Třináct procent území vojenského výcvikového prostoru Boletice má podle nového zákona připadnout civilnímu sektoru. Normu začne tento týden začne projednávat Sněmovna v prvním čtení spolu s takzvanou optimalizací dalších pěti vojenských újezdů.

Stein Bohmerwalde. Takový příznačný název nesla původně obec ležící na železniční trati při jižní straně Vojenského újezdu Boletice. Po válce se dostala pod výcvikový prostor armády, který zabírá tisíce hektarů na dvou jihočeských okresech, Českokrumlovském a Prachatickém.

Od příštího roku budou jeho okraje po 70 letech opět patřit civilistům. V Polné na Šumavě se 186 obyvateli už budou brzy volit starostu.

Obyvatelé dostanou pozemky

"Už se o tom všude mluví. O volbách. Neznám tu nikoho, kdo by takovou změnu nepodporoval," tvrdí Hana Vašová, která v Polné žije přes třicet let.

Podobně jako většina z několika desítek obyvatel našla práci u vojáků. Teď se těší, že spolu se změnou dostanou místní i kompenzace a startovací injekci do nového života. V podobě například pozemků.

Ještě než v roce 2012 podepsaly kraj a armáda smlouvu o budoucím převodu vojenského újezdu, uspořádaly mezi obyvateli anketu.

Téma: Chcete připojit k civilnímu sektoru a za jakých podmínek?

"Většina z nich změnu podpořila," říká hejtman Jiří Zimola. Problém je ten, že z bývalého prostoru, kde původně lidé těžili kámen a pracovali v lesích, se stala vojenská střelnice s přísným režimem pro civilisty a zákazem vstupu pro cizí návštěvníky.

Zůstalo jen několik osad, největší z nich Květušín u Polné na Šumavě. Přírodní bohatství tu obhospodařují Vojenské lesy a statky. Menší sídla mají hodně lidí nezaměstnaných. Firem je tu minimum, práci nabízejí jen lesy a v menší míře ještě vojáci.

Území se otevře turistům

Polná a okolí, kam připadne největší díl vojenského majetku a pozemků, má přitom velkou šanci těžit z turistického ruchu. Už dnes má přístupné některé stezky a cyklotrasy. Atraktivní je blízký rybník Olšina. Část půdy dostane také blízký Kájov a Horní Planá.

Spíš Danajský dar připadne podle obyvatelů obci Ktiš na severu území. Dostane pozemky s několika samotami, kam bude třeba zavézt dopravní obslužnost.

Jednání kolem zpřístupnění Boletic už přitom vedl kraj s ministerstvem obrany před deseti lety za hejtmana Jana Zahradníka. Tehdy vznikaly nikdy neuskutečněné projekty obřích sjezdovek na svazích Chlumu u Ktiše.

Vojsko Boletice drží pevně

Právě idea zpřístupnit území celé, nedá spát developerům. Jejich případný rozvoj ale brzdí ochrana přírody Natura 2000. A navíc samotné ministerstvo obrany, které pustit Boletice nehodlá. Tvrdí, že pronajímání prostoru k manévrům západních armád přináší profit.

"Vojenský újezd Boletice představuje souvislý výcvikový prostor s prvky horského terénu, který je vhodný pro všechny druhy vojsk," argumentuje mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek.

Různorodý terén umožňuje podle něho kvalitní výcvik letectva, dělostřelectva i ženijního vojska. Využívají toho i další vojska sil NATO. Minulý týden například operovaly v Boleticích jednotky 312. praporu radiační, chemické a biologické ochrany.

Bojíme se zlodějů

Co tedy přinese příští rok pro obyvatele Polné a okolí? "Snad úsporu peněz za nájemné. Platíme armádě za polovinu domku měsíčně tři tisíce," uvažuje Vašová. Své může přinést i kapitál v podobě pozemků.

Problém ale představuje kriminalita. Obyvatelé se bojí, že spolu s likvidací cedulek s nápisy zákaz vstupu přijedou krajinu drancovat zloději. "Zatím jsme tu měli klid, ani se moc nezamykalo. Cizí sem neměli přístup a nad pořádkem dohlížela vojenská policie. To se asi změní," obávají se obyvatelé daně z civilizace.

Na druhou stranu, bez povolenek a razítek budou Boletice objevovat turisté. "Představuji si, že by tu měla převažovat takzvaná měkká turistika. Velký rekreační areál už má Lipno nad Vltavou, u Nové Pece by mohla stát jen lanovka, která by pro turisty spojovala tuto oblast jižních Čech a Horního Rakouska," míní hejtman Jiří Zimola.

Zcela vyjmuté z majetku armády mají být Brdy. Mezi poslanci se ale objevují návrhy vyměnit Brdy za jihočeské Boletice. To potvrdil i Zimola.

"Posílali jsme ministru obrany Martinu Stropnickému dopis, aby to nedělal," uvedl Edvard Sequens z ekologického sdružení Calla, které má z takového otevření prostoru obavy.