Ještě před třemi lety byly Lesy České republiky známé především skandály kolem neprůhledných výběrových řízení a střídáním ředitelů jako na běžícím pásu. Poslední dva roky plní stránky novin především jejich rekordní zisky.

Právě boj o to, kdo bude mít kontrolu nad dřevěnými miliardami, byl  zřejmě jedním z důvodů odvolání ministra zemědělství Ivana Fuksy.

Sedm ředitelů za posledních osm let, podivné zakázky na nákup zboží  a služeb, podezřelé vazby na politiky ODS a ČSSD a ještě podivnější  hospodaření s tím, co firmu živí, tedy s lesy a vytěženým dřevem. Tak by  mohla vypadat stručná vizitka státního podniku Lesy České republiky.  Jen těžko se dala v minulosti najít státní firma, která by byla hůř  řízená a z níž by se na úkor státu ztrácely miliardy do kapes  soukromníků. Podnik hospodaří na 50 procentech lesních ploch v České  republice, aniž by z toho stát měl nějaký výraznější zisk. Jen dvakrát  od roku 2003 do roku 2009 Lesy ČR vytvořily zisk větší než miliardu  korun, z nichž odvedly státu alespoň pár desítek milionů korun  na daních. Kritici tohoto uspořádání rovněž tvrdí, že Lesy by měly státu  platit jako jinde v Evropě za spravované lesy nájem.

Někomu prý vadí, že místo soukromníků začal na hospodaření v lesích vydělávat stát.

Letos se ovšem v souvislosti s Lesy ČR hovoří o vzorně hospodařící  firmě. Jen zisk za loňský rok byl tři miliardy korun. Letos by měl  dosáhnout šesti miliard korun. Důvodem je růst ceny dřeva a podle dnes  už bývalého ministra zemědělství Ivana Fuksy změna způsobu prodeje  dřeva. Právě boj o to, kdo bude mít kontrolu nad miliardovými zisky  z lesů, je zřejmě jednou z hlavních příčin jeho odvolání ze začátku  minulého týdne. Připouští to i odvolaný ministr.

Spory o prodej dřeva

Prodej dřeva z lesů spravovaných Lesy ČR se dlouhá léta odehrával  prostřednictvím Hradecké lesní a dřevařské společnosti (HLDS).  Poloprivátní firmy, v níž měly Lesy jen padesátiprocentní podíl. Druhou  polovinu vlastní podnikatel a lobbista František Dejnožka, který je  zároveň předsedou představenstva této společnosti. Právě současný  raketový růst zisku Lesů ČR podle ministra Fuksy ukazuje, jak  nehospodárné a pro stát nevýhodné bylo prodávat dřevo prostřednictvím  HLDS. Analýza, kterou mají Lesy ČR k dispozici, ukazuje, že kvůli  nevýhodným smlouvám s HLDS přišly Lesy ČR minimálně o miliardu korun.  Jenže HLDS má k dispozici právní rozbor, který dokládá pravý opak.  Podobný souboj analýz, studií a koncepcí, které si protiřečí a podporují  protichůdné cíle, provází celou existenci státních Lesů.

Potvrdily to i letošní spory o takzvanou Dřevěnou knihu, tedy plán  na těžbu dřeva ve státních lesích po roce 2012. Přes odpor menších  lesnických firem a ekologů byl nakonec schválen model, který formou  dlouhodobých výběrových řízení rozděluje hospodaření v lesích na velkých  územích. Firmy tak získají na pět let zakázku nejen na kácení a prodej  dřeva, ale také na obnovu a osázení vytěžených území. Kritici přitom  tvrdí, že tento způsob tendrů nahrává velkým hráčům a bude znamenat  konec pro řadu středních a menších firem v regionech. Ty přitom  na venkově zaměstnávají tisíce lidí. Ministerstvo zemědělství sice  od tendrů neustoupilo, ale určité ústupky udělalo. Chce alespoň o něco  zmenšit rozlohu území, o které se soutěžilo. Z původních zhruba 250 jich  totiž pro letošní rok bylo 107 a po roce 2012 to bude 117. Dalším  vstřícným krokem směrem k menším firmám pak má být to, že se 10 procent  soutěžených porostů vyhradí právě pro menší firmy z regionů.

Kromě menších dřevařů by podle kritiků mohly na nový systém tendrů  doplatit také samotné lesy. Protože firmy nabízejí ve výběrovém řízení  co nejvyšší cenu a budou se potom snažit z přidělených porostů  ”vyždímat” co nejvíc. Již letos se tak těží na hranici přírůstku.  V příštích letech bude podle kritiků situace ještě horší. Státní lesy  však v oficiálním tiskovém prohlášení namítají, že budou na všech  územích dohlížet na dodržování smluv a podmínek, které stanoví lesní  zákon, takže prý lesům žádná újma nehrozí. Reakci přímo z úst ředitele  Lesů ČR se novému Profitu sehnat nepodařilo. Nabídku na rozhovor odmítl  mluvčí s tím, že nyní není vhodná doba vzhledem k personálním změnám na  ministerstvu zemědělství. Podnik je dlouhodobě známý právě svými  komunikačními veletoči, kdy za jednoho vedení působí naprosto otevřeně  a transparentně, ale hned s nástupem dalšího ředitele se uzavře  a novináři slyší jen známou básničku, že zveřejňování některých  informací může být ke škodě jejich byznysu.

V zemi zlodějů

V souvislosti s obřím tendrem na těžbu a prodej dřeva a na výsadbu  nových porostů na územích pod správou Lesů ČR po roce 2012 se znovu  rozhořel spor o to, jaký způsob prodeje dřeva je pro státní lesy  výhodnější. V podstatě všichni soukromí majitelé lesů si nechávají dřevo  pokácet. Jejich pracovníci ho pak roztřídí podle kvality a majitelé si  ho sami prodávají. Ve státních lesích se však dlouhodobě prodává dřevo  takzvaně ”při pni”. To znamená, že se prodávají stojící stromy, které  vítěz tendru pokácí a ve své režii prodá. Za takto prodané dřevo ale  jejich majitel dostane méně peněz, než když si sám prodává už pokácené  a roztříděné stromy.

K vlastnímu prodeji dřeva se Lesy ČR přiklonily jen jednou. V roce  2007 se snažil o změnu tehdejší pověřený ředitel Vladimír Dolejský.  Analýza, kterou měl k dispozici, ukazovala, že státní Lesy přicházejí  prodejem dřeva metodou ”při pni” o zhruba tři miliardy korun ročně.  Přitom tímto způsobem se do konce roku 2007 prodávalo zhruba 96 procent  dřeva ze státních lesů. Za pravdu mu dávaly i ceny na trhu. Zatímco  kubík neroztříděného dřeva stál tehdy 400 korun, kubík roztříděného  dřeva se dal prodat za dva a půl tisíce. Jenže než mohly Lesy vlastní  prodej naplno rozjet, Dolejský ve funkci ředitele skončil a prodej dřeva  se vrátil do starých kolejí.

Dolejského nástupci zkoušeli ve vybraných lokalitách obě varianty  prodeje dřeva. Navzdory předpokladům odborníků, zkušenostem soukromých  majitelů lesů i zkušenostem ze zahraničí však ve státních Lesích  zjistili, že je pro ně výhodnější varianta prodávat přímo stojící  stromy. Podle Fuksy je hlavní důvod to, že se v Česku příliš krade. Při  správě tak rozsáhlých území, jaká obhospodařují Lesy ČR, se podle  exministra zemědělství nedá uhlídat, aby soukromé firmy vytěžené dřevo  neprodávaly, aniž by za něho Lesy ČR dostaly zaplaceno. Kontroverzní  rozhodnutí nezvrátil ani nález Nejvyššího kontrolního úřadu, podle  kterého je vlastní prodej dřeva pro Lesy ČR efektivnější.

Jenže v porovnání se všemi analýzami a kalkulacemi mají Lesy České  republiky v ruce nezpochybnitelný trumf. Finanční výsledky. Očekávaných  šest miliard hrubého zisku podle nich dokazuje, že systém prodeje dřeva  ”při pni” funguje. Hubené výsledky předchozích let podle nich nebyly  způsobeny nevýhodností prodeje neroztříděného dřeva, ale prodáváním  suroviny přes Hradeckou lesní a dřevařskou společnost a řáděním orkánů.

Statistická klička

Firmy ze Sdružení podnikatelů v lesním hospodářství při Agrární  komoře ČR tvrdí, že dobré hospodářské výsledky Lesům ČR zajistilo i to,  že jim společnost naúčtovala za dřevo neoprávněně nejméně stovky milionů  korun navíc. Dopis, v němž si na tyto praktiky stěžovali podnikatelé  v lesnictví premiérovi, podepsalo 25 firem z oboru včetně klíčových  společností jako Less & Forest, Wotan, LST či Uniles. Spor se  rozhořel o hodnotu indexu vydávaného Českým statistickým úřadem, podle  kterého se určují ceny dříví, jež Lesy ČR účtují smluvním partnerům  v následujícím období. Dřevařské firmy tvrdí, že Lesy ČR jako dominantní  poskytovatel dat pro tvorbu indexu zkreslil cenovou statistiku  ve třetím a čtvrtém čtvrtletí loňského roku. Tím se podle dřevařů měly  zvýšit účtované ceny o čtyři až pět procent.

V lesním tendru zvítězil Less & Forest

Neoficiálním vítězem obřího tendru státního podniku Lesy České  republiky na lesní práce a prodej dřeva od roku 2012 je podle  předběžných informací společnost Less & Forest z Bohdanče u Kutné  Hory. Firma podnikatele Jana Mičánka podala nejlepší cenovou nabídku  u asi 75 procent ze 117 soutěžených územních jednotek. Odhadovaná  hodnota lesních prací celého tendru činí 7,6 miliardy korun bez DPH.  V nynější soutěži jsou kontrakty rozděleny na jeden rok až pět let.  Vítězné firmy budou pětinu vytěženého dřeva muset dál nabídnout  prostřednictvím burzy či aukcí, aby se dřevo dostalo i k menším  zpracovatelům.

Lesy tato tvrzení odmítají. Při poskytování dat podle svých slov  postupovaly standardním způsobem. Navíc samy se cítí statistickým úřadem  poškozeny. ČSÚ totiž nevydal sporný index za první čtvrtletí letošního  roku. Zdůvodnil to rozsáhlými změnami mezi respondenty dodávajícími  vstupní data v důsledku tendrů na lesnické práce. Lesy ČR tvrdí, že  pokud by ČSÚ index vydal, mohly prodávat dřevo za vyšší ceny než  v současnosti. Přišly tak údajně o 134 milionů korun. Pokud statistici  nevydají index ani dodatečně, může to podle Lesů ČR znamenat pro podnik  snížení příjmů o 710 milionů až 1,5 miliardy korun za letošní rok.

O tom, že spor mezi premiérem Nečasem a ministrem Fuksou nebyl jen  o ”mlčení na vládě”, svědčí i zmínka předsedy kabinetu, že se mu nelíbil  způsob hospodaření ve státních lesích, tak, jak ji navrhovala Fuksova  Dřevěná kniha. Premiér rovněž čtvrt roku odmítal Fuksovi schválit návrhy  na obsazení náměstka pro Lesy. Z této pozice ministr odvolal Jiřího  Nováka, člena ODS a bývalého generálního ředitele Lesů ČR. Ten byl podle  zdrojů z ODS zodpovědný za prodloužení smlouvy z HLDS v době, kdy ho  již velká část jeho spolustraníků vyzývala k tomu, aby v prodeji dřeva  prostřednictvím této firmy nepokračoval. Nynější rošáda na ministerstvu  zemědělství dokazuje nejen to, že si chtěl premiér posílit svoji pozici  vůči odbojné středočeské ODS před říjnovým kongresem, ale také to, že se  uvnitř strany odehrála těžká bitva o kontrolu nad miliardami ze  státních lesů.

Přečtěte si na Profit.cz rozhovor s exministrem Fuksou Asi někomu vadilo, že v lesích začal vydělávat stát

-Dalibor Dostál/Vyšlo na Profit.cz