Bývalý ředitel správy národního parku Jiří Mánek připravil desítky projektů za více než 400 milionů korun, které měly oživit turistický ruch a vylepšit život na území parku. Nový šéf Pavel Hubený je prostudoval a většinu zrušil nebo odložil.

ŠUMAVA Stavba nové rozhledny na Polomu, srubu na Plešném jezeře, oprava Roklanské hájenky, obnova nádrží, rekonstrukce Poledníku nebo demolice bývalých rot po pohraničnících. To jsou projekty, které se letos měly na Šumavě rozběhnout. Ale všechny se ruší nebo odkládají. Nový ředitel šumavského parku Pavel Hubený tak rozhodl zejména proto, že většina těchto akcí by mohla být v rozporu s ochranou přírody. A nebo správa parku nestihne na takové stavby řádně získat veškeré potřebné posudky vlivu na životní prostředí.

Investice připravilo bývalé vedení národního parku a plánovalo, že letos prostaví rekordních 400 milionů korun, nejvíce od roku 1991, kdy šumavský park vznikl.

Nový ředitel Hubený byl do funkce jmenován 1. května poté, co ministr životního prostředí Richard Brabec odvolal Jiřího Mánka. Hned od svého nástupu do funkce prohlašoval, že si prostuduje veškeré chystané projekty, a pokud budou v rozporu se zákonem, plánem péče nebo ochranou přírody, okamžitě je zastaví. A to se právě teď děje.

Projekty, jež čeká uložení „k ledu”, včera vyjmenoval pro MF DNES. Celkem posoudil přes 80 akcí. Šlo o plány, které měl Hubeného předchůdce Jiří Mánek nachystané v různém stavu přípravy. „Spousta nepůjde realizovat okamžitě už proto, že tam nejsou stavební povolení, výjimky či posouzení vlivu na životní prostředí a není možné je v krátkém čase získat,” vysvětluje nový ředitel Hubený.

Bývalý šéf národního parku Jiří Mánek včera kontroval, že projekty samozřejmě byly připravovány tak, aby je park mohl vyndat ze skříně, když se objeví šance získat na ně dotační peníze. „Když jsem nastoupil, neexistoval žádný zásobník projektů. Naším cílem bylo připravit co největší množství akcí, protože je lepší být připravený na příležitost a nedostat ji, než příležitost dostat a nebýt připraven. Je jen na vedení, jestli využije potenciálu a pomůže regionu a turistům, nebo se bude řídit raději heslem, kdo nic nedělá, nic nezkazí,” prohlásil Mánek.

MF DNES představuje projekty, které Hubený odkládá:

Sruby na Černém a Plešném jezeře

Na Černém jezeře měl vyrůst zcela nový srub na soukromém pozemku. Hubený projekt vyškrtl a místo toho prosazuje rekonstrukci objektu správy parku, který tam stojí. „Mělo by to být levnější. Jsme však na začátku, proto určitě tuto investici nestihneme letos,” řekl včera.

Stejný srub pro ochranáře, lesníky, strážce a zaměstnance správy parku měl být i na Plešném jezeře, v první zóně šumavského parku. Na jeho stavbu zatím není stavební povolení ani posudky, jak by jeho výstavba ovlivnila okolní přírodu. „Jejich získání nebude jednoduché, proto jsem tyto plány zastavil,” dodal Hubený.

Rozhledna na Polomu

Ze stejného důvodu nevyroste rozhledna na kopci Polom, která měla stát sice v druhé zóně rezervace, avšak v tetřeví oblasti. Zde chce správa parku mít nejprve posudky, zda je možné rozhlednu vybudovat a turisty sem poslat, aniž by rušili kriticky ohrožené ptáky. Teprve pak bude možné znovu o její stavbě uvažovat.

Roklanská hájenka zůstane stát

Opravovat či demolovat se nebude ani Roklanská hájenka a to opět do doby, než bude velký posudek zohledňující život tetřevů v jejím okolí a popisující možnost vpustit do území turisty. Budova ale chátrá, je napadená dřevomorkou. Jedinou šancí je její demolice a stavba nové hájovny. „Pokud by ale měla sloužit jen pro pár strážců parku, tak to není efektivní,” popsal Hubený.

Nádrže se opravovat nebudou Opravovat se nebudou ani Rosenauerova a Roklanská nádrž, které podle plánů původního vedení měly zadržovat v terénu vodu a sloužit jako rezervoáry pro hašení požárů v rezervaci. Nádrže jsou ale v cenných lokalitách, proto nyní správa parku zvažuje ještě jiné návrhy na obnovu nádrží, ke kterým se ale odborníci teprve budou vyjadřovat.

Stop revitalizaci říčky Křemelná

Zcela zastavena je i revitalizace dravé řeky Křemelné u Vysokých lávek. Zde v minulosti vojáci napřímili její tok kvůli stavbě mostu a nyní správa parku uvažovala vrátit koryto do původního meandrujícího tvaru. „Což by přineslo obrovské zemní a terénní práce evidentně v rozporu s ochranou přírody,” shrnul Hubený.

Demolice rot se odkládají

Na druhou stranu pro šumavské obce je potěšitelnou zprávou, že chystané demolice bývalých pohraničních rot ve Stožci a Borových Ladech se odkládají. Místo toho vymýšlí vedení parku, zda by se budovy, které nejsou ve zcela špatném stavu, nedaly využít jinak. Právě stožecký starosta Martin Černý si například před dvěma týdny stěžoval ministrovi životního prostředí Richardu Brabcovi, že obec by si uměla představit přestavbu roty třeba na dům pro seniory.

Poledník zůstane bez oprav

Turisté, kteří se těšili na opravu rozhledny Poledník u Prášil, si také musí počkat. Rekonstrukce, při níž se mělo vyměnit opláštění věže nebo vzniknout i nové zastřešené sezení pro turisty, se minimálně do příštího roku odkládá. „Byla by škoda, kdyby se Poledník neopravil. Stačí se podívat přes hranice, kde funguje mnoho rozhleden, které nabízejí i zázemí turistům. Taková akce nezatíží životní prostředí,” komentoval bývalý ředitel Mánek.

Perlorodky a výběhy dostaly zelenou

Naproti tomu dal Hubený několika projektům zelenou. Vznikne tak středisko pro výzkum a péči o perlorodky v Dobré u Volar a pokračovat budou i dvě obří stavby výběhů pro jeleny a vlky u Kvildy a Srní. Budou hotové příští rok a správu vyjdou na 150 milionů korun. Většinu park platí z dotace.