Bohumil Fišer byl jmenován vedoucím oddělení Správy CHKO Brdy v rámci regionálního pracoviště Střední Čechy a Příbramskému deníku řekl:
Příbram – Přípravy na zrušení Vojenského újezdu Brdy vrcholí, prakticky zbývá jen schválit posádkově cvičiště na ploše Brda. Pokračují také přípravy na vyhlášení Chráněné krajinné oblasti Brdy, která má podle původního záměru zahrnovat jak současné území vojenského újezdu, tak i jižní Brdy kolem Třemšína.
Jak pokračují přípravy na vyhlášení CHKO a co momentálně řeší oddělení Správy CHKO Brdy v rámci regionálního pracoviště Střední Čechy, jehož vedoucím byl pověřen Bohumil Fišer z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Na to odpovídá v následujícím rozhovoru.
* Jak chcete udržet bezlesí na dopadových plochách?
Hned první otázkou míříte na jeden z nejzásadnější úkolů, který Správa CHKO má před sebou. Bude to obtížné, neboť se počítá pouze s povrchovou pyrotechnickou očistou dopadových ploch a to samozřejmě zásadně ovlivní možnosti, které budeme mít. Dopadová plocha Brda zůstává v péči Armády ČR a tudíž tam budou zachovány stávající pozitivní disturbance. Dopadová plocha Tok je prozatím relativně stabilní a nezarůstá, v tomto případě bude stačit pomístní vyřezávání náletu. Na Padrti by mohla probíhat pastva nebo kosení. O využití Kolvína budeme jednat s Vojenskými lesy a statky (VLS). Nejproblematičtější dopadovou plochou je v tuto chvíli Jordán, kde dochází k intenzivnímu růstu náletových dřevin, hlavně břízy. Vojenskému újezdu se ve spolupráci s Vojenskými lesy a statky a Armádou ČR podařilo v posledních letech vyřezat celou centrální část dopadové plochy. V následujících letech bychom uvítali, pokud by na Jordánu mohlo probíhat aspoň občas narušení obdobné vojenskému využití. Zároveň AOPK ČR letos zadává studii, která by měla zmapovat vliv požárů a případně jejich praktické využití pro péči o atraktivní a z pohledu ochrany přírody cenné bezlesí dopadových ploch, které je zároveň částečně zařazeno do I. zóny CHKO Brdy. Na plochách, které už nejsou delší dobu vojensky využívány a kde došlo k náletu již v minulých letech a dnes se zde nachází např. březové háje (např. západní část Jordánu), bychom uvítali ponechání těchto ploch samovolnému vývoji.
* Budou dopadové plochy třeba jen částečně zpřístupněné?
O zpřístupnění dopadových ploch jednáme s Ministerstvem obrany a VLS. Naším společným cílem je o atraktivní bezlesí vzniklé činností armády návštěvníkům Brd zpřístupnit po vyznačených trasách pro cyklisty a pěší.
* Je ještě aktuální téma polygon pro bezpilotní letouny? Už se ví, kde bude?
O záměru jsem slyšel zprostředkovaně. S AOPK ČR nikdo takový záměr doposud neprojednával.
* Zvláště v souvislosti s letošním extrémním suchem se znovu diskutuje o zadržování vody v krajině. Jak reálné jsou projekty počítající už před lety s výstavbou poldrů třeba na Vlčím potoce odvodňujícího cvičiště Bahna nebo u Ameriky u třítrubeckého zámečku?
Celé Brdy jsou a v budoucnu jistě budou významnou zásobárnou pitné vody. Octárna, Pilská nádrž a Láz jsou zásadním zdrojem pro Příbram, nespočet vrtů pak dodává vodu do dalších okolních obcí. Návštěvníci CHKO Brdy budou moci ochutnat vynikající vodu z mnoha lesních studánek na svých toulkách po Brdech. Výstavba poldrů je technickým řešením spíše pro povodně. AOPK ČR podporuje přírodě blízká opatření mimo intravilány obcí (např. rozlivy, zasakovací pásy, zatravnění apod.) a technická opatření v intravilánech obcí (např. rozvolněné opevnění s přirozeně meandrujícím tokem). Reálně zvažovaný poldr Amerika by se negativně dotkl Evropsky významné lokality Padrťsko, kde je jedním z předmětů ochrany rak kamenáč a tudíž by se hodnotil vliv uvažované stavby právě na něj. O poldru na Vlčím potoce jsem s nikým doposud nejednal. O záměrech řešící povodně a sucho budeme jednat s okolními obcemi a s budoucím správcem toků, což bude pravděpodobně Povodí Vltavy.
* Ví se už, kde bude sídlit správa CHKO Brdy? Kde budou infocentra a jak budou fungovat?
Nejdříve je třeba říci, že od letošního roku je AOPK ČR jedním správním úřadem, kde jedním z regionálních pracovišť jsou Střední Čechy se sídlem v Praze v Podbabě, pod které už dnes spadá CHKO Křivoklátsko, Český kras a Blaník. CHKO Brdy bude součástí regionálního pracoviště Střední Čechy jako jeho další oddělení. AOPK ČR zřídí pracoviště v dosahu CHKO Brdy, na které přenese kromě činností Správy CHKO také některé další činnosti regionálního pracoviště, které jsou dosud soustředěny v Praze. Nabídky na sídlo poslaly obce Spálené Poříčí, Rožmitál pod Třemšínem, Strašice, Obecnice, Příbram a Ministerstvo obrany nabídlo objekt stávajícího újezdního úřadu v Jincích. S ohledem na nutnost preference státních objektů nyní aktivně připravujeme pracoviště v Jincích a v Příbrami, kde jsou vyhovující objekty ve státním vlastnictví. Co se týče infocenter, pak zpracovaný návrh plánu péče obsahuje Dům přírody na zámečku Tři Trubky, který zároveň může být podpořen v rámci Operačního programu životní prostředí. V okolních obcích už dnes fungují a jsou připravovaná infocentra a muzea, zmiňme například informační centrum a muzeum v Rožmitále pod Třemšínem, ve Spáleném Poříčí, Strašicích a připravované infocentrum v Hořovicích. Fungujícím infocentrům Správa poskytne odbornou pomoc a informační materiály a bude spolupracovat na akcích pro veřejnost.
* Nedávno pro Příbramský deník řekl zoolog Ondřej Sedláček, že si umí představit třeba na padrťských pláních pastvu? Jste pro tento způsob zachování bezlesí?
Ano, pastva na Padrťsku je vhodně zvolená péče o bezlesí obdobně jako kosení. Bude záležet především na Ministerstvu obrany, pro jakou péči se rozhodne. Ze strany Správy by pastva byla určitě vítána.
* Uvažuje budoucí správa CHKO Brdy o něčem podobném i jinde a umí si představit, že by uvnitř Brd vznikly třeba stavby pro turisty? Mám na mysli například obyčejné přístřešky, ale i objekty s občerstvením...
Pastva by přicházela v úvahu i na dalších drobných plochácch bezlesí. O možnostech na jednotlivých plochách budeme jednat s vlastníky a nájemci a hledat vhodné možnosti pro obě strany tak, aby byl zajištěn předmět ochrany jednotlivých ploch. Pro dopadové plochy Brda, Tok a Jordán pastva není vhodná, jedná se o těžko přístupný terén s málo úživným porostem, kde navíc bude minimálně bezprostředně po vyhlášení CHKO pyrotechnická zátěž.
* Jsou již vypořádané námitky týkající se například nezařazení do území CHKO jižní Brdy? Nebo námitka ministerstva průmyslu ohledně zlatonosného ložiska v Petráškově hoře u Vacíkova?
Věřím, že ano. Zeptejte se Ministerstva životního prostředí, které námitky vypořádává a návrh nařízení předloží v nejbližších dnech do vlády.
* Co je pravdy na tom, že byla podána žádost o průzkum zlatonosného ložiska nad obcí Nepomuk u Malého Toku? Ohrozí výše připomenuté námitky a pak snaha o získání průzkumných ložisek na zlato dokončení záměru vyhlásit CHKO Brdy?
O žádosti nevím, nicméně neočekávám, že by došlo kvůli tomu k ohrožení dokončení záměru vyhlásit CHKO od 1.1. 2016.
* Mnozí si myslí, že statut CHKO omezí v Brdech těžbu? Je to pravda? Veřejnost totiž dost často kritizuje obrovský rozsah těžby na území současného vojenského újezdu.
Pokud máte na mysli těžbu dřeva a ne kamene, pak vznik CHKO na ni nebude mít vliv. Těžba probíhá dle schválených Lesních hospodářských plánů a podle mých informací je naopak v podstavu. Měli bychom si uvědomit, že většina lesních porostů v Brdech je klasický hospodářský les a když dojde do mýtního věku, tak se prostě pokácí a vysadí nový. Když chodíte do stejného lesa celý život, pak stromy, které byly zasazeny ve vašem mládí dojdou do mýtního věku na sklonku vašeho života. Tak to prostě je. S Vojenskými lesy a statky i s arcibiskupstvím budeme spolupracovat především na doplnění listnáčů a jedle jako tzv. melioračních dřevin nad rámec stanovený zákonem, což umíme i finančně podpořit. Pokud se dohodneme, že ponecháme některé porosty samovolnému vývoji, pak to já budu považovat za dobrý vklad pro budoucí stav lesů.
* Co říkáte na v poslední době obnovené či nově vytvořené meliorační strouhy v Brdech? Není to tak trochu proti tomu, co se poslední dobou opakuje stále dokola, tedy, že máme spíše zabránit odtoku vody z krajiny, potažmo tedy z lesa?
V souvislosti s přípravou zpřístupnění VÚ Brdy se pohybuji intenzivně po celém území újezdu a nepřipadá mi, že by docházelo k nějaké zásadní obnově meliorací v lese. Obnova odvodňujících struh se provádí tam, kde se v hospodářském lese bude těžit. Správa samozřejmě bude jednat s Vojenskými lesy a statky o některých maloplošně významných biotopech jako jsou například podmáčené smrčiny na Padrťsku, kde bychom ideálně uvítali ponechání samovolnému vývoji. Pokud máte na mysli příkopy podél cest, pak neznám jiné řešení, které by zachovalo průjezdnost a bezpečnost cest.
* Není z pohledu hospodaření s vodou průšvihem odvodňovací strouha lemující padrťské rybníky už řadu let?
Z pohledu hospodaření s vodou není. Nejedná se totiž o odvodňovací strouhu, ale o obtočnou strouhu kolem Padrťských rybníků, která odvádí kyselé vody z okolních porostů a tím umožňuje lepší hospodaření na Padrťských rybnících. Pro Správu CHKO Brdy bude zásadní vliv na stav populace raka kamenáče pod rybníky a v případě, že by se ukázalo, že je negativní, pak budeme ve spolupráci s Vojenskými lesy a statky hledat řešení.
* Plánujete v Brdech v rámci zatraktivnění území nějaké projekty, které jsou známé třeba ze Šumavy a jiných CHKO v zemi? Mám na mysli třeba rozhledny, naučné stezky, výběhy či voliéry se zvířaty a podobně?
Správa CHKO předběžně počítá, že podá na zřízení návštěvnické infrastruktury projekt do Operačního programu životní prostředí. Připravujeme ve spolupráci s Újezdním úřadem dvě naučné stezky v současném VÚ Brdy a to na Padrťsku včetně geologické části na Lipovsku a pak kolem dopadových ploch Jordán a Tok. V případě zájmu okolních obcí a kladného postoje arcibiskupství bychom rádi zřídili ještě naučnou stezku na Třemšín. Naučné stezky i nástupní místa budou osazeny informačními panely a odpočinkovými přístřešky. Na realizaci budeme spolupracovat s Vojenskými lesy a statky, které například nástupní místa zřídí i dříve v rámci svých finančních prostředků. Co se týče rozhleden, pak mějme na paměti, že to nejcennější na Brdech je rozsáhlá krajina uprostřed Čech bez zásadního vlivu sídel a bez zásadního poškození krajinných dominant, rozumějme bez oku nelahodících staveb. Správa upřednostní úpravu vyhlídkových míst před realizací nových krajinných dominant.
* Jak vůbec vypadá značení turistických tras a cyklostezek? V jakém je stádiu značení?
Ve spolupráci s VÚ Brdy jsme vytvořili základní návrh zpřístupnění pro pěší i pro cyklisty. Návrh chceme projednat nejprve s Vojenskými lesy a statky, které mají příslušnost k hospodaření s majetkem státu na uvedených trasách. Na nejbližším setkání s obcemi bychom jim zároveň chtěli návrh představit a během podzimu projednat vyvedení tras do jednotlivých obcí včetně nástupních míst. Zároveň Vojenské lesy a statky nabídli, že zřídí minimálně 5 nástupních míst. Výsledkem by měl být začátkem roku 2016 projednaný koncept zpřístupnění CHKO Brdy respektující limity, které stanoví Ministerstvo obrany pro posádkové cvičiště, dopadové plochy, další území významná pro Armádu ČR a území, kde neproběhla doposud pyrotechnická očista. Klub českých turistů by pak mohl před hlavní turistickou sezonou provést značení. Myslím, že už dnes území navštěvuje mnoho cyklistů i pěších a že by se v Brdech ztráceli lidé, jsem nezaznamenal. Náklady spojené se značením a s tiskem map a průvodců jsou tak velké, že si zaslouží, aby byl věnován dostatečný prostor pro diskusi, kudy cesty povedou. Vedle toho je zcela zásadní, aby v obcích, v prstenci kolem, byla připravena vedle infocenter především ubytovací a stravovací kapacita jako nutný předpoklad, že vznik CHKO regionu přinese očekávaný rozvoj.
***
„Připravujeme ve spolupráci s Újezdním úřadem dvě naučné stezky v současném VÚ Brdy a to na Padrťsku včetně geologické části na Lipovsku a pak kolem dopadových ploch Jordán a Tok..."
Bohumil Fišer
je ze Staré Huti u Dobříše. Vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK obor Ochrana životního prostředí, v roce 2003 nastoupil do Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a 12 let byl vedoucím a poté ředitelem Odboru péče o přírodu a krajinu, kde koordinoval finanční programy podporující ochranu přírody a krajiny a projekty AOPK ČR na majetku státu, kde má příslušnost k hospodaření AOPK ČR a správu majetku, kde je cílem ochrana přírody a krajiny. Mimo jiného se podílel na přípravě agroenvironmentálních programů, operačním programu životní prostředí a v rámci projektů se v poslední době podílel například na odbahnění Bohdanečského rybníka, opravě výpusti Máchova jezera nebo na správě Lednických rybníků. Od poloviny roku 2015 byl jmenován vedoucím oddělení Správa CHKO Brdy v rámci regionálního pracoviště Střední Čechy a byl pověřen za AOPK ČR, aby předjednal vyhlášení CHKO Brdy v regionu.
