Do sporu o kůrovce v šumavském národním parku se zapojila Evropská komise

Praha/Modrava - Kácení kůrovcem napadených smrků v Šumavském národním parku dostalo evropský rozměr.

Evropská komise požádala české ministerstvo zahraničí, aby jí dramatickou situaci v nejcennějších chráněných zónách parku vysvětlilo.

"Ano, je to pravda, dopis obdržela Česká republika na konci června," potvrdilo informace Aktuálně.cz tiskové oddělení ministerstva zahraničních věcí.

Šumava je součástí evropské soustavy chráněných území Natura 2000 a její ochrana patří mezi priority bruselské politiky.

Úřad Karla Schwarzenberga uvedl, že se Brusel v souvislosti se zásahem proti kůrovci zajímá právě o ochranu území, která jsou do této soustavy zařazena.

"Komisi zajímá aktuální vývoj situace i chystané kroky v nejbližší době," sdělilo dále tiskové oddělení ministerstva.

V šumavské oblasti Na Ztraceném u Ptačího potoka se už čtrnáct dní snaží aktivisté zabránit pokácení tisíců tamních smrků, protože se tím podle nich nenávratně ničí vzácný kus šumavské přírody.

Dřevorubci však s pomocí policie a díky postoji soudu pokračují v sanaci.

Ministerstvo zahraničí ve spolupráci s ministerstvem životního prostředí nyní chystají odpovědi na bruselské otázky. Podle ministerstva zahraničí jde o běžný postup Evropské komise.

"Jde o standardní dotazy v rámci šetření stížností občanů Evropské unie. V případě, že komise uzná za vhodné, požádá o vysvětlení dotčený členský stát," uvedlo ministerstvo.

Na konci může být pokuta

Až dorazí do Bruselu česká odpověď, rozhodnou tamní úředníci, jestli s Českem zahájí řízení, na jehož konci může být citelná pokuta nebo jiná evropská sankce.

Na Evropskou komisi se už na jaře obrátilo několik českých nevládních organizací. Stalo se tak poté, co ředitel parku Jan Stráský zveřejnil svůj záměr na rozsáhlé kácení kůrovcových smrků i v nejcennějších místech Šumavy.

Plán následně zredukoval ministr životního prostředí Tomáš Chalupa, ochránci přírody ovšem Stráského zásahy proti kůrovci nadále kritizují.

Pravidelné informace pro Brusel

Na Evropskou komisi v Bruselu se obrátilo například plzeňské občanské sdružení Ametyst nebo renomovaná Česká společnost ornitologická. Na Šumavě totiž žije vzácný tetřev, datlík tříprstý a další ohrožené druhy.

"Evropskou komisi průběžně informujeme o aktuální situaci na Šumavě, včetně událostí u Ptačího potoka, a současně připravujeme detailní stížnost. Bude poměrně rozsáhlá," řekl Aktuálně.cz předseda ornitologické společnosti Zdeněk Vermouzek.

Dodal, že někteří členové organizace se dokonce aktivně účastní blokády u Ptačího potoka.

Chybí posouzení vlivu na Natura 2000

Česká společnost ornitologická kritizuje například to, že se na Šumavě záměry a koncepce nehodnotí podle dopadů na soustavu Natura 2000. Stejně argumentuje i sdružení Ametyst.

"Upozornili jsme Evropskou komisi i na negativní dopady na evropsky významnou lokalitu Šumava," řekla Aktuálně.cz předsedkyně organizace Eva Chvojková. A rovněž odbor národních parků na ministerstvu životního prostředí na jaře požadoval vypracování naturových hodnocení.

Vedení parku ovšem tvrdí, že pro kácení několika tisíc stromů u Ptačího potoka žádnou výjimku z Natury 2000 nepotřebuje. "Jde o běžné managementové opatření ochrany lesa v kulturních, nepřirozených smrčinách," řekl Stráského náměstek Jiří Mánek.

"Zásah proti kůrovci má za cíl předejít mnohonásobně větším škodám v porostech navazujících. V lokalitě zásahem rozhodně nedojde k nevratným škodám," dodal Mánek. Vedení parku se přitom opírá o výklad, který pro něj vypracoval právník Petr Petržílek, někdejší stínový ministr životního prostředí za ČSSD.

Ignorace evropského práva

Tento výklad ovšem odmítl Vojtěch Stejskal, docent katedry práva životního prostředí na pražské právnické fakultě a člen stínové vědecké rady Národního parku Šumava.

"Petržílek se mýlí a nevím, z čeho odvozuje, že to není záměr. Ignoruje evropské právo," citoval Stejskala odborný internetový deník Ekolist.

Podle něj zásah proti kůrovci v oblasti vyhlášené Ptačí oblastí Šumava je záměrem, který plně naplňuje dikci zákona nejen o ochraně přírody a krajiny, ale i evropské směrnice o stanovištích.

"Naturová posouzení tam nepochybně měla být," řekl Aktuálně.cz i předseda stínové vědecké rady Jakub Hruška.