoj české politické scény je pro posledního předsedu federální vlády Jana Stráského zklamáním. Podle něj politici neberou svou práci jako službu lidem, ale vítězí u nich osobní ambice.
Stráský, který na Štědrý den oslavil 75. narozeniny, dodal, že o návratu do aktivní politiky už neuvažuje, a to i vzhledem ke svému věku. „Teď se mi zdá, že se politici rodí hned s tím, že z toho chtějí mít nějaký výnos. A v té politice je to pak poznat," řekl.
Dodal však, že se brání jakémukoliv pesimismu v pohledu na českou životní úroveň. Nespokojeným lidem říká, ať si uvědomí, že kdyby se měli skutečně špatně, těžko by v obchodních domech narážel na davy tlačící přeplněné nákupní vozíky. „Ovšem pokud vezmu morální stránku společnosti, jsem zklamaný. A z toho pak pramení i otázka politické úrovně," uvedl muž, jenž kromě funkce předsedy federální vlády zastával i pozice ministra zdravotnictví či dopravy a ředitele Správy Národního parku Šumava.
Stráský patřil mezi politiky, kteří vedli Československo a následně po rozdělení i Českou republiku. Podílel se na ekonomické transformaci země po roce 1989. Poznamenal, že i s odstupem 25 let stojí za kuponovou privatizací, která převáděla státní majetek do soukromého sektoru. „Jiná varianta ani nebyla, pokud jsme nechtěli, aby všechno hned skončilo v rukách zahraničních investorů," konstatoval.
Doplnil, že negativní stránkou tohoto procesu byl vznik investičních fondů. Pomocí nich pak mohl jeden člověk ovládnout relativně rozsáhlý majetek. „Říkám si, jestli jsme tímto nenechali prostor pro to, aby se pak leccos skutečně dostalo do zahraničí."
V aktivní politice strávil přibližně 10 let. Nyní ji sleduje zpovzdálí, žije v Libínském Sedle na Prachaticku a hlavním koníčkem je pro něj turistika. V posledních dvou letech ho omezovaly zdravotní problémy, ale nyní už se výletům může opět věnovat naplno. „Není to i vzhledem k věku jako dřív, ale stále za rok 600 kilometrů nachodím. V minulosti jsme asi pětkrát vyrazili z Libínského Sedla pěšky do Prahy. Ta trasa měří přibližně 175 kilometrů, šli jsme ji bez přestávky a zvládli to i za 36 hodin," vzpomínal Stráský.
