Anketa

V souvislosti s besedou o způsobech hospodaření v lesích na území České republiky jsme se zástupců měst a obcí zeptali, jakou formu správy svého lesního majetku zvolili, s jakými problémy se nejčastěji setkávají a jaký mají názor na stávající legislativu.

Zdeněk Wetter starosta města KUNŠTÁT 2 731 obyvatel www. kunstat-mesto.cz

Po několika zkušenostech s různými způsoby hospodaření (lesní družstvo, komplexní smlouva s lesnickou firmou) jsme zvolili formu hospodaření samostatného. Město má smlouvu s lesním hospodářem, který veškeré činnosti organizuje a kontroluje. Zadává a přebírá jak těžební, tak pěstební práce a má na starosti všechny povinnosti související s hospodařením v obecních lesích podle lesního zákona. Mimoto také zprostředkovává prodej dřeva a nákup veškerého potřebného materiálu. Na všechny práce se snažíme v maximální míře využít místní živnostníky, u kterých si zvlášť ceníme znalosti našeho lesa a terénu i vztahu k prostředí, ve kterém pracují. Fakturace prací probíhá přímo s městem na základě zadávacích a předávacích listů potvrzených lesním hospodářem. V rámci regionu také plně podporujeme a organizujeme spolupráci s ostatními obcemi a to jak při společném nákupu materiálu a prodeji dříví, tak při koordinací prací v obecních lesích a případných přesunech pracovníků. Touto spoluprací se nám daří dosáhnout příznivějších cen (například u sazenic) i lepšího prodeje dřeva (slučování odvozu z okrajových oblastí). Jeden z problémů, na který narážíme zvláště poslední dobou, je nedostatek některých tradičních profesí. Například málo kvalitních koňských potahů a kočích. I když se snažíme jednotlivé živnostníky využít po celý rok, nejsme schopni právě pro koně zajistit celoroční objem práce. Lesy České republiky tuto činnost v rámci svého hospodaření nikterak nepodporují a tak většina živnostníků v tomto oboru končí. Přitom právě lesní majetky obcí bývají často ve velmi členitých terénech s úzkými úvozovými cestami a jsou lokality, kde pokud se chceme chovat k lesu ohleduplně, bez práce koní se neobejdeme. Co se týká stávající legislativy, mohla by v mnoha směrech více motivovat a méně přikazovat. Když se například podívám na lesní zákon a zákon o ochraně přírody a krajiny, jsou v mnohém přísnější než leckterá certifikace.

Michal Kortyš starosta města LITOMYŠL 10 226 obyvatel www.litomysl.cz

Lesní majetek spravujeme ve vlastní režii městského úřadu. Na jeho správu jsme zřídili samostatný odbor. I když není tento druh správy pro majetek naší výměry (2 000 ha) zcela obvyklý, domníváme se, že pro tento účel není zřízení vlastní obchodní organizace nezbytně nutné. V účetnictví města vedeme samostatně hospodářskou činnost a do ní prakticky celý odbor spadá. Finální účetnictví probíhá v účtárně finančního odboru a tím máme nad hospodařením s lesním majetkem stoprocentní kontrolu. Celá správa se tím i zlevňuje, protože některé činnosti mohou provádět pracovníci ostatních odborů, například rozvoje a investic, vnitřní správy, finančního či kanceláře vedení městského úřadu. Když otázku na problémy při správě lesního majetku rozšíříme obecně i na hospodaření v lese, pak nás nejvíce trápí obtížná a zdlouhavá vymahatelnost našich pohledávek, některá omezení vyplývající ze zákona o lesích a zákona o ochraně přírody a krajiny. Byli bychom rádi, kdyby se podařilo řešit i náhrady za omezení hospodaření na pozemcích, na kterých jsou umístěny například liniové stavby. Jinak z pohledu samosprávy v podstatě žádný problém nemáme.

František Pelant primátor města DĚČÍN 51 691 obyvatel www.mmdecin.cz

Město spravuje svůj lesní majetek formou své příspěvkové organizace Lesní úřad Děčín. Zvolili jsme stejný způsob hospodaření jako u ostatního majetku města. Lesy mají pro město význam především v mimoprodukčních funkcích, tedy rekreační, vodohospodářské a protierozní. Dále má les význam sociálně ekonomický, neboť poskytuje zaměstnání místním obyvatelům a živnostníkům. Zásadním přínosem je pak možnost ovlivňovat způsob hospodaření v lesích v bezprostředním okolí města, které je využíváno jeho občany. Z pohledu přímého finančního efektu pro město Děčín není vlastnictví lesů významné. Zákon o lesích ve srovnání v rámci Evropské unie je jeden z nejpřísnějších. Obsahuje příliš mnoho zákazů a omezení. To samé se dá říct o zákoně o ochraně přírody a krajiny. Dalším problémem je také obtížný přístup k dotacím na podporu hospodaření v lesích Ústeckého kraje, kdy kraj od roku 2009 upravil pravidla pro poskytování podpory tak, že na ně převážná většina soukromých či obecních vlastníků nedosáhne. Řešením by byl převod poskytování těchto podpor jednotně za celou republiku na Ministerstvo zemědělství, což byl stav před vznikem krajů. Dalším problémem je například značná administrativní složitost podání a průběhu řízení a vlastní realizace dotačního programu Operační program životní prostředí. Není možné opomenout potíže s černými skládkami i škody, které v lese způsobují motorkáři či někteří cyklisté.

Ondřej Veselý starosta města PÍSEK 29 923 obyvatel www.mesto-pisek.cz

Již dávno se o Písku mluví jako o městu v lesích, navíc je tu i proslulá lesnická střední škola, kterou absolvovalo mnoho renomovaných odborníků. V prvé řadě je pak nutné vyjít z faktu, že město Písek vlastní lesy o výměře zhruba 6 000 hektarů. Po Brně se tedy jedná o druhého největšího vlastníka obecních lesů v České republice. Tomu odpovídala i volba správy obecního lesního majetku, kdy nepřicházelo v úvahu svěřit jej do správy privátního subjektu bez spoluúčasti města. Zmíněná forma hospodaření se v mnoha municipalitách neosvědčila, neboť docházelo k divokým těžbám a následně byl městu či obci přenechán bezvýnosný les. K tak velké výměře lesního majetku, jíž disponuje město Písek, nebyl vhodný ani systém jeho přímé správy městským úřadem. Město Písek proto vytvořilo vlastní obchodní společnost (s. r. o.), ve které je jediným společníkem a která lesní a související majetek města spravuje z titulu nájemní smlouvy. Roční nájem z pronájmu tohoto majetku je zajímavým přínosem do rozpočtu města. Model se velmi osvědčil. Největšími problémy jsou kůrovcové kalamity, kdy nedochází k dostatečnému ošetření lesního majetku drobných vlastníků a v důsledku toho k následnému nalétání kůrovce do majetků města. S ohledem na to, že lesní pozemky města nejsou ve velkoplošných chráněných územích, jako jsou chráněné krajinné oblasti nebo národní parky, obtíže s legislativou nepociťujeme. Problémem pro nás je systém podpor kraje, který upřednostňuje drobné vlastníky do 500 hektarů.

Jiří Roubíček odborný lesní hospodář HORNÍ CEREKEV 1914 obyvatel www.hornicerekev.cz VYSKYTNÁ 711 obyvatel www.vyskytna.cz

Na anketní otázku odpovídám jako odborný lesní hospodář Správy lesního majetku obcí Horní Cerekev a Vyskytná. Lesní majetek spravujeme ve vlastní režii prostřednictvím odborného lesního hospodáře, který zajišťuje kompletní správu majetku včetně veškerých lesnických činností. Vzhledem k malé výměře jednotlivých lesních majetků zajišťuje tuto činnost pro více obcí v oblasti. Tento systém praktikujeme s drobnými úpravami již od roku 1992, kdy obce převzaly zpět svůj historický lesní majetek. Výhledově by bylo možné uvažovat o formě sdružení vlastníků, záleží však na postoji jednotlivých zastupitelstev. Jako nereálné se při těchto malých výměrách jeví vytvoření samostatných hospodářských organizací. Stejně tak neuvažujeme o pronájmu lesů, který se nám jeví jako nejhorší možná varianta správy. Díky cenám dřevní suroviny a jejich stabilizaci máme i odpovídající hospodářský výsledek. Z dlouhodobého hlediska je v naší oblasti problém s obhospodařováním jednotlivých majetků o malých výměrách. Ty se rozkládají v různých katastrech, obklopeny zemědělskými pozemky, přes které bývá problematický přístup. Dalším drobným problémem je trvalý tlak řady obchodníků a zpracovatelů získat kontrolu nad obchodem s dřevní hmotou. Někdy využívají ne právě seriózní nátlakové akce. Výrazný vliv na hospodaření všech nestátních majitelů lesa má i stav u Lesů České republiky jako dominantního vlastníka. Neustálé změny a zmatky včetně tendrů na lesní práce destabilizují celé odvětví. Stát se ke svému majetku často chová tak, jak by si žádná obec nebo soukromník nemohli dovolit. Co se legislativy týče, domnívám se, že je nejpřísnější v Evropě a značně omezuje, někdy až šikanuje vlastníky. Bohužel, vývoj směřuje k ještě dalším zpřísněním. Proto si myslím, že nový zákon o lesích není zcela v souladu se zájmy soukromých vlastníků a obcí.

Milan Rác starosta MĚSTO ZLATÉ HORY 4103 obyvatel www.zlatehory.cz

Městské lesy nepronajímáme. Zaměstnáváme lesního správce, který zajišťuje hospodaření v 505 hektarech městských lesů bez výrazných potíží. Problémem byl zdlouhavý a finančně náročný proces arondací (zaokrouhlení) lesních majetků mezi vlastnictvím měst a státu. Jeho výsledkem je po dvaceti letech od schválení zákona č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí velmi roztříštěná správa obecních lesních majetků.

Jan Skořepa starosta NOVÝ RYCHNOV 958 obyvatel www.novyrychnov.cz

Lesní majetek našeho městyse je spravován najatým lesním hospodářem. Se zvoleným způsobem správy jsme spokojeni. V naší praxi jsme nezaznamenali výraznější problémy, které by nás v lesním hospodaření