Praha 27. května (ČTK) - Stát letos nejspíš nestihne spustit fond těžko pojistitelných rizik. Program ještě nenotifikovala Evropská komise, bude nutná také nová legislativa. Na dotaz ČTK to dnes připustil ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). Do fondu by měl přispívat polovinou peněz stát a polovinou zemědělci.
V případě mrazů, sucha nebo jiné nepředvídatelné okolnosti by se z fondu měly vyplácet peníze. Původně ministr doufal v to, že jej spustí už od začátku letošního roku. Nyní věří tomu, že se jeho start povede do konce funkčního období vlády. "Děláme maximum pro to, aby začal fungovat co nejdříve. Nicméně ukázala se tady úskalí jak v rámci notifikace od Evropské komise, tak že fond bude muset mít jasný zákonný rámec. I na tomto pracujeme," řekl ministr. Pokud unie fond notifikuje, začne se teprve schvalovat legislativa.
S vysokou pravděpodobností tak fond letos nebude spuštěn. "Byť máme zkušenost s novelou zákona o potravinách, kterou jsme Sněmovnou protáhli za čtyři měsíce," připomněl ministr.
Podle dřívějších informací od Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu (PGRLF) by měla být účast v programu pro zemědělce dobrovolná. Farmáři, kteří se do něj zapojí, budou platit fixní poplatky. Návrh počítal se 150 korunami za hektar orné půdy, chmelnic, zeleniny se závlahovým systém, pícnin a luskovin. Dále mělo jít o 20 korun za hektar trvalého travního porostu či sadů. Příspěvek vinařů a pěstitelů zeleniny bez závlahového systému měl činit 550 korun za hektar ročně. Pojistné by se mělo počítat z veškeré půdy, na které zemědělský podnikatel hospodaří. Celkem by v něm mělo být kolem miliardy korun.
Stát začne peníze vyplácet, pokud se kvůli suchu, přívalovým dešťům nebo povodním sníží úroda o 30 procent proti předchozím pěti letům.
Fond by mohl v budoucnu pomoci například například vinařům a ovocnářům. Těm letos úrodu poškodily dubnové mrazy. Vinařům způsobily škody na předpokládaných tržbách 1,4 miliardy korun, ovocnářům 400 milionů korun. Vinaři mají poškozenou zhruba třetinu vinohradů, někteří však i celé vinice. U ovocnářů jsou nejvíce postižené meruňky a broskve, u nichž se předpokládá ztráta proti průměru 60 procent, z poloviny jsou postižené višně a třešně. U jablek se republiková ztráta pohybuje kolem 20 až 25 procent.
