Za symbiózu mezi komercí a výchovou považuje Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) stezku korunami stromů vyrůstající nad Janskými Lázněmi.
Výhled z vrchu krkonošského lesa zažijí turisté u Hofmanovy boudy začátkem příštích letních prázdnin. Přínos pro tzv. environmentální výchovu, což je nenásilné vzdělávání formou volnočasových aktivit, vidí ochranáři v unikátním podzemí stezky.
Místnost pod hlavní, 45metrovou věží 1,3 kilometru dlouhého labyrintu ukotveného 23 metrů nad zemí poskytne detailní pohled na imitaci kořenového systému a půdní profil podzemního ekosystému. Žádná z doposud pěti evropských korunových stezek něco takového nenabízí. Unikátnost krkonošské stezky přesvědčila i staromilce, považující podobné projekty za lunaparkizaci národního parku.
„Projekt stezky korunami stromů jednoznačně vítáme. Správy západoevropských národních parků se tímto způsobem snaží zatraktivnit méně navštěvovaná místa a odlehčit přetíženým lokalitám, kde hrozí devastace přírody," vysvětluje mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.
„Chceme návštěvníkům ukázat, že zajímavé aktivity lze zažít nejen na hřebenech. Stezka zároveň nabídne jedinečnou možnost předat důležité informace o krkonošské přírodě široké veřejnosti," tvrdí Drahný.
Ochranáři měli stezku z douglaskového dřeva za 170 miliónů korun ukončenou 45metrovým toboganem dlouho v plánu. Scházely jenom peníze. Investora, společnost Stezka korunami stromů Krkonoše, pokládají za výhru. „Stavíme s cílem co nejméně narušit přírodní prostředí," ujišťuje zástupce investora Filip Pekárek. „Překvapila mne šetrnost, s jakou stavba probíhá," potvrzuje Drahný.
Stezka korunami stromů vyrůstá v Krkonoších proti mladším bobovým drahám nebo rozhlednám bez evropských dotací a grantů. Projekt daňové poplatníky, kteří jinde štědře dotují blahobyt úzké skupiny byznysmenů, nijak nezatíží. Spíše naopak. Společnost bude po 25 let životnosti stezky platit Správě KRNAP za pronájem nezbytných pozemků.
„Nechtěli jsme být na nikom závislí. Stavbu hradíme z ryze vlastních zdrojů, mj. z výnosu šesti podobných stezek v Bavorském lese, na Rujáně, Scharzwaldu, Saarschlaife a Lipně," přiblížil Pekárek.
Náklady na stavbu krkonošské stezky mohou mít exponenti stromového byznysu při předpokládané návštěvnosti tří set tisíc lidí ročně a vstupném okolo dvou set korun hrubým odhadem zpátky do deseti let.
Přednosti krkonošské stezky představuje výjimečný ekosystém původního lesa, snadná dosažitelnost z přilehlého parkoviště na úpatí Černé hory a proti předchozím projektům celková bezbariérovost.
Stezka výrazně zamíchá kartami horského byznysu. Vyrůstá totiž v rajónu Skiresortu Černá hora–Pec, představujícího největšího konkurenta Špindlerova Mlýna. Celoročně otevřená stezka roste v sousedství vlajkové lodi janskolázeňské vlekařské společnosti, loni zprovozněné lanovky Hofmanky expres.
„Stezka zvýší atraktivitu regionu východních Krkonoš. Jejímu provázání s ostatními našimi atrakcemi se nebráníme. Mohla by být součástí regionální slevové karty, kterou by návštěvníci dostávali k ubytování," předjímá mluvčí skiresortu Zina Plchová.
