Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) mění na turistické pěšiny nevyužívané široké lesní cesty vybudované většinou v 80. letech za imisní kalamity. Odstraňuje z nich nepůvodní štěrk, obnovuje vodní režim a pomáhá obnovit vegetaci tím, že povrch načechrá. Kde to jde, nechává cesty přirozeně zarůstat. ČTK to dnes sdělili zástupci Správy KRNAP.
„Předrevoluční doba přinesla Krkonoším řadu nežádoucích jevů, se kterými se potýkáme dodnes. Jedním z nich jsou i široké lesní cesty vedoucí do nejcennějších lokalit KRNAP,“ uvedl ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch.
V 60. až 80. letech 20. století vznikly například lesní cesty do Labského dolu, k Čertově strouze, Na Kouli, v úbočí Kozích hřbetů, v oblasti Mrtvého vrchu, do Kotle, okolo Liščí hory, v bývalé státní přírodní rezervaci Bažinky a na mnoha dalších místech. Jsou často vysypané štěrkem, což výrazně ovlivňuje složení zdejších kyselých půd, mění složení původní vegetace a umožňuje rozvoj nežádoucích rostlinných druhů, uvedli zástupci KRNAP.
„Vybudování těchto cest si v minulosti vyžádalo umělé vytvoření rovné plochy tělesa cesty, které spočívalo v přesunu značného množství zeminy a vytvoření umělého odřezu na straně jedné a náspu na straně druhé. Byly instalovány příčné svodnice odvádějící vodu z jejího povrchu a byl vybagrován podélný příkop pro odvod vody,“ uvedl mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.
Loni byl například upraven téměř kilometrový úsek lesní cesty Meandry – Pudlák, která pro lesnické hospodaření zpřístupnila srdce Labského dolu koncem 60. let 20. století. Přírodě se vrátila cesta i na 1336 metrů dlouhém úseku lesní svážnice Holmanka II v úseku od Čertovy strouhy po napojení na žlutou turistickou cestu nebo na 471 metru dlouhém úseku lesní cesty Na Kouli.
V první půlce 90. let byly lesy v KRNAP převedeny z tehdejších Východočeských státních lesů na Správu KRNAP a hospodařit se v nich začalo citlivěji, což v roce 2009 vyvrcholilo získáním prestižního certifikátu FSC.
ČTK
