Koaliční vláda včera zveřejnila bilanci svého dosavadního působení. V oblasti životního prostředí se podle ministerstva životního prostředí podařilo uvolnit miliardy pro ovzduší na severu Moravy a „sblížit” názory ke směřování Národního parku Šumava. Ministerstvo zemědělství podle bilanční zprávy nastolilo pořádek v hospodaření Lesů ČR. Podle Jaromíra Bláhy z Hnutí Duha ale pro velké nadšení ze situace na Šumavě a v Lesích ČR důvody nejsou.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) jako jeden ze svých úspěchů zmiňuje novou výzvu z Operačního fondu Životní prostředí, z kterého se dají čerpat 4 miliardy na zlepšení kvality ovzduší a snižování emisí v Moravskoslezském kraji. Zároveň je připravována novela o ochraně ovzduší, která má zlepšit kvalitu ovzduší ve všech oblastech.

Jako další úspěch MŽP uvádí, že se daří „sbližovat doposud velmi antagonistické názory a představy o způsobu a směru vlivu člověka na území Národního parku Šumava” a že se začalo „pracovat na hledání společného řešení”. Tím řešením má být nový zákon o zřízení Národního parku Šumava.

„Nic konkrétního se kromě jedné návštěvy Drobila na Šumavě nestalo, takže těžko to považovat za úspěch,” říká Jaroslav Bláha z Hnutí DUHA, který se dlouhodobě tématem Šumavy zabývá. Podle něho jsou o chystaném zákoně v médiích dostupné jen rozporuplné informace, podle kterých ministerstvo přijalo jako základ zákona text, který připravil Jihočeský kraj. „Ten ale fakticky navrhuje zrušení Národního parku Šumava, protože by umožnil kácet úplně všude,” říká Bláha. Podle Bláhy je ale sto dní příliš krátká doba na to, aby se podařilo připravit kvalitní návrh zákona o Šumavě, zejména v situaci, kdy si Pavel Drobil přivedl na ministerstvo lidi, kteří nejsou v oboru vzděláni a v problematice se neorientují. Tím je například Tomáš Tesař, který má coby strojař na starosti ochranu přírody.

Jaromír Bláha také nemá žádný důvod vnímat situaci kolem Šumavy jako sbližování názorů a představ. „Je otázka, s kým se ministerstvo takto názorově sblížilo. Nabízí se například senátor Jirsa, kterého Drobil při své návštěvě Šumavy přizval,” přemýšlí Jaromír Bláha. „A pokud by to tak bylo, pak by to pro Národní park Šumava nebylo dobré.” Podle něho Jirsa chce v národním parku prosadit například lyžařský areál.

Jako poslední úspěch MŽP uvádí, že se podařilo resort zeštíhlit o 280 pracovních míst, aniž by došlo k razantnímu propadu průměrného platu. Byla také „zahájena analýza agend a úkolů ministerstva i organizací s cílem v příštím roce dále racionalizovat a zefektivnit fungování resortu.”

Ministerstvo zemědělství mezi své úspěchy uvedlo nastolení pořádku v Lesích ČR a zlepšení půdního hospodářství. Ministerstvo také zastavilo neefektivní prodej dřeva přes prostředníky, kterým se ušetřily sta miliony korun ročně. Bylo připraveno vládní nařízení, které v platnost vstoupí na začátku roku 2011, které upravuje rozlohu půd ohrožených erozí. Má se tím ochránit nejcennější přírodní zdroj naší země.

Jaromír Bláha shledává na krocích ministra zemědělství jeden pozitivní krok. „Zrušení prostředníka při prodeji dřeva byl rozhodně pozitivní krok. Je jistě mnohem výhodnější, když dřevo prodávají přímo obchodníci Lesů ČR,” říká Jaromír Bláha. Podle něho je ale problém, že ministr zemědělství Ivan Fuksa vypsal tendr, který toto pozitivní rozhodnutí zruší a prodej dřeva svěří přímo těžařům. „Bude to pak tak, že firma, která dřevo vytěží, jej také rovnou ocení. Lesy ČR to nebudou schopné uhlídat,” říká Bláha. Podle něho tento způsob prodeje v minulosti kritizoval Nejvyšší kontrolní úřad. „Obávám se, že nakonec ztráty budou větší, než kolik se nyní podařilo ušetřit,” dodává Bláha. Podle něho je také nemožné ověřit, odkud zmiňovaná úspora stovek milionů pochází. „Může to být cokoliv, rezervy, omezení pěstební činnosti či prodej majetku. To ale nelze zjistit, dokud Lesy ČR nedají své účetnictví veřejně k dispozici,” uzavírá Jaromír Bláha.