Zdroj: Hospodářské noviny
Datum: 17.08.2007
Rubrika: názory
Vojtěch Kotecký
Když lesy, tak zakázky. Smrčiny, doubravy, bučiny a luhy se poslední dobou na stránky novin dostanou prakticky jen, je-li řeč o komplikovaném sporu, kdo bude těžit či podle jakých pravidel jej vyberou. Pro většinu z nás jsou přitom zajímavější úplně jiné věci.
Les není jenom továrnou na dříví. Což mimochodem platí, dokonce i když nás bude zajímat výhradně produkce komodit. Málokdo si totiž uvědomuje, že - čistě ekonomicky vzato - se sběr hub a dalších lesních plodů pohybuje v číslech, která jsou sice nižší než obchod se dřevem, ale řádově skoro srovnatelná. Loni si lidé z českých lesů odnesli košíky a bandasky s obsahem za více než čtyři miliardy korun.
V prvé řadě jsou však lesy místem k výletům. Zdejší háje a hvozdy navštíví skoro čtyři miliony lidí týdně. Není těžké odhadnout, že kvůli víkendovému odpočinku mají pro průměrného Čecha lesy větší význam, než coby zdroj těch několika stokorun, které na něj každoročně připadají z prodeje státního dřeva.
Ačkoli průmyslové exhalace díky dobrým ekologickým zákonům klesly, stromy nadále chřadnou. Koncem 90. let se nějakou dobu stav dokonce zhoršoval. Proto rok od roku čtvrtinu až polovinu těžby dřeva netvoří plánované kácení, nýbrž nouzové vyklízení polomů a stromů zahubených škůdci.
V české krajině převažují citlivé umělé smrkové monokultury. A převažovat budou i nadále. Smrku se totiž dodnes sází více než všech listnáčů dohromady. Přitom právě tenhle strom by přirozeně tvořil pouhých 11 procent zdejších porostů. A to skoro výhradně vysoko na horách. Dominovat by tu měly listnaté a smíšené lesy. Pěstování jehličnanů navíc zvyšuje kyselost půdy. Chemické složení, změněné vinou průmyslového znečištění ovzduší, se tedy dále zhoršuje.
Na holých pasekách (vzniká jich u nás asi 18 000 hektarů ročně) se rozkládá životně důležitý humus a rychle odtud odtéká voda. Postupná proměna hospodaření by pomohla lesy uzdravit. Výzkum ukázal, že asi třicetileté pěstování listnáčů dokáže napravit škody, které v chemickém složení půdy způsobila sto let stará smrková monokultura.
Také těžba po jednotlivých stromech je nesrovnatelně šetrnější než holosečné kácení. Jakkoli to z titulků není znát, v odborných kruzích se už přes rok debatuje o reformě lesnictví. Zemanův kabinet si sice před lety nechal od širokého týmu udělat expertizu, jež doporučila řešení, ale prakticky nic se nestalo. Věci se začaly hýbat, až když loni v květnu vědci, akademici a lesníci publikovali silně kritické stanovisko, které podepsalo přes 300 odborníků.
Jeho prvním hmatatelným výsledkem je průlomová dohoda, kterou minulý týden představili státní i soukromí lesníci, myslivecká jednota, zástupci vědců, Hnutí Duha, dřevařské společnosti i ministerstva. Zatímco titulní stránky žijí sporem o zakázky, roztodivná společnost - v níž obvykle panují odlišné názory - se pokusila shodnout, co s českými lesy udělat.
Nejenže se dosud protivné strany shodly na něčem konkrétním. Navíc dohoda není vágním cárem papíru, který nikoho neurazí. Rámcově formuluje docela konkrétní kroky, které zajistí zdravé lesy i silnou venkovskou ekonomiku.
Autor je programovým ředitelem Hnutí DUHA
