Středoevropskou divizi Stora Enso Timber, která je světovou dvojkou v pořezu řeziva, tvoří dřevozpracující podniky, které patřily do roku 1998 pod firmu Holzindustrie Schweighofer, již vlastnila rodina Schweighoferů. V roce 1998 tato firma fúzovala s dřevařskými divizemi finského koncernu Enso a švédského Stora do společnosti Stora Enso Timber. Ta má podniky i ve střední Evropě. Patří k nim jedna z největších pil v objemu pořezu v Česku, která sídlí ve Ždírci nad Doubravou.
Roku 1871 byla ve Ždírci otevřena železnice. Tím byl položen základ pro expanzi průmyslu do tohoto odlehlého kraje na pomezí Českomoravské vysočiny a Železných hor, ale především základ pro využití bohatství zdejších lesů. O rok později byla ve Ždírci postavena parní pila, která patřila k panství Žďár nad Sázavou. Od té doby pila nepřetržitě řeže, i když pod různými majiteli. V její novodobé historii je nejdůležitějším mezníkem rok 1995, kdy ji kupuje firma Holzindustrie Schweighofer. V roce 1996 dochází k její zásadní modernizaci. Hlavními exportními trhy jsou Německo, Japonsko, Itálie a Rakousko. Důvodem exportu je neutěšený stav dřevařského průmyslu v ČR, především nedostatečná kapacita závodů na další zpracování řeziva.
Společnost Stora Enso v posledních letech investovala do vyšší přidané hodnoty svých výrobků, čímž se rozumí sušení, hoblování, lepení konstrukčního řeziva a zužitkování vedlejších produktů. Před třemi lety došlo ke spuštění elektrárny, ve které se zužitkovává kůra. Tato investice pomohla k výraznému snížení na zdrojích energie. Před rokem došlo ke spuštění peletárny, ve které se z pilin, což je výrobní odpad, lisují pelety, které se prodávají jako ekologické palivo. Díky těmto investicím je celý podnik výrazně odolnější vůči hospodářským krizím a výkyvům trhů.
Stora Enso pomáhá utvářet firemní kulturu v regionu
A právě péče o zaměstnance je nedílnou součástí činnosti odborů, které na pile působí už od roku 1989. Přečkaly i privatizaci a změny majitelů a ještě posílily, což nám potvrdil předseda ZO DLV Stora Enso Wood Products Ždírec, s.r.o., Oldřich Štěrba. Již šestým rokem je nejvyšším odborářem ve firmě. Na pile pracuje 17 let, takže provoz má v malíčku. „Ve Ždírci působí dvě odborové organizace.
Dohromady máme kolem 200 členů, odborová organizovanost zaměstnanců ve výrobě činí kolem 60 procent. Závod má přímo ve výrobě kolem 350 zaměstnanců. Obě organizace úzce spolupracují, výbory zasedají společně," informuje předseda Štěrba. Odbory společně vedou i sociální dialog se zaměstnavatelem při vyjednávání.
„Jednáme s českým managementem, který má korektní vztah k odborům. Je to dáno i celkovou firemní kulturou koncernu.
Skandinávské firmy mají k odborům lepší vztah než například firmy v Německu nebo Česku. Jednatel i ředitel závodu jsou navíc přímo ze Ždírce a uplatňují lokální patriotismus k zaměstnancům i odborům," pochvaluje si Oldřich Štěrba.
„Sociální dialog je jedním z úhelných kamenů v naší společnosti. Přispívá k vyváženosti mezi výkonem jednotlivce, skupiny a týmu na jedné straně a spokojenosti zaměstnanců s pracovními podmínkami, odměnou a bezpečným pracovním prostředím. Stora Enso se svojí silnou ekonomickou a sociální pozicí v regionu je inspirující pro utváření firemní kultury i pro ostatní společnosti," potvrzuje slova předsedy Štěrby jednatel společnosti František Vomočil.
Vedení chce na poradách mít odbory
„Každý rok uzavíráme kolektivní smlouvu. Pokud je třeba, obě strany přistoupí na kompromis. My jsme to činili v letech světové krize. Šlo nám hlavně o udržení pracovních míst. Management se nám to snaží kompenzovat," říká předseda Štěrba. Nepamatuji se, že by někdy došlo k organizačnímu nebo personálnímu opatření ze strany firmy, které by se mnou jako předsedou odborů nebylo předem konzultováno. Naopak společné porady k uvedeným problémům jsou stále častější. Ani výrobní porady závodu se neobejdou bez zástupce odborů.
K řediteli závodu mají odbory přístup kdykoliv," pochvaluje si.
„Management Stora Enso v ČR otevřeně informuje sociálního partnera o investičních projektech a běžných provozních záležitostech, které se týkají všech zaměstnanců. Obě strany přistupují ke společným tématům velmi zodpovědně a hledají racionální řešení v dobách hospodářského růstu i recese. Stora Enso je aktivním členem Asociace lesnických a dřevozpracujících podniků, která sdružuje zejména střední a velké podniky v sektoru. Asociace se stala v letošním roce sociálním partnerem Odborového svazu DLV a součástí malé tripartity, což by mělo vést k dalšímu rozvoji celého sektoru," říká František Vomočil.
Pila má záviděníhodné portfolio kolektivní smlouvy
V závodě Stora Enso Wood Products ve Ždírci uzavírají kolektivní smlouvu vždy v prvním kvartále daného roku.
A z jakých požitků se zaměstnanci těšili v roce 2016? Slovo má opět předseda odborů Oldřich Štěrba. „Pro letošní rok jsme ve výrobní sféře vyjednali růst zaměstnaneckých mezd o 5 procent.
V nevýrobní sféře o 3 procenta. V konečném důsledku ale pět procent dostali všichni zaměstnanci. Zaměstnanci dostávají od firmy tři procenta z hrubé mzdy na penzijní připojištění. Navíc jsme letos dojednali pro zaměstnance, kteří na pile pracují déle než 10 let a dosáhnou 55 let věku, 500 korun penzijního připojištění navíc. Za zmínku stojí i zvýšení příplatku za noční směny o 6 korun na hodinu. Většinu příplatků máme o 30 až 50 procent vyšších, než stanoví zákon.
Ve smlouvě máme benefity, které se cyklicky opakují: 5 dní dovolené navíc, příplatek na dopravu do zaměstnání, příplatek na stravenky, životní pojištění, caffeteria. U nás pracují lidé ve třísměnném provozu. V některých provozech z technologických důvodů kvůli lepidlu nebo vychladnutí technologie na peletárně pracují lidé nepřetržitě ve dvanáctihodinových směnách. Růst mezd lze označit za nadstandardní a historicky nejlepší a je odezvou na kampaň ČMKOS Konec levné práce, jak jsem informoval čtenáře Sond v anketní rubrice Jak to vidíme my." Na průběh, úroveň a výsledek kolektivního vyjednávání má podobný názor i jednatel František Vomočil: „Jsme spokojeni s průběhem a otevřeností vyjednávání. Snažíme se být maximálně konstruktivní v době, kdy se společnosti daří, i v dobách recese a stagnace, kdy vyvstane potřeba společně překonat překážky. Velmi si vážíme rozumného dialogu, který vedeme s naší odborovou organizací. S předsedou Oldřichem Štěrbou a výborem odborové organizace jsme vždy dosáhli rozumného kompromisu v navyšování mezd a benefitů. A možná právě proto dnes patříme ke společnostem, kde mzdová i benefitní složka mzdy nejen že patří k těm nejvyšším v celém lesnicko-dřevařském sektoru, ale můžeme se směle srovnávat i s viditelnějšími zaměstnavateli jiných oborů."
