Lidé a instituce jsou odhodláni v letošním roce různými formami pomoci vlastníkům lesů při zvládání jejich nelehké situace. Ptají se však, jak bude postupovat stát a zda jejich pomoc bude něco platná, pokud opatření státu budou pomalá a neefektivní. Mají obavu, že jejich pomoc bez účinné podpory státu katastrofickou situaci v lesích nevyřeší, jen se vypaří jako kapka vody v příliš rozsáhlém požáru. Uvedl to a soukromých lesů (SVOL) František Kučera.
Například podle vyjádření hejtmana Jiřího Běhounka Kraj Vysočina zvažuje v letošním roce rozdělit ze svých krajských strategických rezerv mezi vlastníky lesů co nejjednodušší formou až 100 milionů korun navíc k již schváleným dotačním titulům ve výši 7,5 milionu korun. Dalších 7,5 milionu korun plánuje na pomoc školkařům, kteří zvýší výměru osevních ploch na pěstování jiných dřevin než smrku.
Vysočina v současné době patří mezi nejkritičtěji ohrožené oblasti České republiky. Krajský úřad si je velmi dobře vědom obrovského nárůstu napadení lesů kůrovcem v roce 2018 a nechce nechat zmizet všechny zdejší lesy. Kůrovcové těžby se v lesích Vysočiny z roku na rok zvýšily o 518 procent, v roce 2017 činily přibližně 0,4 milionu metrů krychlových, v roce 2018 pak dva miliony metrů krychlových. Hůře na tom je jen Jihomoravský kraj, kde se kůrovcové těžby zvýšily o 600 procent z necelých 0,2 milionu metrů krychlových na více než 1,1 milionu metrů krychlových. „Než však krajské orgány na Vysočině přijmou definitivní rozhodnutí o navýšení finanční pomoci vlastníkům lesů, chtějí nejdříve vědět, jak pomůže Ministerstvo zemědělství.
Ministr zemědělství v závěru loňského roku uvedl, že kromě již vyčleněné 1,15 miliardy korun, je připraven získat pro nestátní vlastníky lesů další tři miliardy korun z vládních rezerv pro nový dotační titul na úhradu ztráty na výnosech z lesních majetků, způsobených dramatickým a dlouhodobým propadem cen dřeva," poznamenal Kučera s tím, že na lednové konferenci o vodě, kůrovci a financích na Masarykově univerzitě v Brně však ministr zemědělství Miroslav Toman konstatoval, že vyjednávání s premiérem a ministryní financí jsou velmi těžká a jeho žádost o uvolnění této částky je odložena. Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů podle svého předsedy je takovým vývojem situace značné znepokojeno. V současné době je totiž průměrný výnos z jednoho hektaru lesního majetku přibližně 3000 korun pod limitem, který je nutný k obnově kalamitních ploch, jejích zajištění a pěstování do věku produkce (do 40 let). „Bez jasné podpory se nestátní vlastníci dostanou na jaře do tak zoufalé situace, že jakékoliv hrozby sankcemi, zákazy, příkazy a dalšími restriktivními nástroji nebudou pro záchranu našich lesů nic platné," upozornil Kučera. Nový dotační titul musí podle něj také notifikovat bruselská exekutiva. Jeho pravidla však Ministerstvo zemědělství stále ještě připravuje, „ohledem ke složitosti schvalovacích procedur na všech úrovních a jejich lhůtám hrozí, že pokud neproběhne notifikace v Bruselu do konce prvního čtvrtletí, vlastníci lesů od Kraje Vysočina žádné finanční prostředky nad již schválený rámec nedostanou," dodal Kučera.
