Soudy mezi státem a církevními subjekty – hlavně katolickými řády, biskupstvími a farami – běží na plné obrátky. Z více než dvou tisíc sporů se justici podařilo vyřešit pětinu. V naprosté většině případů odcházejí ze soudních síní vítězně právníci státu.
Podle statistiky vládního výboru pro církevní restituce žalob stále přibývá, každý měsíc se jejich počet rozrůstá o desítky až stovky. Zatím se zastavil na čísle 2181 soudních sporů. Z toho už bylo ukončeno okolo čtyř set.
Skóre státních úřadů je vysoké, podle tabulek vládního výboru byl stát úspěšný ve 286 případech, zatímco církve vyhrály 54 žalob. Řada pří byla skončena dohodou a řadu soudy odmítly vůbec projednávat. Loni také biskupství stáhla přes padesátku žalob, které podala na kraje.
Pod největší palbou církví je Státní pozemkový úřad (SPÚ), který nesl největší tíhu restitucí. Nejenže rozhodoval o vydávání zemědělské půdy, ale sloužil jako správní místo v případě sporů mezi církvemi a Lesy ČR. Na adresu úřadu přišlo 1077 žalob, ve 143 případech vyhrál a 19 soudů prohrál.
Podle mluvčího SPÚ Hynka Jordána většina ukončených sporů skončila na samém začátku soudního procesu. „Naše argumenty jsou natolik silné, že po prvním stání často berou církve žaloby zpět a poté soudy vyhráváme kontumačně," řekl Právu.
Podobně mluví i Radek Ležatka, mluvčí Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM), jehož právníci v řadě sporů zastupují jiné instituce, např. právě SPÚ.
Patnáct křižovníků podalo 119 žalob
„Často se stává, že pod tíhou našich argumentů právníci církve žaloby stáhli těsně před rozsudkem, aby spor neprohráli," řekl Právu. Pokud ve sporech zvítězila církev, šlo nejvíc o případy farností, které většinou chtěly, aby soudy rozhodly sporné vlastnictví. Naopak úřadům se nejčastěji daří u soudů porazit církevní řády, např. cisterciáky z Vyššího Brodu, premonstráty z Teplé nebo německé rytíře.
Rekordmanem v podávání žalob je patnáctičlenný rytířský řád křižovníků s červenou hvězdou, který patří mezi nejbohatší v Česku s odhadovaným majetkem přes 20 miliard korun.
(Pokračování na str. 3)
Vyhráváme často kontumačně, církve berou po prvním stání žaloby zpět Hynek Jordán, mluvčí SPÚ
(Pokračování ze str. 1)
Podle vládních statistik podali 119 žalob o další miliardové majetky. Z toho zatím vyhráli jednu při o pozemky v obci Karlík na západ od Prahy. Jinak 17 soudních sporů, hlavně o určení vlastnictví lukrativních pozemků v Praze, prohráli.
V Praze se křižovníci soudí o pozemky hlavně ve Slivenci, Ďáblicích, Hloubětíně nebo na Smíchově. Křižovníci – kteří jsou jediným původně českým řádem, založila ho svatá Anežka – v rámci restitucí už získali skoro 3000 hektarů lesů a přes 800 hektarů půdy, z toho je velká část v Praze a okolí.
Úřady dostaly od roku 2013, kdy zákon o majetkovém vyrovnání vešel v platnost, skoro osm tisíc výzev církevních subjektů na vydání 127 tisíc zemědělských nemovitostí a víc než dva tisíce výzev žádajících o 12 tisíc nezemědělských pozemků a více než 2500 movitých věcí. Úřady odmítly uzavřít přes šest tisíc dohod a přes osm tisíc jich uzavřely. Celkově stát vydal církvím 133 tisíc hektarů lesa, 37 tisíc hektarů polí, luk a rybníků i stovky budov a věcí, většinou uměleckých předmětů.
Za nevydaný majetek se stát zavázal zaplatit 16 církvím a náboženským společnostem 59 miliard korun v třiceti ročních splátkách. Tato částka je úročena o inflaci a podle odhadů se vyšplhá ke stovce miliard. Navíc církve budou do roku 2030 dostávat státní dotace na činnost, dnes jsou okolo 1,3 miliardy korun a každým rokem se snižují o pět procent.
