Nadměrné sucho a kůrovec. To jsou dvě navzájem související příčiny toho, proč se už druhým rokem ve velkém kácí nejen v lesích na Šternbersku. Situace je vážná a správci lesů se obávají, že bude letošní trend pokračovat i v příštím roce. Co se to vlastně se smrkovými lesy děje?
Současnou starostí našich lesních správců je soustavné vyhledávání odumírajících a odumřelých stromů a jejich včasný odvoz z lesa dříve, než se pod jejich kůrou vylíhne nová generace podkorního hmyzu - kůrovce, který také jako druhotný škůdce po suchu a teplu napomáhá k rozpadu našich smrkových lesů.
Smrk ztepilý naše nejznámější a nejvýznamnější hospodářská dřevina, původně byl vysazován hlavně v horských oblastech. Teprve v minulém století začal být masově vysazován v nížinách. Nepočítalo se však s jeho nízkou tolerancí tepla a sucha, což se mu nyní stalo osudným. V důsledku nedostatečné vláhy, kterou vloni ještě umocnily tropické letní dny, se staly oslabené smrkové porosty snadnou kořistí pro kůrovce.
Zatímco hospodářský plán počítá v lesích města Šternberka s roční těžbou 2 600 kubíků, vloni byli těžaři nuceni poslat k zemi stromy o celkovém objemu 4 570 kubíků a ke konci letošního srpna už bylo odtěženo dalších 5 600 kubíků, tedy více než dvojnásobek celoročního plánu!
Podle lesního zákona je správce lesa povinen vykácenou holinu do dvou let zalesnit. Na Šternbersku budou vysazeny duby, buky, lípy, javory a borovice. "Kácení napadených stromů nařizuje lesní zákon a kontroluje Česká inspekce životního prostředí," vysvětlil správce městských lesů Oldřich Hlavatý s vysvětlením, že se tímto opatřením dbá mimo jiné i na bezpečnost návštěvníků lesa.
Do konce roku by mělo z městských lesů ubýt ještě cca 1 000 kubíků dřeva. Zatím sazenice náhradních stromů v lesních školkách jsou, ale zvýšená poptávka by mohla jejich zásoby vyčerpat.
"Pokud bude letošní trend pokračovat, bude to zlé," řekl Hlavatý a dodal, že aktivita kůrovce by měla skončit v průběhu října.
Podle vedoucího odboru životního prostředí šternberského městského úřadu Antonína Kostrůnka se situace opět zhoršila v posledních dvou měsících. "Schnutí se nám opět rozjelo ve velkém. Bojujeme jako všichni ostatní vlastníci lesů v Nízkém Jeseníku. Dva roky se nám účelně dařilo brzdit takzvanou kůrovcovou kalamitu, v letošním roce to však vygradovalo. Toto nepamatujeme. Těžby máme jednou tak velké jako v loňském roce, kdy byla zvýšená," popsal Kostrůnek.
Vlastníci lesa, kteří vzhledem k rekordním těžbám prodají více dřeva, ovšem za nižší cenu, investují utržené peníze do nové, druhově pestřejší výsadby, jak nařizuje lesní zákon. Na rozrůstající se holiny v krajině však nebude pěkný pohled ještě řadu let.
"Vracíme původní druhy dřevin. Níže dub, výše buk, různé kombinace, jedle, meliorační a zpevňující dřeviny. Smrk v některých lokalitách nevysazujeme vůbec. Biodiverzita prostředí se tím jednoznačně zlepšuje," vysvětlil Kostrůnek. "To však oceníme až za třicet let. Současný pohled na prázdná místa je místy šokující," dodal.
