Dvě senátorky a deset senátorů vystoupilo v diskusi na schůzi Senátu Parlamentu ČR k projednávanému zákonu o Národním parku Šumava. Posledním diskutujícím byl senátor Pavel Eybert, který ve svém vystoupení vystihl názorovou různost v Senátu.
"Já si nedovedu představit, že bychom přijali nějaký zákon, který by řešil všechny národní parky najednou. Představte si, jak by to muselo být složité, aby to vyhovělo všem podmínkám různě, od - řeknu Šumavy – až po druhý konec České republiky. Už jenom s otázkami příloh, které by tam byly doplňovány pro jednotlivé záležitosti jednotlivých parků apod," řekl úvodem svého zavěrečného vystoupení senátor Pavel Eybert.
"O tom, jakou legitimaci má stínová rada parku, už tady hovořeno bylo. No prostě nemá žádnou. Nemá žádnou legitimizaci. Legitimizaci má rada parku a ta rada parku souhlasí s tímto předloženým návrhem zákona a poslala ho po projednání a většinovém schválení na ministerstvo životního prostředí k vypořádání rozporů tak, jak je ze zákona zapotřebí. Všechny obce s tím byly seznámeny. Všechny obce to v radě parku projednaly a daly k tomu svá vyjádření. Významově většinově kladné vyjádření. To je věc, která tu doposud nikdy nebyla. Musím k tomu říci, že to byla krajní hranice, kam byly ty obce ochotny ustoupit. A jestli si to dobře uvědomujete, tak nelze schválit žádnou zonaci, žádný zákon, bez souhlasu obcí na území národního parku. To prosím máme v zákoně č. 114 z roku 1992. Každý zákon, každá verze, se musí opírat o souhlasné stanovisko obcí. Je tam, pravda, ještě tedy občanů," pokračoval senátor.
"Já bych se chtěl vyjádřit ještě k těm věcem, které tady zazněly několikrát, a to je otázka toho, jak kdo má názor na Šumavu. Pro mě jakýsi salonní názor vědců je sice názorem, z kterého můžu čerpat, s kterým můžu pracovat, který mi leccos řekne, ale nezlobte se na mě, já zdaleka víc dám na názor starostů, lidí, kteří žijí v tom kraji, lidí, kteří žijí v Šumavském národním parku, na názor krajského zastupitelstva, hejtmanů, pod které Národní park Šumava patří. Proč? Protože já už jsem tady dost dlouho, na Šumavu jezdím také dost dlouho, a pokud byla Šumava spravována vojenskými lesy a státními lesy a podle lesního zákona, tak se tam daleko líp žilo všem zvířátkům, které chráníme. Daleko líp se tam žilo všem, kteří tam v té době prostě tu ochranu lesa prováděli. Byli to právě vědci, kteří nám píší ty srdceryvné dopisy, kteří přivedli Šumavu do toho stavu, ve kterém je. Takové nesmysly, které se z hlediska ochrany přírody na základě experimentů, které si tam dělali jednak vědci, jednak někteří politici, k těm už by nikdy dojít nemělo," má jasno senátor Pavel Eybert.
Šumava potřebuje řád
"To je ten můj hlavní motiv, proč jsem se toho ujal, aby skutečně už na Šumavě došlo k přijetí zákona, k přijetí řádu, který jednoznačně vymezí, co se kde smí, co se kde nesmí. Jinak si to bude pořád vykládat někdo, jak se mu to hodí. Bude záležet na tom, kdo zrovna bude ministrem, kdo zrovna bude ředitelem, kdo zrovna bude mít jakou politickou moc, v které komoře Parlamentu, a bude to prostě stále k horšímu. Já pamatuji Šumavu zelenou. Říkáme jí "zelená střecha Evropy". Přestala být zelenou střechou Evropy. Jakpak se asi žije tetřevu na zcela uschlých prostorách Šumavy? Jakpak se tam asi žije jiným druhům zvířat, které tam měly svoje prostředí? Kde tam rostly 300 – 400leté stromy původní šumavské vegetace, původního šumavského smrku? Dojděte se tam podívat, co tam z toho zbylo. Já, když tam přijdu, tak je mi takový smutek, že se musím otočit a odcházet pryč. Před 10 lety "zelená Šumava" v oblasti Březníku, v oblasti pramenů Vltavy, v oblasti Černé hory a v dalších místech. Podívejte se tam, jak to vypadá dneska. Kompletně uschlý les. Byli jsme v loňském roce s výborem na výjezdním zasedání na Šumavě, vylezli jsme na rozhledu a tam jsme se podívali 10 kilometrů před sebe, 10 kilometrů za sebe, doleva, doprava, všude suchý les. Já vím, znám argumenty, že se ten les zmladí. Ale už to tady říkal kolega Jirsa, za 150 let v těchto místech, kde byly původně před těmi roky velké kalamity, kde se dříví muselo zlikvidovat, bylo zlikvidováno větrem, tak dodneška normální les nevyrostl. Na Šumavě se tomu říká "židovský les". V normálním lese je kolem 7 – 8 tisíc jedinců na hektaru, tady na této ploše bývá maximálně tak 100 – 200 jedinců na hektaru. To není lesem, to není přirozený stav na Šumavě. A zase tu bylo řečeno: Co je Šumava? Hospodářsky vysázený les. Až na několik málo drobných malých oblastí, které nám už kůrovec zničil tak, že jsou v podstatě, dá se říct, bez zásahu lidského nenávratně zničeny," dodal senátor.
"Já chápu, že ten zákon není dokonalý. Já taky neznám žádný dokonalý zákon. Nicméně budu se snažit, abych ty připomínky, které vznesla naše legislativa, a ti z vás, kteří konstruktivně přistoupili k tomuto návrhu zákona, jsme se pokusili co možná v největší šíři do návrhu zákona zapracovat. Dál budu spolupracovat i se starosty, s radou parku, s vedením parku, se sdružením obcí Šumavy tak, abychom našli kompromis, který je ještě pro ně únosný, jak jsem řekl, bez nich to nejde, a aby byl také únosný pro zbytek naší společnosti," uzavřel své vystoupení senátor Pavel Eybert.
Ekologové bojují za divočinu na Šumavě i v zákonech
Diskuse k zákonu o Národním parku Šumava byla poměrně rozsáhlá, na 2 části vyhraněná, byť ta strana, která je proti tomuto zákonu v podobě, v jaké je předkládán, byla méně zastoupena. Návrh propustit zákon o Národním parku Šumava do výborů, byl Senátem 23. dubna 2014 přijat. Ve stejný den vydali aktivisté a na ně napojené politické strany prohlášení, jež návrh zákona odsuzují.
