MODRAVA – Ortodoxní ochranářská linie minulých vedení Národního parku Šumava (NPŠ) do roku 2011 „vyhnala” za posledních 20 let významnou část obyvatel Šumavy.

Navíc park nedává místním lidem práci a loňská blokáda kácení kůrovcem napadených stromů zavinila značný propad turistů. Ortodoxní zastánci bezzásahovosti nechtějí v národním parku lidi, řekl starosta Modravy Antonín Schubert, který je zároveň šéfem mikroregionu 13 měst a obcí Šumava-západ. Současné vedení Národního parku Šumava, fungující rok, šumavské obce po 20 letech uznávají.

„Bezzásahová divočina v neporušeném stavu láká velké množství turistů a místním obyvatelům podle studií ze zahraničních parků dává možnost dobře vydělat,” brání se výtkám vedení šumavských obcí ekolog Vratislav Vozník. Podle něj nemůže omezit rozvoj obcí, protože veškerá území, která mohou využívat, jsou zařazena mezi zastavitelná území. Navíc za obecní lesy v nejpřísnějších zónách dává stát obcím kompenzace.

Další odliv obyvatel bude podle Schuberta znamenat změna rozpočtového určení daní, která má od ledna 2013 „sebrat” hlavně příhraničním obcím až 85 procent daňových příjmů. „Pro deset obcí na vrcholcích Šumavy znamená propad 19 miliónů Kč. Bude to mít vliv na kvalitu správy území i života lidí,” uvedl. Týká se to zejména těch obcí, s nimiž se stát nedokázal desetiletí vypořádat a neudělal podle Schuberta nic pro jejich udržitelný rozvoj.

„Vrátíme se o 20 let zpátky. Budeme mít jen na mzdy a na údržbu,” uvedl starosta Prášil Libor Pospíšil.

„Od doby, kdy byl vyhlášen národní park (rok 1991), se Šumava jednoznačně vylidňuje. Dalším důvodem, proč lidé odcházejí, je, že se místním lidem bere práce,” dodal Schubert. Letos se opět projevil pokles práce v cestovním ruchu a lesnictví, podle něj je to ve stamiliónech korun.

Čím větší bude bezzásahovost, tím méně bude práce, dodal. NPŠ vyhlašuje výběrová řízení na práci za půl miliardy korun, ale místní si z ní ukrojí pět miliónů Kč. V sousedním parku Bavorský les funguje podle starosty vše obráceně. Bavorský park dělá všechno s místními a výběrová řízení pořádá jen na harvestory a lanovky.

„Po 20 letech došlo loni konečně k tomu, že s bývalým šéfem NPŠ Janem Stráským si místní i obce rozuměli. Je racionální,” řekl urbanista, krajinář a ekolog Pavel Valtr, který nyní dokončuje knihu o demografickém vývoji Šumavy.

Také Stráského náměstek Jiří Mánek, který se stal novým šéfem NPŠ, je podle něj pro obce přijatelný.

„Demografický vývoj je tristní. Počet obyvatel se podstatně snížil kvůli odsunům. Ve všech 75 obcích je poloviční proti roku 1930, ale po 30 let spolu s ekonomikou trvale klesá. Kromě cestovního ruchu není v NPŠ žádný průmysl, dřevozpracující zkrachoval. Do příchodu Stráského tam nebylo ani dříví na topení pro lidi,” řekl Valtr. Propad ekonomiky na Šumavě činil v letech 1996 až 2011 podle ekonoma Zdeňka Tůmy 1,9 miliardy korun, uvedl Schubert. Podle něj to není spojené s ekonomickou krizí, ale s krizí území.

„Problém NPŠ není odborný, ale politický,” řekl Jiří Štich ze sdružení pro záchranu lesů Šumava 21. Podle plzeňského hejtmana Milana Chovance (ČSSD) musí směřovat národní a evropské zdroje do zalidnění a udržení lidí v oblasti, tedy práce a vyžití. Kraj před rokem podal návrh zákona o NPŠ, který respektoval rozvoj obcí.

Parlament jeho projednávání v minulých dnech přerušil, ministr Tomáš Chalupa (ODS) předloží v létě návrh vlastní.