Teplotní skoky s přírodou nedělají vůbec nic, vše tady bylo mnohokrát, tvrdí uznávaný botanik Václav Větvička, který připomíná, že například v posledních dekádách 19. století a první dekádě 20. století přijel svatý Martin na bílém koni jenom pětkrát. Jak se vypořádat s teplotními výkyvy? A jakou úlohu hrají ve městech stromy?
„Naše krajina je úžasná, odlesňování, které pochází už z neolitické revoluce, se zastavilo na dvou třetinách, jedna třetina stále zůstává zalesněná, je to také tím, že krajina je kopcovitá," vysvětluje v rozhovoru s moderátorkou Patricií Strouhalovou.Každý strom také hraje určitou roli v mezoklimatu, tak třeba takový buk je do města nepřijatelný, protože potřebuje vysokou vzdušnou vlhkost. Ale standardní strom s korunou o průměru 10 metrů chladí takovým výkonem, jaký by podalo 191 ledniček. Jak proti suchu? Zadržujte dešťovou vodu, na zahradě praktikujte kapkovou závlahu! radí klimatolog. „Mikroklimatická i mezoklimatická úloha každého stromu je úžasná," říká, ale zároveň upozorňuje, že výsadbou čtyřřadí „ryb" na Václavském náměstí by na mezoklima příliš velký vliv nemělo. Přejte život i malé štěnici, neutopte blechu na lžíci. Ať si ty oříšky požerou. A co se týče historie alejí v českých zemích, tak Karel IV. sice narovnal silnice, ale zakázal sázet podél stromy, aby se za nimi nemohli schovávat lapkové. Až Karel VI. a jeho potomci nařídili vysazování alejí, aby, až stromy vyrostou, vrhaly stín a působily jako větrolam – silnici byly totiž z mlatu.A proč kořeny stromů v zemi nehnijí? Mají jiný charakter pokožky, jsou v konzervativním prostředí, a pokud je nenaruší hlodavec, tak jsou prakticky v peřince – nehnijí právě proto, že jsou v zemi.Audio záznam celého rozhovoru si můžete poslechnout v iRadiu.
