Znalec křivoklátských lesů a duchovní otec myšlenky Lesnického parku Křivoklátsko Miroslav Pecha v rozhovoru pro Rakovnický deník řekl:

Křivoklátsko OE Miroslav Pecha vystudoval Střední lesnickou školu v Písku a Vysokou školu ekonomickou v Praze. V lesnické praxi prošel řadou funkcí od lesníka až po ředitele závodu. Pracoval také šest let v lesnickém učňovském školství a devět let na Správě Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko.

* Ministr zemědělství Petr Bendl navštívil Křivoklátsko a byl zděšen stavem zdejších lesů. Neděsí vás jejich stav také?

Tvrzení pana ministra je nepravdivé a účelové. Stav lesů se trvale zlepšuje. Svědčí o tom snižování procenta smrku v zastoupení dřevin a naopak růst listnáčů a jedle. Zvyšuje se také podíl přirozené obnovy oproti obnově umělé. Nesází se monokultury, kde to jde, hospodaří se podrostním způsobem, přibývají porosty věkově i druhově různorodé. Křivoklátští lesníci jsou připraveni kdykoliv a komukoliv přímo v lesních porostech ukázat, že to tak doopravdy je.

* Pan ministr ale tvrdí, že ta místa osobně navštívil...

A v tom je právě ta účelovost návštěvy pana ministra. On křivoklátské lesy vůbec neprošel. Vedoucí správy CHKO Petr Hůla mu ukázal pouze několik míst, která jeho pracovníci rok vybírali a na kterých chtěli dokladovat, že se o les nikdo nestará a že zvěř je tady přemnožená.

* Proč by to ale pan ministr tvrdil?

Protože potřebovali podpořit a řádně zveličit dnes už jediný důvod, pro který má být vyhlášen národní park. Že lesníci špatně hospodaří, že zvěř na Křivoklátsku je přemnožená a že jí nekontrolovatelně přibývá. Přitom nic z toho není pravdou. Té kontrole měli být přítomni zodpovědní lesníci.

* A proč tam tedy zástupci Lesů České republiky nebyli?

Protože je k tomu nikdo nepřizval. Přitom když přijede na kontrolu tak vysoce postavená osobnost jako je ministr, měl by ho doprovázet generální ředitel Lesů České republiky, a když ho teď nemáme, tak minimálně krajský ředitel, ale v každém případě také příslušný lesní správce, aby mohli na místě reagovat. Panu ministrovi ale vůbec nešlo o to, zjistit objektivní stav lesa. Představte si, že by si s sebou vzal zmíněné lesníky, prošli nejen připravená místa, ale i místa jiná, a zjistil by, že stav lesů je tady nejen dobrý, ale že se neustále zlepšuje. A pak to přednesl na tiskové konferenci. Umíte si představit to fiasko? To by pak pan ministr ŽP Chalupa musel vedoucího CHKO Petra Hůlu odvolat z funkce dřív, než by se jeho kolega, ministr zemědělství Bendl, vrátil do svého úřadu.

* Příroda Křivoklátska je ale cenná. Ochranáři tvrdí, že tam žije například včelojed lesní, anebo kuňka žlutobřichá.

To je pravda. Žijí tu i desítky jiných vzácných druhů, ale žijí tu už stovky let a dobře se jim tady daří, protože jim podmínky, vytvořené dlouholetým šetrným hospodařením v lesích, vyhovují. Ale nejen to, některé druhy se sem po desítkách, někdy i po stovkách let vracejí. Poslední je např. orel mořský, který v kouřimeckém revíru poprvé zahnízdil v roce 2010 a od té doby tu vyvedl mladé už třikrát. A vůbec mu nevadilo, že tu není národní park. Lesníci se umějí postarat o to, aby v místech výskytu takových vzácných druhů zachovali patřičný klid a umožnili jim úspěšné vyhnízdění.

* Podle Petra Hůly jsou lesy, kde hospodaří Lesy České republiky, určené primárně pro těžbu dřeva. V národním parku bude na prvním místě ochrana přírody.

To svědčí o tom, jak málo pan Hůla o lesním hospodářství ví. Primární činností lesníků u Lesů České republiky je pěstování lesa, péče o les a ochrana lesa. Zdravý a kvalitní les pak plní nejen funkci produkce dřeva, ale i řadu dalších funkcí, včetně ochrany přírody. Těžba dřeva je nedílnou součástí hospodaření v lesích. Více než třetina objemu vytěženého dříví pochází z výchovných zásahů, z probírek v mladém lese. Probírky slouží ke zvyšování stability lesa, k úpravě jeho druhové skladby i ke zvýšení kvality lesních porostů. Když les dosáhne určitého věku, je třeba ho obnovit. Jinak by se postupně rozpadl a hodnoty, které produkcí dřeva vytvořil, by přišly vniveč. A obnovit les bez těžby starého porostu nelze. Mladé stromky musí dostat prostor v půdě pro kořeny i nad zemí pro svoje koruny. Těžba dřeva také vytváří hodnoty, z kterých je pak financováno celé lesní hospodářství. Vytvořený zisk se používá k rozvoji podniku, k vytváření rezervních i jiných fondů a zbytek se odvádí ve formě daní a odvodů do státního rozpočtu. Z peněz státního rozpočtu je pak placena i celá ochrana přírody.

* Ale zvěř neničí jen stromky. Například mufloni podle mluvčí z Ministerstva životního prostředí působí škody na takzvaných pleších.

Takzvané pleše jsou místa s trvalým bezlesím, která mají charakter stepí. Na Křivoklátsku se vytvořily v dlouhém historickém vývoji lesa na místech, kde jsou tak extrémní podmínky, že se tam neudrží les. Je to zejména extrémní sucho, mělký půdní profil s pomístními výstupy skal, a také vliv zvěře, která byla vždycky nedílnou součástí křivoklátských lesů. Kontrolní oplocenky na pleších ukazují, že pokud zde nebude působit zvěř, zarostou tyto cenné lokality postupně ostružinou, šípkem i další keřovou vegetací a časem zaniknou. S nimi i cenné byliny, které tam dnes rostou. Příkladem takového mizení stepních lokalit je např. Pálava po tom, co z ní byly odstraněny kozy bezoárové a mufloni. Druhou část rozhovoru přineseme v sobotním vydání Rakovnického deníku. Miroslav Pecha zde mimo jiné řekne, co si myslí o tvrzení Petra Bendla, že je spárkatá zvěř na Křivoklátsku přemnožená.