Odborníci, kteří mají zkušenosti s kůrovcovou kalamitou v Tatrách, přijeli varovat české kolegy. Větrná smršť Alžběta tam udeřila v listopadu 2004. Tedy o tři roky dříve než Kyrill na Šumavě.

ŠUMAVA Kůrovcová kalamita na Šumavě má stejný vývoj jako ta, která o tři roky dříve postihla slovenské lesy.

Protože v Tatrách napadl brouk stejné množství smrků, kolik jich zlámal orkán Alžběta v roce 2004, přijeli nyní slovenští odborníci, lesníci a vědci varovat své české kolegy na Šumavě, aby s lýkožroutem začali včas bojovat.

„Při orkánu padlo osm milionů kubíků lesního porostu. Tím, že jsme v některých lokalitách netěžili a nechali dřevo ležet, napadl brouk zhruba stejné množství dříví. Problematika kůrovce u nás a na Šumavě je velmi podobná, i u nás dostala bezzásahovost přednost, kůrovec se ještě nyní šíří i do okolních hospodářských porostů,” varoval předseda slovenské lesnické komory Jaroslav Šulek.

Na Slovensku větrná smršť Alžběta udeřila v listopadu 2004. Tedy o tři roky dříve než Kyrill na Šumavě.

Slovenští lesníci už dnes vědí, jak bude situace právě na Šumavě vypadat za tři roky.

„Kůrovec se po ponechání dříví v lese šíří do okolních lesů, nejsou pro něj žádné hranice. Jen u nás jako u podniku spadlo osm tisíc hektarů lesů, šest tisíc hektarů už dosud kůrovec sežral. Ze stavu Šumavy nemám dobrý pocit,” dodal výzkumný pracovník Státních lesů Tatranského národního parku Ján Ferenčík z Tatranské Lomnice. Podle dalšího lesníka Milana Dolňana, který je ředitelem Lesů města Brezna v Národním parku Nízké Tatry, je na Slovensku už nyní jasné, že kůrovec se sám nezastaví. A to i přesto, že kolem bezzásahových lokalit Slováci vytvořili nárazníkovou zónu, kde s broukem bojují všemi prostředky.

„Napadá dokonce i pětadvacet let staré mladiny, dříve napadal jen mnohem starší porosty. Jasné je, že kůrovec se sám nezastaví, a podobný scénář jako u nás, mohou očekávat i na Šumavě,” míní Dolňan.

Slováky Šumavou prováděl náměstek správy parku Jiří Mánek. Tvrdí, že problematiku slovenských lesů čeští lesníci dobře znají. Po orkánu jim jezdili i pomáhat likvidovat škody.

„Vzájemně se shodneme, že problematika je identická u nás i na Slovensku. Zjistili jsme, že pokud se nechá nějaké území bez zásahu, pak je následně kvůli kůrovci zhruba stejně velké území vykáceno,” naznačil náměstek správy parku Jiří Mánek.

Slovenští lesníci se podívali na Prameny Vltavy, Bučinu, Kvildu, Jezerní slať, Srní nebo Rechle. „Jsou to místa, která byla postižena kůrovcovou kalamitou, pak orkánem Kyrill a teď znovu kůrovcovou kalamitou,” doplnil šéf kalamitního štábu Petr Kahuda ze správy parku.

Že by českým lesníkům dali ale nějakou konkrétní radu, jak kalamitu zastavit, nelze očekávat. Víceméně jim radili, aby neztráceli čas a do boje s broukem se pustili co nejdříve.

„Názor lidí, jak odborníků, tak i veřejnosti, se vyvíjel jak u nás, tak i tady na Šumavě. V tom je také problém stejný,” dodal Ferenčík.

Lesníci ze správy šumavského parku zvažují, že se příští rok pro změnu vypraví na exkurzi na Slovensko. To by již Tatry měly mít za sebou všechny hlavní vlny gradace kůrovce.