Více než třicet starostů z Křivoklátska vyzvalo poslance a senátory k opuštění záměru vyhlásit Národní park Křivoklátsko. Nynější ochrana je podle nich dostatečná a chybí oficiální podkladové materiály, které by nezbytnost vyhlášení Národního parku prokazovaly, uvádí výzva, kterou 21. 4. zaslal starosta obce Běleč Lukáš Kocman. Vyhlášení národního parku má podle ministerstva životního prostředí zajistit vyšší ochranu přírody, například šetrnější způsob hospodaření v lesích. Cílem má být též ochrana rozmanité krajiny včetně desítek ohrožených rostlin a živočichů.
„Uvažovaný záměr nesplňuje elementární podmínky, které platná legislativa vyžaduje po každém obyvateli České republiky, který chce na svém pozemku změnit způsob jeho využití,“ napsali starostové. Podle nich je nutné docílení souladu v pohledu resortů životního prostředí a zemědělství na způsob hospodaření v krajině, který zajistí potřebnou míru její ochrany. „Jsme přesvědčení, že stávající legislativní rámec proto není třeba upravovat, stačí být jen dobrým hospodářem,“ dodali starostové ve výzvě.
Upozorňují též na dokument nazvaný Rozbor udržitelného rozvoje území Středočeského kraje, jenž zmiňuje návrh na zřízení Národního parku Křivoklátsko a označuje střední Čechy za nejvíce urbanizované území celé republiky, ve kterém člověk závažně zasáhl do krajiny, a jako jeho slabou stránku vnímá masovou pobytovou rekreaci bez odpovídající infrastruktury. „Mezi největší hrozby potom řadí vznik doprovodné infrastruktury (např. v podobě parkovišť) a s ní spojené poničení krajinného rázu,“ uvádí výzva starostů.
Ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL) při únorovém setkání se starosty řekla, že na rozvojové aktivity budou dotační programy určené pro obce v národním parku. Řada starostů, například starostka Karlovy Vsi Iveta Kohoutová, poukázala na to, že s vyhlášením parku spojený zvýšený turismus by pro region znamenal vyšší dopravní zátěž, více odpadků, ale nikoliv vyšší ochranu přírody.
Vyhlášení Národního parku Křivoklátsko je ve vládním programovém prohlášení, dotýká se katastru 19 obcí. Plocha národního parku by měla zabírat 12 000 hektarů, což je zhruba 16 procent plochy Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko. Příznivci národního parku kritizují například monokulturní porosty, které jsou náchylné k tomu, aby je poškodil hmyz či klimatické vlivy. Odpůrci poukazují na kulturní původ lesů, které vznikly lidskou činností a je třeba v nich kvůli udržitelnosti hospodařit v souladu s ochranou, kterou dostatečně zajišťuje status CHKO.
ČTK
