Praha 6. dubna (ČTK) - Stínová vědecká rada podpořila prohlášení více než 70 evropských vědců a ekologů, kteří po ministerstvu životního prostředí v otevřeném dopise žádali změny v návrhu zákona o Národním parku Šumava. Zároveň se ohradila proti tvrzení ministra životního prostředí Tomáše Chalupy, který ČTK tento týden řekl, že zahraniční osobnosti nejsou o situaci na Šumavě a přípravě zákona dostatečně informovány a v podstatě žádají to samé, co ministerstvo v návrhu zákona předkládá.

ČTK stanovisko vědců sdružených ve stínové radě poskytl její člen Jaroslav Vrba. Zástupci rady se chtějí příští středu sejít v Modravě se členy poslaneckých výborů - zemědělského a pro veřejnou správu; poslanci zde budou zasedat s regionálními politiky.

"Ministr Chalupa má zcela mylný 'pocit', že významní evropští odborníci a vědci nejsou informovaní o situaci. Spíše to svědčí o Chalupově naprosté neznalosti toho, jak funguje mezinárodní vědecká komunita a světové i evropské ochranářské instituce, a to často mezivládní," řekl Vrba. Jde podle něj o vědomé, programové a dlouhodobé ignorování problematiky ochrany přírody. "Což je u představitele resortu životního prostředí na pováženou," dodal.

Respektovaní evropští odborníci už loni v listopadu vyjádřili znepokojení nad osudem Šumavy a v otevřeném dopise žádali ministra Chalupu, aby nezpůsobil zničení vzácné šumavské přírody. Vyjádřili znepokojení nad návrhy zrušit nyní platná pravidla a dovolit zásahy v dosud přísně chráněných částech národního parku.

V květnu by se mohly ve Sněmovně sejít dva návrhy zákona o šumavském národním parku, a to od Plzeňského kraje a právě od ministerstva životního prostředí. Podle ekologů oba směřují ke stavu, kdy národní park ztrácí význam, kterým je ochrana přírody v přirozeném vývoji na větší ploše. Ta bývá v evropských národních parcích obvykle větší než 75 procent, v případě Šumavy by měla tvořit v roce 2030 polovinu rozlohy.

Ministerský návrh zákona kritizovala právnická i přírodovědecká veřejnost. Stínová vědecká rada opakovaně poukazovala na nedostatky, například nesouhlasila s narušením nejcennějších smíšených porostů kvůli budování lanovky na Hraničník.

Ministerstvo v zákoně navrhuje, aby nejpřísněji chráněná první zóna parku zabírala 26,53 procenta jeho rozlohy, v bezzásahovém režimu má být 22,08 procenta. Na území, kde dosud není první zóna vymezena, by se mělo šetrně hospodařit. Pětatřicet procent rozlohy parku, které bude v budoucnu zabírat první zóna, představuje plochu téměř 24.000 hektarů z celkových 68.000. S takovou rozlohou nejpřísněji chráněné zóny počítá zákon až za 45 let.

"Národní park Šumava ve skutečnosti nepotřebuje nový zákon, ale především dodržování stávajícího zákona na ochranu přírody a krajiny a dalších norem. Veřejnost, a především zákonodárci by měli vědět, že v národním parku nesmí mít prioritu ani lesní hospodaření ani developerské aktivity," dodal Vrba. Šumava je podle vědců unikátní území celoevropského významu, jež si bezesporu zaslouží nejvyšší ochranu.