Ať se také klest zafrézuje do půdy a neodváží do tepláren. Zlepší se tím vsakování srážek a podpoří humus. Obnovme mokřady a tůně, aby voda neodtekla. Porosty navíc musí zase zhoustnout.
V titulku slibované řešení problémů se špatnou situací našich lesů najdete v druhé části mého článku. Nejdřív je ovšem nutné popsat a zanalyzovat celou situaci. Les dnes nemůže plnit funkci zadržování vody, protože je řídký, slunce jej může vysoušet a při sebemenší vichřici se poláme. Firmy hospodaří stylem neustálého a nekoncepčního prořezávání těžkými stroji typu harvestor, které ničí půdu. Stromy v těchto lesích jsou daleko od sebe a nejsou proto spojeny v korunách. To vede k vysychání a častější kalamitě, kdy jednotlivé stromy nejsou schopny čelit poryvům větru. Zlomí se, nebo se vyvrátí. Rovněž tomu přispívají linky, jak se říká cestám na vyvážení dřeva.
Celý článek najdete zde.
Komentáře
Hustý les ? To snad je důvod, proč to uschlo, ne ?
Kdyby doma sela aspoň pažitku, věděla by, že čím hustší porost, tím horší kořeny.
Dělá dneska někdo prořezávky harvestorem ? Rád bych to viděl.
Řídký les nemůže plnit funkci lesa ?
Může se přijet podívat, jak u nás dobře funguje 150 letý SM/JD porost se stromy v průměru přes 5 metrů od sebe se zavětvěním až na zem a výčetním průměrem přes 60cm. Kam pak na ně kůrovci.
Věc se má úplně opačně - sází se hustě. Aby byli stromky krásně dlouhé a rovné a kůrovec nemusel obcházet větve.
Na podzim se sází až když jsou baly řádně provlhčené a i půda kolem nich-platí pro obalovanou sadbu, jinak rašelina kolem kořenů (bal) proschne a naopak potom působí vodoodpudivě.
No a prostokořenná sadba ani letos na zimu nemá nataženo dost vlhkosti-není ani dost vyzrálá a půda, ta trpí suchem (vlhko je třeba aby vzlínalo). Pokud to tak není, jde sázet - mám vyzkoušeno i v prosinci, ale musí být vlhko !!!
No a o tom to je.....
Dvojnásob to platí na velkých holinách....