Rád bych připomenul setkání bývalých učňů Lesnické školy, která měla sídlo v Zelené Lhotě u Nýrska.
Škola začala svoji činnost v září 1949. Do prvého ročníku nastoupilo asi 30 chlapců z celé republiky. Úkolem školy bylo připravit učně pro práci v lese. To znamená - vychovat kvalifikované lesní dělníky. To se vzhledem ke kvalitní výuce po všech stránkách podařilo. Nutno říct, že podobných škol (střediska pracujícího dorostu) bylo více. Například v Březině u Stupna, Konstantinových Lázních, Hejnici, Kněžičkách. Učební obor byl dvouletý.
První učni si museli budovu, která byla škole přidělena, nejprve upravit.
Jednalo se o objekt bývalé Finanční stráže (obr. 1).
Zřizovatelem školy byl Lesní závod Nýrsko. V té době byl ředitelem ing. Rabštejnek, hlavní inženýr Pávek. Na škole byla ukončena výuka v červenci 1964. Učni ročníku 1963-1964 byli přemístěni do jiných škol stejného typu (Modrava, Březina, Lesná).
Celkem školu (učiliště) absolvovalo asi 300 učňů.
Uplatnění absolventů podobných škol bylo různé.
Od kvalifikovaného lesního dělníka, po lesníka, mistra na pile. Mnozí absolventi studovali na středních lesnických školách v Písku, Hranici, Trutnově, apod.
»Třídní« složení učňů (v době, kdy pisatel byl učněm) bylo různé. Synové kulaků (Louženský), živnostníků (Lešák), skuteční zájemci o les a přírodu, až po takové, kteří se na školu dostali nedopatřením. Právě různost »původu« měla za následek, že vyučenci se později uplatnili na všech postech řízení společnosti. Stali se z nich ředitelé lesních závodů, ministerští úředníci, policisté ve vedoucích funkcích, vedoucí pracovníci na ředitelství podniků státních lesů, vedoucí polesí. Široké uplatnění bylo i mimo obor. To bylo způsobeno zejména proto, že na »středisku« byli kvalitní mistři odborného výcviku (Míšek, Mach. Průdek), odborní učitelé z praxe (Svačina, ing. Maximovič, ing. Rabštejnek, ing. Vala, ing. Sluka, Malý, Mucha, Pohl), učitelé všeobecných předmětů (Farář, Ženíšek). Nelze zapomenout na výborné vychovatele (Čejka, Kovář), kteří suplovali všeobecné vzdělávací předměty, civilní obranu, tělesnou výchovu apod. Vyučující, kteří neměli pedagogické minimum, vč. mistrů, si je musei doplnit. Za zmínku stojí první ředitel školy Lysa - malíř pokojů, a poslední ředitel Jára, který měl lesnické vzdělání.
Žádná škola se nevyhne malérům. Tak tomu bylo i v našem případě, kdy do tehdy západního Německa utekl učeň Klinkal. Z prvopočátku se učilo bez osnov, učňovské zkoušky se konaly za přítomnosti odborných pracovníků LZ Nýrsko, Železná Ruda a zástupce MZ ČR (Karas). Převládala vysoká odbornost a soutěživost. Byl čas i na zábavu (obr. 2). Na škole byla vysoce rozvinuta zájmová a sportovní činnost prostřednictvím organizací (TJ Tatran, Svazarm). Kulturní činnost organizoval převážně p. Farář, ředitel v Zelené Lhotě), sportovní vychovatelé i mistři (Kovář, Mach a Míšek). V roce 1957 škola vystoupila v Plzni na výstavišti s kulturním programem (obr. 3). Sportovní zápasy probíhaly zpravidla v Klatovech na stadionu (obr. 4). Nelze zapomenout na sportovce, který školu vzorně reprezentoval, Jiřího Malinu, který pracoval jako lesník na hájovně Pavlínov LZ Plasy (viz Lidové noviny 13. 9. 2016). Byl v pravidelném kontaktu s Věrou Čáslavskou. K dalším výborným sportovcům patřil Haisenberger, Bláha, Kiissl. Ti byli přeborníci okresu, kraje a celostátního přeboru Dukelského závodu branné zdatnosti. Další byl Lehečka, úspěšný ve sjezdovém lyžování na krajské úrovni, Kožíšek byl třetí na přeborech lesnických škol ve skoku na lyžích. V roce 1951 se škola umístila na třetím místě v celostátních sportovních hrách ve fotbalovém turnaji lesnických škol.
Na setkání bývalých žáků školy si přijelo zavzpomínat 32 bývalých učňů (obr. 5), dva z nich doprovázely manželky. Nejstarší ukončil učňovská léta před 64 lety. Dva bývalí učni přijeli z Trhových Svin, poslední žijící nestoři pan Míšek a ing. Kovář se z důvodu nemoci omluvili. Bylo na co vzpomínat. Krásná příroda se příliš nezměnila. Jen ji doplnila vodní nádrž nad Nýrskem. Zájemci si zašli k Černému jezeru. Za pěkného počasí si prohlédli vodopád Bílá Strž i novou rozhlednu na Špičáku.
Setkání se všem líbilo. Na přání všech přítomných se bývalí lesáci ze Zelené Lhoty sejdou opět v červnu 2018.
Z podkladů Jaromíra MÍŠKA zpracoval Jan HEFLER
