Obava vlády, že jednání s horníky o snížení věkové hranice odchodu do důchodu spustí lavinu požadavků zástupců dalších profesí s obdobným námětem, se začíná naplňovat. Ještě než úleva horníkům prošla schválením v parlamentu, přišlo s myšlenkou dřívějšího odchodu do starobní penze vedení státního podniku Lesy České republiky (LČR).
Dřívější důchod by chtěli prosadit pro těžaře v lese a dřevorubce. Tímto chce státní podnik kompenzovat jejich nebezpečnou a fyzicky náročnou práci. „Rizikovost této profese se projevuje počty úrazů a často i trvalým poškozením zdraví pracovníků, zejména dřevorubců," řekl generální ředitel LČR Daniel Szórád.
Po republice se těžební činnosti věnují řádově tisícovky lesních dělníků. Většina z nich pracuje na živnostenský list. „U LČR je v zaměstnaneckém poměru 145 lesních dělníků pracujících v těžební činnosti. Mnohem více jich však je sjednáváno na sezónní práce, pracují jako OSVČ nebo pro dodavatelské firmy," upřesnila mluvčí státních lesů Eva Jouklová.
Na ministerstvu práce a sociálních věcí (MPSV) návrh na dřívější odchod do penze zatím narazil. „Nižší věková hranice pro nárok na starobní důchod, jež byla odůvodněna dobou zaměstnání v určitých profesích, nebyla zavedena z důvodu náročnosti fyzické ani psychické. Důvodem je kompenzace nižšího průměrného věku dožití oproti obecné populaci," okomentoval stanovisko MPSV mluvčí Petr Habáň.
Podle něj údaj o nižším než průměrném věku nebyl u dřevorubců v dopise generálního ředitele ani zmíněn, tím méně doložen. „Pro úplnost, ani přijatá, respektive projednávaná opatření týkající se horníků se nevztahují na všechny hornické profese," upozornil Habáň.
Větší rizika než v hornictví
Vládou schválený odchod do důchodu horníků, kteří v hlubinných dolech odpracovali nejméně 3300 směn, znamená, že by mohli odejít do důchodu v necelých 58 letech. Skutečnost, že se právě horníci dožívají průměrně o pět let méně než ostatní populace, podle ministerstva potvrdily dvě vědecké studie. Nyní je vládní novela v parlamentu, kde prošla prvním čtením.
„To už stát připravoval někdy v 80. letech. Že by lidé pracující v lese chodili dřív do důchodu. Zjistilo se, že těžaři mají rizikovější povolání než horníci. Mnoho kluků kolem mne se ani důchodu nedožilo," zavzpomínal mezi kácením u Stéblové na Pardubicku Jaroslav Pěchouček.
S motorovou pilou v ruce se těžbou v lese živí už čtyři desítky let a dřívější odchod do penze mu přijde rozumný.
To samé si myslí i jeho vrstevník Zdeněk Dospěl z Vysočiny. Mnohé z dob před rokem 1989 se sice prý změnilo k lepšímu, ale práce lesního dělníka zůstává stále těžká a člověku přináší víc zdravotních komplikací, než kdyby byl například instalatér. „Dnes už nám není taková zima, můžeme si na místo kácení dojet autem. Na druhou stranu tu nejsnazší práci dělají stroje, na lidi zbyde to, kam se stroje nedostanou," upozornil Dospěl.
Rizika hluku
Zdravotní rizika se netýkají pouze rukou a zejména potíží s karpálními kanálky na zápěstí, ale i kloubů, ohroženy jsou kyčle, kolena, záda. „To je všechno z práce. Tahání těžkého, zima. Kam ale máme jít pracovat jinam?" ptá se Dospěl.
„Na první pohled se může zdát, že se pohybujeme na zdravém vzduchu. Ale dýcháme při práci samé exhalace. Teď už jsou lepší oleje, ale přesto to dýcháme," uvedl jeho kolega.
Přestože na rozdíl od horníků jsou lesníci teprve na začátku cesty za dřívější penzí a na ministerstvu se dočkali negativního přijetí, ředitel Szórád se této myšlenky nevzdává. A může počítat i s podporou odborářů.
„Argumentace MPSV není podle úsudku odborových organizací zcela průkazná. Profese dělníka v těžbě dřeva je podle kategorizace prací zařazena do 3. a 4. kategorie, jsou zde rizikové faktory hluku, vibrací, celkové fyzické zátěže, zátěže teplem a chladem a ohrožení nemocemi z povolání přenášenými hmyzem. Často dochází k předčasným odchodům do důchodu kvůli uznání nemoci z povolání," uvedla Jaroslava Nestěrová, předsedkyně Odborového svazu pracovníků dřevozpracujících odvětví,lesního a vodního hospodářství.
Přiznává ale, že dosud žádná studie či analýza vytvořena nebyla. Není se tedy oč opřít. „Budeme ale podporovat požadavek na zpracování takové studie," dodala Nestěrová. Koncem února by se na setkání s vedením LČR mělo diskutovat i o tomto tématu a společném postupu.
