Největším bohatstvím Šumavy jsou její lesy. Do své dnešní podoby se vyvíjely více než deset tisíciletí a jejich druhová skladba se ustálila zhruba před třemi tisíciletími. Tyto původní lesy by na Šumavě rostly dodnes, kdyby do nich nepřišel člověk
Lidé na stromech obdivovali to, co si přáli sami získat: životní sílu. Toužili po ní při pohledu na větve jehličnanů, které byly zelené po celý rok, nebo když byli svědky jarního vzkříšení listnatých stromů. Je pochopitelné, že začátkem osmnáctého století nastala nutnost v lese záměrně hospodařit a pěstovat jej, zvláště se starat o obnovu vytěžených porostů.
Celý článek najdete zde.
