Kdyby soud neodkládal naši žalobu na Bursíka, válka o kůrovce už mohla skončit, tvrdí šumavští starostové

ČESKÉ BUDĚJOVICE Už tři roky marně čekají šumavští starostové na projednání jejich žaloby na ministerstvo životního prostředí. Verdikt by přitom podle nich mohl vyřešit letitý spor o Šumavu.

Patnáct šumavských obcí žalobu podalo v roce 2008 kvůli údajně protiprávnímu jednání tehdejšího ministra životního prostředí Martina Bursíka. Vytýkají mu rozhodnutí, že se po orkánu Kyrill nebudou v šumavských horských smrčinách likvidovat polomy a horské lesy na Šumavě zůstanou bez zásahu člověka.

Městský soud v Praze ale za tři roky nejen nestihl ve věci rozhodnout, ale dokonce kauzu ještě ani nezačal projednávat. Výsledek žaloby by přitom podle starostů mohl zásadním způsobem napovědět, kdo má ve sporu o budoucnost šumavského parku vlastně pravdu.

„Soud nám na dotaz našeho právníka v srpnu oznámil, že žaloba by měla být projednána v září. Dnes je konec října, a stále se nic neděje,” řekl LN starosta šumavské Modravy Antonín Schubert.

Patnáct šumavských obcí přitom od soudu žádalo odpověď na otázku, která je v nevyhlášené „válce” o Šumavu klíčová. Exministr Martin Bursík totiž po orkánu Kyrill v roce 2007 vlastním rozhodnutím stanovil v horských smrčinách na Šumavě takzvané bezzásahové zóny, v nichž by se měla příroda obejít bez jakékoliv lidské činnosti, tedy i bez zásahů proti kůrovci. Podle starostů ale Bursík rozhodl pouze na základě svého uvážení, aniž tento zásadní krok nechal projít jakoukoliv oponenturou, včetně projednání s obcemi. „Proto rozhodnutí ministerstva pod Bursíkovým vedením považujeme za protiprávní,” řekl Schubert.

Nejde podle něj o to, zda se suchý les v horských smrčinách obnoví, ale o to, jaký důsledek mělo nezpracování polomů na rozšíření kůrovce i do okolních smrkových lesů. „Kam se kolem Modravy podíváte, všude jsou hromady pokácených stromů, které klidně mohly ještě ve zdraví stát, nebýt Bursíkem vyvolané kůrovcové kalamity,” uvedl Schubert.

Na Šumavě se přitom mezi starosty už dlouho množí spekulace o záměrném odkládání soudního rozhodnutí v této věci z důvodu politického vlivu Martina Bursíka.

Městský soud v Praze ale takové nařčení odmítá. Fakt, že soudci nestihli za tři roky žalobu alespoň začít projednávat, není údajně nijak výjimečný. „V oblasti správních žalob jsou bohužel podobné lhůty poměrně běžné,” řekla LN mluvčí soudu Martina Lhotáková. Městský soud podle ní čelí návalu takových podání, protože jako jediný rozhoduje o žalobách na státní instituce a ministerstva sídlící v Praze. „Ta situace by se měla zlepšit po plánovaném odcentralizování této agendy,” uvedla Lhotáková.

Už Kužvart slíbil Šumavu přiblížit Bayerischer Waldu Otázka oprávněnosti Bursíkova rozhodnutí o Šumavě je však složitá nejen kvůli odkládání soudního verdiktu. Už Bursíkův předchůdce Miloš Kužvart totiž v roce 1999 podepsal memorandum o postupném sbližování způsobu ochrany přírody v Národním parku Šumava a sousedním parku Bayerischer Wald, v němž jsou horské smrčiny ponechány ryze přírodním procesům. „Vůbec nechci ani nemohu komentovat situaci na Šumavě, to mi nepřísluší. Ale pokud by se závěry z tohoto memoranda měly nějak měnit, dělalo by mi to starosti,” řekl LN ředitel Bayerischer Waldu Franz Leibl.