Naše lesy se ještě dlouho budou vzpamatovávat z kůrovcové a václavkové kalamity, která přišla po extrémním suchu. Nejhůř dopadly smrkové porosty, které byly kompletně napadené, takže po nich na mnoha místech zůstaly jen holiny neboli paseky bez jediného stromu.
"Co s nimi? Při obnově vytěžených porostů lesníci používají nejen sazenice buku, borovic, jedlí a modřínu. Vysazují také smrky, přestože se ukázalo, jak moc jsou náchylné k plošnému odumírání.
Jen v letošním roce Lesní správa města Krnova zalesní přes třicet hektarů. Proč při tom opět využijí smrku, který je v naší klimatické oblasti velmi problematický, vysvětlil jednatel společnosti Lesní správa města Krnova Ivan Vrátný.
„Abychom zalesnili jeden hektar, potřebujeme devět tisíc kusů jedlí, buků nebo borovice. Smrků na stejnou plochu stačí 4500. Když smrk přidáme k ostatním, průměrně na jeden hektar sázíme 6800 kusů sazenic, což je při ceně zhruba sedm korun za sazenici a čtyři koruny za práci značná úspora," zdůvodnil Vrátný ekonomické přednosti smrků.
Dalším důvodem, proč lesníci na smrk nezanevřeli, je i optimismus. Věří, že nebude chřadnout věčně, ale přizpůsobí se změněným klimatickým podmínkám. „Stejně na tom byla v sedmdesátých letech ve střední Evropě jedle. Také byla na prahu vyhynutí a málokdo jí dával naději na přežití. A dnes je dřevinou, která v porostech zatím přežívá.
Ani kdyby se smrk nevzpamatoval, není od věci ho použít. Poslouží nám jako přípravná dřevina, která svým rychlým růstem dříve zastíní půdu a potáhne ostatní dřeviny rychleji nahoru z pásma, kde na ně nepříznivě působí buřeň a zvěř," popsal Ivan Vrátný další přednosti smrku s tím, že buk a jedle jsou stinné dřeviny, které pro svůj počáteční růst zástin potřebují.
Za normálních podmínek jim ho zajistí sousední matečný porost, který ale v dnešní situaci kalamitních holin chybí. Stín by jim mohl v prvních letech zajistit právě rychleji rostoucí smrk.
Smrčiny dříve ničila také bekyně mniška. Okusovala jehlice stromu
Chřadnutí smrku zasáhlo v uplynulých měsících rozlehlé oblasti. Nejde o nic nového. Podobné kalamity náš region s vysokým zastoupením smrčin potrápily již v minulosti. Kromě kůrovce se na nich podílel i další škůdce: bekyně mniška.
Ve dvacátých letech minulého století lesy v oblasti Purkarticka zasáhl holožír bekyně mnišky. Tato noční můra se líhne z housenky, která se živí okusováním jehlic smrku. Když přemnožená bekyně totálně sežere všechny jehlice nejen na jedné větvi nebo na jednom stromu, ale v celém lese, mluvíme o takzvaném holožíru.
„Pak stromy hynou a je nutné je vytěžit. Tím vznikla nutnost zalesňování. Aby proběhlo, je potřeba značného množství sazenic. Ty ale nebyly k dispozici. Tenkrát ještě neexistovaly velkoškolky s vyspělou technologií, která umožňuje během jedné vegetační doby napěstovat výsadby schopné sazenice.
Lesníci měli v té době k dispozici pouze malé školky, kde vypěstování sazenic trvalo minimálně tři až pět let, a jejich produkce byla velmi omezená. Všechny práce se dělaly ručně," popsal Ivan Vrátný z Lesní správy města Krnova, s čím se potýkali předchůdci dnešních lesníků.
Aby dosáhli co nejrychlejšího zalesnění, zvolili k výsadbě smrk, který ale sháněli, kde se dalo. Proto porosty založené v této době mají různou kvalitu.
„Protože smrk byl a stále je nejekonomičtější dřevinou z hlediska rychlosti růstu, hektarové zásoby a hlavně průmyslového využití, bylo v tomto trendu pokračováno i v dalších letech. Až po roce 1989 se začalo více dbát na zvyšování druhové skladby v porostech.
Tato změna byla částečně podpořena i dotační politikou státu, který dával příspěvky na zalesňování při použití takzvaných melioračních dřevin, mezi něž patří hlavně listnaté dřeviny a jedle," uzavřel Ivan Vrátný.
Jak spálit klest beze sněhu?
Než je možné na holiny po těžbě vysázet nový les, musí si lesníci poradit s vyčištěním pasek od klestu. Za normálních okolností se klest pálil v průběhu zimy, když sněhová pokrývka garantovala, že nedojde k šíření požárů. Letos po kalamitní těžbě zůstalo klestu obrovské množství a navíc už nikdo nezaručí, že v zimě napadne nějaký sníh.
Proto se stále častěji klest z pasek vyváží na skládky, kde je poštěpkován a odvezen do tepláren.
„V důsledku mírných zim ale zájem tepláren rovněž klesá a odbyt je omezený. Klest se nám hromadí na skládkách a není ho kam vyvážet," povzdechl si Ivan Vrátný z Lesní správy města Krnova."
