Státy Evropské unie se dnes shodly na zvýšení cílů pro podíl obnovitelných zdrojů energie a energetickou účinnost pro rok 2030, které jsou součástí dosud největšího balíku klimatických návrhů. Podle návrhu odsouhlaseného ministry energetiky má EU na konci desetiletí vyrábět 40 procent energie ze solárních, větrných a dalších klimaticky šetrných zdrojů. Zároveň se má o devět procent snížit spotřeba energie.
O konečné podobě norem, do níž promluví i nový plán odbourání energetické závislosti na Rusku, budou členské země vyjednávat s Evropským parlamentem za českého předsednictví ve druhé polovině roku.
Návrhy jsou součástí sady norem, s níž před rokem přišla Evropská komise ve snaze docílit do konce desetiletí snížení emisí skleníkových plynů v zemích EU nejméně o 55 procent proti hodnotám z roku 1990. Patří mezi ně také reforma emisního trhu či omezení prodeje aut se spalovacími motory, které budou v úterý schvalovat ministři životního prostředí.
„Dekarbonizace naší energetiky prostřednictvím masivního rozvoje obnovitelných zdrojů a podstatného pokroku v energetických úsporách je zásadní pro dosažení našich klimatických cílů. Pomůže nám také omezit závislost na ruské energii v kontextu války na Ukrajině,“ prohlásila po schválení návrhů francouzská ministryně energetické tranzice Agnès Pannierová-Runacherová, jejíž země v pátek předá předsednictví EU a s ním i vyjednávání o dalším osudu norem Česku.
Podle dnešní dohody chtějí státy změnit směrnici o obnovitelných zdrojích tak, aby dosud platný závazek 32 procent zvýšila na 40 procent. Unijní země zatím nevzaly v úvahu dosud poslední květnový návrh komise, která v rámci ukončení závislosti na ruském plynu a ropě navrhla dosáhnout 45procentního podílu obnovitelných energií.
Podobně je tomu i v případě směrnice o energetické účinnosti. Komise nově stanovila cíl 13procentního omezení spotřeby energie, státy se však shodly na dříve navržených devíti procentech. Plán snižování závislosti na Rusku chtějí totiž zohlednit až při pozdějším vyjednávání s europoslanci, kteří mají u klimatických norem tendenci požadovat přísnější cíle než členské země.
„Podařilo se najít velmi zdravý kompromis mezi ambicemi a flexibilitou a technickou proveditelností,“ hodnotil konečnou vyjednávací pozici členských států český ministr průmyslu Jozef Síkela. Ve výsledném textu se podle něj podařilo vyjednat několik úprav, které jsou přínosem i pro Česko.
Mimo jiné je to pozvolnější zvyšování průběžných cílů, což má zemím snížit zátěž v současném ekonomicky složitém období. Státy budou také moci pružně započítávat své specifické obnovitelné zdroje, například biomasu, což podle Síkely zohlední česká specifika například u vytápění či dopravy.
ČTK
