KRUŠNÉ HORY - Vidina holých plání v Krušných horách jako v době normalizace je strašidelná. Bohužel nikoliv nereálná. Smrkové lesy hynou kvůli parazitní houbě kloubnatce. Proti nákaze zatím není žádná obrana.
„Dnes je smrk pichlavý napaden houbou v různém stupni vývoje téměř celoplošně," řekla Markéta Flochová z kanceláře hejtmana Ústeckého kraje. Smrk pichlavý lesníci nahrazují původními dřevinami, bukem, jedlí, ale hlavně smrkem ztepilým. A ten už s nákazou bojuje také! „To, že se choroba začala vyskytovat i na smrku ztepilém, který je v lokalitě původní, by mohlo znamenat kalamitu," obává se Jaromír Fiala, ředitel Městských lesů Jirkov. Lesníci tam významný výskyt houby na smrku ztepilém zjistili zhruba před rokem.
Lék proti kloubnatce zatím není, i když výzkumníci se snaží ho nalézt. „Existuje chemická ochrana. Aplikace v plošně rozsáhlém napadení Krušných hor je však téměř nereálná," poznamenala Flochová.
***
Pomáhal »smrad«
Do kyselými dešti zničených krušnohorských lesů začali lesníci v 70. až 80. letech vysazovat smrk pichlavý původem ze severní Ameriky. Ten snášel exhalace, které paradoxně působily na houbové nemoci dřevin jako dezinfekce. Kolem roku u 2006 smrk z ciziny začala napadat kloubnatka. Jedinou ochranou lesů byla výsadba ba původního smrku ztepilého. Ten už ale také ké nemoc ničí.
Zákeřná nemoc
Kloubnatka smrková napadá v průběhu jara až ara léta pupeny smrků a zdeformuje je, že vypadají padají jakoby vykloubené. Při pokusu o rašení pokrývá pupen černou krustou. Větve stromu pak k postupně usychají. Úhyn stromu trvá až pět let, choroba se šíří vzduchem.
Děsivá čísla
Plocha lesů v Krušných horách je 40 000 hektarů. Smrk pichlavý je vysázen na čtvrtině, cca 9000 hektarech. Zasažených je v tuto chvíli přes 6500 hektarů.
