Renata KROPÁČKOVÁ, moderátorka
--------------------
České lesy patří k nejvíce poškozeným v Evropě. Ukázala to i poslední zpráva stavu tuzemské přírody, kterou na konci loňského roku dostalo na stůl ministerstvo životního prostředí. Jedním z důvodů, proč české lesy chřadnou, je smrk, tedy přesněji fakt, že v hospodářských lesích se tento smrk pěstuje s velkou převahou nad ostatními. Aby se lesy začaly uzdravovat, je podle odborníků nutné začít smrk nahrazovat jinými stromy, které dokážou lépe čelit klimatickým změnám. Jedním z odborníků, kteří toto radí, je Radek Pokorný z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Dobrý večer.
Radek POKORNÝ, Lesnická a dřevařská fakulta Mendelovy univerzity v Brně
--------------------
Dobrý večer.
Renata KROPÁČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Proč se ze smrkových lesů v Česku stává problém?
Radek POKORNÝ, Lesnická a dřevařská fakulta Mendelovy univerzity v Brně
--------------------
No, na to se musíme podívat do historie a hledat souvislosti. Smrk byl tady u nás vysázen uměle před 200, 300 lety, protože byla poptávka po kvalitním dříví, protože byla spotřeba jeho v důlnictví a v průmyslu. Takže se začal rozšiřovat na vlastně pro něj nepůvodní stanoviště, což byly nebo což jsou nižší polohy nebo polohy, kde je nedostatek srážek. Dalším problémem je ten, že se dříve nebo když byl rozšiřován takto smrk, nedívalo, nebyl dbán důraz na to, jaký je genetický původ toho stavebního materiálu. To znamená sazenic a tehdy především osiva. Potom další problém je, že je pěstován jako monokultura. Na stejném stanovišti dvakrát i třikrát po sobě, což nedělají ani zemědělci. A tím ovlivňujeme půdu samozřejmě. A také proto, že vlastně ten smrk jako takový má mělký kořenový systém a poměrně vysoké nároky na vodu, což v současnosti v podmínkách sucha je pro něj zásadní.
Renata KROPÁČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže jak by se tahle ta situace dala změnit nebo řešit, jaké jiné stromy by se měly začít vysazovat na místo smrků?
Radek POKORNÝ, Lesnická a dřevařská fakulta Mendelovy univerzity v Brně
--------------------
No ono jiné, řekl bych ne jiné v tom kontextu možná, jak myslíte, jiné myslím jiné, naše domácí druhy dřevin, které jsou na stanoviště vhodné, což je především buk nebo v nižších polohách duby. Protože smrk je u nás původní dřevinou vytlačenou do těch vyšších poloh, kde ty podmínky vyhovují lépe. To znamená, že jsou nižší teploty a větší dostatek srážek, kdy ten smrk potřebuje zhruba 600 milimetrů za rok a to je opravdu pro něj jakýsi limit.
Renata KROPÁČKOVÁ, moderátorka
--------------------
A děje se to, tohle to, už, nebo se stále nejvíce vysazuje právě smrk?
Radek POKORNÝ, Lesnická a dřevařská fakulta Mendelovy univerzity v Brně
--------------------
No, u nás se z hlediska té jednoduchosti, když to řeknu, toho pěstování smrku, jakéhosi konzervativismu pořád vysazuje poměrně hodně smrků, i když samozřejmě se snažíme jako lesníci vysazovat a v zákoně máme ukotveno meliorační a zpevňující dřeviny, takže se vysazuje stále více a více buků. A snažíme se o tu změnu, která je ale pomalá, postupná.
Renata KROPÁČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Bohužel na další řeči, tedy rozhovor už nám nezbyl čas. Děkuji vám za rozhovor. Tolik Radek Pokorný z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Na slyšenou.
Radek POKORNÝ, Lesnická a dřevařská fakulta Mendelovy univerzity v Brně
--------------------
Na shledanou.
Renata KROPÁČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Od Renaty Kropáčkové je to pro dnešek vše. Pokračuje repríza pořadu Dvacet minut Radiožurnálu. Hostem Marie Bastlové byl odborník na reklamu a politický marketing Jakub Horák.
