Probíhající klimatická změna se projevuje zejména dlouhodobým a výrazným snížením množství srážek a současným zvyšováním průměrné roční teploty. Tyto dva faktory pak výrazně ovlivňují zejména lesní hospodářství, pro které je charakteristická dlouhá doba růstu lesních porostů, daleko přesahující lidský produktivní věk.
Současná kůrovcová kalamita v suchem oslabených, zejména smrkových porostech, se může v ekonomice lesních majetků, které tyto porosty vlastní, projevovat dvěma způsoby.
Ekonomické dopady
Na jedné straně a z krátkodobého pohledu jednoho roku nebo několika málo let může přinášet vyšší zisk z nahodilých těžeb (tyjsou často násobkem normálních těžeb), a proto přináší při normálních cenách dříví i násobný zisk, nese však sebou i výrazně zvýšené náklady na péči o vzniklé holiny, jejich zalesnění, ochranu avýchovu v následujících letech. Na straně druhé, pokud je rozsah těžeb mimořádně velký a ve velkých oblastech, to je případ současných let, kdy kalamita postihuje celou střední Evropu, dojde v důsledku přebytku dříví na trhu k výraznému poklesu cen dříví a pak je lesní hospodářství vlastně postiženo dvakrát. Jednak musí lesníci vytěžit dříví pěstované pro další desetiletí a přichází tak o zisk budoucích období, dále jsou nuceni dříví prodat za výrazně nižší ceny. Zisk vlastníka lesa je tedy výrazně nižší, než odpovídá normálnímu hospodaření a náklady naopak výrazně vyšší. Když suché a horké počasí způsobí neúrodu v zemědělství, projeví se nedostatek dané plodiny na trhu růstem její ceny, ta pak do značné míry nahradí snížený výnos. V lesním hospodářství se sucho a horko projeví nárůstem nahodilých těžeb, následným přebytkem dříví na trhu a poklesem jeho ceny. Dříví přitom jako všechny přírodní komodity nelze bez poklesu jeho kvality dlouhodobě skladovat a vyčkávat na lepší ceny.
Současné ceny kalamitního smrkového dříví jsou nižší proti předchozím letům zhruba o 40 - 60 % a to je již hranice, kdy je ohrožena prostá existence vlastníků lesů, nebo jejich firem v lesích hospodařících, a protože tržby v lesních majetcích jsou tvořeny téměř z 90 % tržbami za dřevo, nelze tento propad cen dříví prakticky nahradit. Až potud by se mohlo zdát, že jde o vnitřní problém vlastníků lesů, že tak jako v každém podnikání bylo období prosperity vystřídáno krizí, která po čase odezní. Je zde však jeden faktor, který nemůžeme přehlédnout. Pokud dojde k takto zásadnímu poklesu cen dříví, nezbude vlastníkům dostatek finančních prostředků na následné zalesnění holin a na péči o vznikající nový les.
Environmentální dopady
Les však, a celé lesní hospodářství, kromě vlastní produkce dříví, poskytuje společnosti celou řadu environmentálních služeb, na kterých je společnost do značné míry závislá ve své existenci; požitky a benefity z lesa jsou čerpány prakticky všemi obyvateli země. Lesy ovlivňují zásadním způsobem hospodaření s vodou v krajině, že lze s určitostí říci, že kdyby se významnějším způsobem snížila výměra lesů v naší zemi, výrazně by se zvýšil nedostatek vody, již nyní místně pociťovaný např. ve východních a středních Čechách nebo na severní Moravě. Bez lesů by nebyla v krajině voda!
Ohrožena by byla i celá řada funkcí či služeb, které lesy dále poskytují- ochrana půdy v krajině před větrnou erozí, vyrovnávání teplotních rozdílů, ochrana vodních zdrojů, ochrana stanovišť mnoha druhů živočichů a rostlin. Zásadní pro většinu obyvatel by byla ztráta rekreačních možností v lesích (pěší turistika a cykloturistika, pobyty v lesích) a zejména omezené možnosti sběru hub a lesních plodin. To vše jsou faktory, které staví les do jiného světla, než je klasické podnikání.
Celý článek najdete v Obec & finance.
