moderátor

Dnes vám přinášíme příklad toho, jak se činnost člověka může odrazit na stavu přírody se zpožděním desítek let. S kamerou jsme se vypravili k nejvyššímu bodu Českomoravské vysočiny. I když jsme na první pohled v čistém prostředí, v posledních letech tady odumírají smrky.

Ing. František VALA, lesní správce LS Telč, Lesy České republiky, s.p

Jedná se tady o žloutnutí smrků, vlastně defoliaci, opad jehličí. Je to tady od prvního věkového stupně až do porostů mýtního stáří. Nejvíc markantní je to tady na tomhle hřebeni Javořice. Samozřejmě pomístně se to objevuje už na větších plochách, ale tady stojíme zrovna to, co vidíte, je už extrém.

Ing. Radek NOVOTNÝ, Ph.D., Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti v.v.i Strnady Jíloviště

Tady v té lokalitě hlavní příčina těch viditelných projevů, které tady můžeme pozorovat, je v současné době nedostatek živin. K těm problémům s výživou došlo postupem času díky tomu, že tady tahle oblast Javořicka a ten hřeben, který tady je nejvíce poškozený, tak on svým způsobem vystupuje nad okolní krajinu a v minulosti byl zatížen, přestože to nemusí tak připadat, byl zatížen imisí. Byl zatížen i kyselými dešti. A vstup těchto kyselých látek do lesních porostů funguje v podstatě tak, že lesní porosty aby se se vstupem těch kyselých látek vyrovnaly, tak je kompenzují látkami nebo prvky bazickými, zásaditými. A to je v první řadě hořčík, vápník, případně na to využívají ještě draslík. A tyhle ty prvky ovšem po nějaké době jsou vyčerpány a potom v půdě chybí. Bohužel, pokud ten kyselý vstup je dlouhodobý nebo je nadměrný, popřípadě pokud jako tady jsme už na přirozeně chudých půdách, tak není třeba ani potřeba tak dlouhá doba k tomu, aby se tu projevilo to, že tyhle bazické prvky v půdě dojdou. To, co tady je vidět, to úplně nejtypičtější žloutnutí, často odpovídá deficitu hořčíku a případně i vápníku. V posledních 15 - 20 letech tady může hrát roli proces, který tu nastupuje po poměrně intenzivním silném odsíření  zdrojů znečištění elektráren, tepláren a podobně. A to je setrvávající nebo někdy i stoupající vstup nebo spad dusíkatých látek do lesních porostů, i když ty dusíkaté látky mohou v první fázi působit hnojivě v podstatě na ty lesní porosty.

A navíc, protože to je živina, kterou ty dřeviny jiným způsobem než z depozic, z ovzduší nepřijímají, protože dusík není obsažený v horninách, tak ho přijímají velmi rády a dochází k tomu, že vzniká nerovnováha ve výživě dusíkem a bazickými prvky, což může být taky jeden z důvodů postupného oslabování nebo toho, co se pak projevuje tímhle chřadnutím pozorovaným.

moderátor

Na rozdíl od smrkových monokultur na Javořici širší okolí tohoto masivu nad Telčí je skutečnou přírodní pokladnicí. Najdeme tady mnohá rašeliniště, mokřadní louky, zachovalé meze a remízky s osamělými balvany. Pro udržení unikátního krajinného rázu byl před sedmi lety vyhlášen Přírodní park Javořická vrchovina.

Ing. Jiří MÜLLER, vedoucí Odboru životního prostředí, Městský úřad Dačice

Českomoravská vysočina patří mezi jedno z nejčistších životních prostředí v České republice. Zejména tady v okolí Javořice. Vždycky to bylo vzdáleno všem průmyslovým zdrojům. A proto je dost překvapující, že tady se najednou začaly objevovat věci, jako je žloutnutí smrků na Javořici, defoliace. Zároveň se začala zhoršovat kvalita vody ve vodních nádržích, jako je třeba tady Karhov a Zejhral. Zejhral a Karhov jsou vodárenské nádrže pro Studenou a okolí. Ta voda zde byla velice čistá, bez přítomnosti živin. Dneska najednou je v ní spousta huminových látek vlastně z rozpadu těch okolních rašelinných půd. Zvyšuje se tady hladina fosforu, což samozřejmě způsobuje růst vodních řas a ta voda vlastně mění i vizuální kvalitu.

Ing. Jan POTUŽÁK, Ph.D., vodohospodářská laboratoř České Budějovice, Povodí Vltavy, s.p.

První zásadní změny v kvalitě vody jsme začali pozorovat v roce 2005 až 2006, kdy jsme zaznamenali zvýšené koncentrace biomasy řas a huminových látek. Současné nás hrázný upozornil, že pravděpodobně došlo ke změně obsádky, kdy z původní obsádky, kde převládala štika a okoun, došlo vlastně k výraznější dominanci kaprovitých ryb. Začali jsme nad tímto problémem bádat a zjistili jsme, že vlastně tento problém je tvořen komplexem různých na sebe navazujících skutečností, které je důležité nějakým způsobem začít zkoumat a řešit. Zjistilo se, že poklesem kyselosti srážek došlo k zvýšení pH půd, tím pádem došlo i ke snížení koncentrace vyplavování iontů, jako je například vápník nebo hořčík. A současně poklesly koncentrace hliníku, který vlastně v tomto prostředí fungoval jako tzv. toxický element, jedovatý element, který vlastně brzdil rozvoj vodní organismy, působil toxicky na ryby a vodní organismy a současně fungoval jako určitý vazač vlastně fosforu, který je vlastně nejdůležitější živinou pro rozvoj fytoplanktonu. A díky tomu, že jeho koncentrace poklesly, tak se odstartoval takzvaný proces eutrofizace.

moderátor

Vodárenská nádrž Karhov má zatím stále ještě kvalitní vodu na úrovni kojenecké vody. Pokud ale bude nádrž obsahovat stále více huminových látek, bude nutné změnit technologii její úpravy, což se především odrazí v ceně vody.

Ing. Radek NOVOTNÝ, Ph.D., Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti v.v.i Strnady Jíloviště

I jehličnaté porosty mají schopnost z ovzduší vyčesávat škodlivé látky, a to ať v podobě prachové a nebo jsou schopny zachytávat obrovské množství škodlivých látek, které jsou v ovzduší. A ty jehličnaté dřeviny jsou specifické ještě tím, že to dělají celoročně. Dělají to i v zimním období, což v minulosti, kdy bylo výrazné znečištění ovzduší výraznější než je dnes, třeba sloučeninami síry, tak právě přes zimu, v tom zimním období ty koncentrace byly daleko vyšší než v letním období, a proto ty jehličnaté porosty, pak se na ně někdy trošku svádí to, že zhoršují stav prostředí, na kterém rostou, protože ony mají schopnost čistit ten vzduch, a potom následně se srážkami dešťovými se z nich tyto látky smývají a dopadají na půdu. Proto je možné zjistit, že pod korunami jehličnatých porostů jsou spady nebo depozice látek 3x až 5x větší, než je to třeba v porovnání s volnou plochou, kde k tomuhle tomu zachytávání a vyčesávání nedochází.

moderátor

Vědci si dlouho lámali hlavu nad kyselými dešti na Vysočině. Zdá se, že oxidy síry byly ve druhé polovině 20. století transportovány až z Lince, kde je soustředěn těžký průmysl.

Ing. František VALA, lesní správce LS Telč, Lesy České republiky, s.p

Perspektiva tohoto stromu není úplně jasná. Stejně tak může odumřít, jako se může vlastně spravit. Záleží to zase na přísunu živin, jak bude čerpat, záleží to na srážkách, jaký budou. Jestli se nebudou objevovat přísušky. Nejvíc vždycky se to projeví to žloutnutí, když je srážkový deficit rok, dva roky po sobě. Tam je to potom nejmarkantnější.

Ing. Radek NOVOTNÝ, Ph.D., Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti v.v.i Strnady Jíloviště

Navrhli jsme tady poloprovozní pokus povápnit část těch porostů chřadnoucích a zkusit tím kompenzovat ten nepříznivý stav půd pro následnou generaci lesa, která se tam bude vytvářet. Ten materiál, který byl doporučen a vybrán pro tu aplikaci, tak je vápnitý dolomit. Je to materiál, který obsahuje velkou koncentraci hořčíku a vápníku, a to jsou právě dva prvky, které tady jsou ty nejproblematičtější. Frakce toho dolomitu je navržena tak, aby právě probíhalo postupné dlouhodobé rozpouštění. To je to, o čem jsem hovořil, aby to rozpouštění trvalo jeden až deset let a ty prvky byly dodávány postupně, a ne skokově.

moderátor

Aplikace dolomitického vápence nemusí na Javořici naplnit očekávání. Vápnění v některých lokalitách například v Krušných horách očekávaný efekt nepřineslo. A tak je otázkou, zda jediným řešením nebude úplná změna skladby lesních porostů, kdy se místo smrku objeví na Javořici listnatý les.