Jak se žije ve světle ramp, poznala, když se stala první českou královnou krásy. Teď s kamarádkou nabízejí zážitkové ubytování
Už v dubnu 1994, kdy Evě Kotulánové Maděryčové nasazují v přímém přenosu České televize na hlavu korunku pro miss ČR, čerstvá královna krásy tuší, že se modelingu nebude věnovat dlouhodobě a na plný úvazek. Vystudovaná ekonomka dnes označuje modelkovské intermezzo za „příjemnou brigádu".
Nevšední spojení
„Vnímala jsem to jako skvělý zážitek. V devatenácti byl pro mě modeling dobrým zdrojem příjmů. Věnovala jsem se tomu čtyři roky. Přišlo mi fajn, že jsem potkala spoustu zajímavých lidí, ale ani tehdy jsem nevěřila, že u práce modelky zůstanu a že ji budu dělat na sto procent," říká sympatická blondýnka.
Zahraničí, kde mohla nastartovat kariéru topmodelky, Evu Kotulánovou nezlákalo. K jejímu rozhodování přispělo i to, že se v té době zamilovala do budoucího manžela Milana Maděryče, dlouholetého společníka nejbohatšího Čecha Petra Kellnera v PPF.
S podnikáním začínala už v 90. letech. Dvanáct let vedla v Brně populární obchod s čajem a drobnými doplňky do domácnosti Modrobílá linie. Následně si založila vlastní lanové centrum, které provozuje dodnes.
Také její partnerka Jaroslava Mihočková Abrahámová sbírala na počátku 90. let vavříny jinde než v byznysu. Československá reprezentantka ve stolním tenisu byla juniorskou medailistkou z mistrovství Evropy. Na olympiádě v Barceloně 1992 skončila s českou legendou Marií Hrachovou ve čtyřhře na 9. místě. Také ona se ovšem po ukončení kariéry a mateřských povinnostech vrhla do víru podnikání.
S Evou Maděryčovou se znají dlouhá léta. Jejich podnikání komentuje s nadhledem: „Chtěly jsme mít společný projekt. Spojení nejkrásnější ženy Česka a vrcholové sportovkyně funguje skvěle," usmívá se.
Inspirace v tropech
Tree houses jsou v Česku stále populárnější. Přibývá zájemců, kteří chtějí strávit noc vysoko v korunách a neváhají za zážitek zaplatit více než tři tisíce korun za jednu noc.
Kde a jak se tedy zrodil nápad, že se budou obě dámy věnovat stavění na stromech? „Úplně prvotním impulzem bylo, když se mi před deseti lety dostala do ruky kniha o tree houses. To, že se dá v korunách stromů takto vegetovat, mě doslova nadchlo. Druhý impulz přišel, když jsme s manželem před lety vyrazili do Kostariky a on mi dal noc v domě na stromě jako dárek," prozrazuje Eva Maděryčová.
Nejdůležitější pro rozjezd nového projektu ovšem byla její návštěva Francie, která je – pokud jde o bydlení v korunách stromů – evropskou velmocí. Lidé si zde pronajímají stovky tree houses, jež jsou například v Bretani běžnou součástí kempů. Zážitkové pobyty ve větvích jsou ale populární i jinde ve světě.
Nebrali nás vážně
Začátky nebyly jednoduché. Jaroslava Abrahámová s Evou Maděryčovou oslovily zhruba před čtyřmi lety se svým podnikatelským záměrem partnera ze země galského kohouta.
Při jednání s Francouzi je ale zaskočila počáteční nedůvěra. Ačkoli Jaroslava Abrahámová, která v zemi žila a hrála ping-pong za tamní přední kluby, uměla výborně jazyk, bariéru nedůvěry se jim podařilo zbourat až po roce.
„Oslovily jsme francouzskou firmu, která patří k průkopníkům stavění na stromech a má za sebou množství realizací. Ačkoli jsme měly náš podnikatelský záměr detailně připravený, jednání bylo extrémně náročné. Na dvě křehké ženy z Česka se dívali s nedůvěrou. Trvalo rok, než se nám povedlo zařídit jednání s majitelem. Ten nicméně postupně zjistil, že jsme trpělivé a disciplinované, že máme jasný cíl, a začal nás brát vážně," popisuje Jaroslava Abrahámová prvotní peripetie.
Spojení s francouzským partnerem firmě TreeHouses výrazně pomohlo. Francouzi doslova naučili českého partnera stavět ve větvích. „Dostali jsme se k francouzskému know-how. Zpočátku náš český tým konstruoval s francouzským partnerským týmem několik staveb," dodává podnikatelka.
Důležitá je nejen technologie stavby, ale také skladba dřeva. Stěny domů jsou většinou ze sibiřského modřínu, používá se ale také modřín evropský, který roste i v českých lesích. „Stavění je ekologické, Strom se nesmí poškodit a zároveň musí být stavba pevná a bezpečná," upozorňuje Eva Maděryčová.
Nosnost kmenů samozřejmě není neomezená, takže materiál musí být co nejlehčí. Na jeden větší dům se použije zhruba pět až sedm sedm kubíků dřeva. Kanadská umělá střešní krytina Palmex, již najdete na střechách domů, připomíná suché listí. Je kvalitní, ale její hmotnost je jen 2,8 kilogramu na metr čtvereční.
Bouřky a vítr znamenají stop
Ve světě se bydlí i více než patnáct metrů nad zemí, v Česku ale zatím najdete nejvýše položený tree house ve výšce devět metrů, a to v golfovém rezortu u středočeských Chotýšan. A nejde jen o to, aby se návštěvníkům netočila hlava závratí.
„Setkáváme se s tím, že jsou investorovy nápady nerealizovatelné. Když se podíváte, jak bývají v patnácti metrech kmeny silné, napadne i laika, že tu velkou stavbu asi nepostavíte," usmívá se Eva Maděryčová.
Ne každý strom je ke stavění vhodný. Ideální jsou statné duby, vhodnou oporou pro domy jsou také buk, borovice či smrk.
Firma spolupracuje s externími stavaři, architekty, statiky či dendrology. „Dendrolog je velmi důležitý, posoudí stav stromu, v jaké je kondici a v jaké výšce se dá stavět. Samozřejmě pro nás pracují tesaři, truhláři, kteří to na místě dávají dohromady," doplňuje podnikatelka. Domy si obě dámy navrhují a kreslí samy. Je to ostatně činnost, která jim přináší největší radost a uspokojení.
Investor nepotřebuje stavební povolení, v případě domů na stromech stačí ohláška jako u dočasných staveb. V Česku je aktuálně deset takových staveb a většinou slouží k soukromým účelům. Jako hotely na stromě funguje jen málo z nich. V domku si můžete zatopit v kamnech, je v něm i toaleta. Zvykem je dodávat hostům snídani „do postele". Přesto si většina Čechů, kteří novinku postupně objevují, pronajímá „penzion ve větvích" jen na jednu noc.
„Je to opravdu téměř výhradně zážitková záležitost. Málokdo si objedná ubytování na více než jeden den. V létě jsou ale tree houses prakticky neustále plné. Sezona začíná zhruba v dubnu a končí v listopadu, ani přes zimu ale často nezejí prázdnotou," doplňují podnikatelky.
Dům na stromě k trvalému užívání si v Česku ještě nikdo nepostavil. „Musela by se sem zavést voda, udělat odpady, izolace... Dům by například musel být v nižší výšce. Takovou realizaci bychom určitě konzultovali s francouzským partnerem. Jistě by tam byla řada omezení, ale jde to. Ve světě takové stavby stojí," prozrazuje Eva Maděryčová.
Plocha českých tree houses je většinou do 30 metrů čtverečních a jsou zde maximálně tři až čtyři lůžka.
Při posezení na terase, kdy si s větvemi pohrává vítr, leckoho napadne, že zde asi nebude možné strávit noc za každého počasí. Za silného vichru nebo bouřky jde doslova o život a pobyty se samozřejmě ruší. Návštěvník by měl mít ovšem nárok na náhradní ubytování, případně je mu nabídnut jiný termín.
A jak se dá stavěním domů na stromech uživit? U provozovatelů je většinou návratnost velmi rychlá, ani stavitelky si ovšem nestěžují. „My jsme ten podnikatelský záměr vytvořili tak, abychom nezatěžovali okolí. Pro nás je to o návratu ke kořenům, respektive do lůna přírody. A děláme to pro lidi s nadšením a chutí," tvrdí Jaroslava Abrahámová.
„Soukromý tryskáč si asi nekoupíme. Děláme to opravdu hlavně pro radost," dodává ještě s úsměvem její partnerka.
