PRAHA Nejrozšířenější je u nás lýkožrout smrkový, zabydlel se tu i jeho odolnější kolega, kůrovec severský. Podle prognóz Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM) zcela reálně hrozí, že škůdce během příštího či přespříštího roku bezprostředně ohrozí veškerý smrkový porost v republice.
„Situace se opět zhoršila, a to na celém území," uvedl pro LN šéf Lesní ochranné služby Petr Zahradník. Stále sice platí, že nejpostiženější je území Moravskoslezského a Olomouckého kraje společně se severní polovinou kraje Zlínského, lýkožrout ale rozšiřuje své teritorium. „Od roku 2015 se hranice plošné kalamity posunula ze svého jádra na rozhraní okresů Opava, Bruntál a Olomouc o 60 až 100 kilometrů všemi směry. Zatím odolávají nejvyšší polohy Hrubého Jeseníku a Beskyd," vypočítává Vojtěch Bílý z ministerstva zemědělství. Dalšími kalamitními oblastmi jsou od roku 2017 jihozápadní Morava a jihozápadní Čechy, Domažlicko, Klatovsko, Strakonicko.
Letos se obě obrovská kůrovcová území spojila v okrese Jindřichův Hradec, nyní se tato oblast rozkládá od Vyškova až po Tachov. „Nejvíce jsou ohroženy smrkové a borové porosty v jižní polovině kraje Vysočina a v Jihomoravském kraji. Během letošního léta vznikly další menší kalamitní oblasti v Posázaví, v Pojizeří a v okrese Děčín," dodává Bílý. Petr Zahradník připojuje ještě Královéhradecký a Pardubický kraj a jižní oblasti kraje Středočeského. Nejméně postižené je zatím Karlovarsko a Ústecko.
Obavy se vyplnily
Letos se navíc stalo to, čeho se brzy zjara odborníci obávali. Proběhla tři hlavní rojení kůrovce, ojediněle byla dokonce založena i čtvrtá generace. „Při normálním počasí je na většině území dokončen vývoj pouze dvou generací, letos je to tedy o jednu více," uvedl Bílý.
O rozsahu kalamity vypovídají i čísla o těžbě dřeva. V roce 2016 bylo v ČR kolem 4 milionů kubíků smrkových kůrovcových těžeb, v roce 2017 zhruba 6 milionů a letos se očekávají rekordní těžby v objemu 10 až 12 milionů kubíků. „Před vznikem současné kalamity se historicky nejvyšší těžby pohybovaly v rozpětí 2 až 3 milionů kubíků," uvedl Bílý.
Vzrostlé smrky neuvidíme
Kůrovcová zkáza svým rozsahem překonala odumírání lesů kvůli emisím v druhé polovině 20. století i holožíry bekyně mnišky v letech 1917–1927, kdy bylo zničeno asi 600 tisíc hektarů různých porostů. Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti vyjmenovává řadu příčin nynější katastrofy. „Vliv mělo extrémní počasí v letech 2015–2018, v prvé řadě jde ale o nedostatečné těžební a asanační kapacity vedoucí k pozdnímu zpracování napadených stromů, pomalé zpracování větrných polomů či zhroucení trhu se dřevem," uvedl Petr Zahradník. Soukromí vlastníci lesa navíc otevřeně kritizovali i bezzásahové zóny, kterým připisují velký díl viny.
V lesích je nyní asi 500 milionů m3 smrkové dřevní hmoty, přemnožením lýkožrouta je přímo ohroženo až 400 milionů m3. „Se smrkem bych se ale neloučil. Nějakou dobu v některých oblastech dospělé smrky porosty opravdu neuvidíme, ale mladé postupně dorostou. Určitě se bude snižovat v nových výsadbách jejich početnost na úkor listnáčů, ale částečně i jiných jehličnanů. Je však třeba si uvědomit, že dřevozpracující průmysl u nás, ale i v celé střední Evropě, je postaven na zpracování smrkového dříví," říká Petr Zahradník z VÚLHM.
I jiné dřeviny ale podle něj měly nebo mají své škůdce. V 70. letech minulého století byla například napadena jedle, v 80. letech duby, v současné době jsou to jasany a olše. Dnes tolik propagovanou jedli nebo buk navíc nelze na rozsáhlých holinách pěstovat – potřebují zastínění, které může zajistit například právě smrk, případně některé pionýrské dřeviny.
