Národní park není jen les a příroda, ale také turisté, podnikatelé a lidé v obcích. Nový ředitel Pavel Benda chce s nimi více mluvit a zabránit tak nedorozuměním. Reálné jsou podle něj i plány na sloučení parku a sousední CHKO Labské pískovce.
Krásná Lípa - Kdybychom měli možnost přenést se časem o dvě stě let zpět, při procházce dnešním Českým Švýcarskem by se nám naskytl úplně jiný obraz. Místo jedlí, které nyní pokrývají velkou část národního parku, bychom viděli buky, duby, možná i tisy a třešně.
„Naším cílem je postupně vrátit lesům v parku jejich původní podobu,” říká Pavel Benda, který se v červenci stal novým ředitelem národního parku.
* Kam podle vás dospěl park od svého založení v roce 2000?
Musím říct, že jsem byl tehdy u toho. Se založením parku byla spojena spousta různých očekávání, některá se možná nenaplnila. Místní lidé si nejspíš mysleli, že je bude park více zaměstnávat. Jako státní organizace ale v tomto ohledu máme svůj limit. Věřím ale, že za necelých 10 let, co park existuje, se stal pro své okolí dobrým sousedem.
* Koho tím přesně myslíte, kdo je tím sousedem parku?
Pochopitelně obce v jeho nejbližším okolí. V minulých letech možná trochu scházela komunikace s nimi. Rád bych je vtáhnul do dění a možná i trochu k zodpovědnosti.
* Co může park pro své obce-sousedy udělat kromě toho, že jeho značka je lákadlo pro turisty?
Obce v blízkém okolí vztah k parku nepochybně mají a jsou zastoupeny také v jeho radě. Do jejich záležitostí zasahovat nemůžeme, naše možnosti a pravomoci končí hranicemi. Ale umím si představit, že třeba naše skalní četa a odborný geolog by se podíleli na monitoringu skalních masivů mimo naše území. To zatím nemohou. Nebylo by tedy od věci v budoucnu pro obce, kde problémy se skalami mají, dělat tento servis. Příkladem je Hřensko.
* Těch sousedů je ale víc. Co třeba podnikatelé, počítáte také s nimi?
Jistě, existují tady podnikatelé zejména z oblasti cestovního ruchu, kteří mají své plány. Teď nehovořím jen o území v parku, ale také o blízkém okolí, třeba v Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Labské pískovce. S její správou musíme opravdu intenzivně spolupracovat, protože jde o předpolí parku. Nemůžeme se tvářit, že to, co se tam děje, se nás netýká. Když něco vznikne tam, dříve nebo později se to odrazí i u nás. Existují tady záměry budovat větší turistické objekty nebo rekreační areály. To musíme nějak ovlivňovat a snad i trochu korigovat. A hlavně se musíme bavit s lidmi, kteří to plánují. Je to dobré jak pro park, tak i pro druhou stranu. Když za námi přijdou podnikatelé včas, dopředu si řekneme, co je možné, a co už ne. Přimlouvám se za takovou spolupráci.
* Rozhodující pravomoci v tomto směru má ale CHKO?
Ano. Je naším důležitým partnerem, protože má možnost vyjadřovat se například k podnikatelské činnosti nebo změnám územního plánu v lokalitě obklopující park. To funguje dobře, dokonce si myslím, že by mohlo v budoucnu dojít ke sloučení obou správ. Považoval bych to za logický krok. Seriózně se o tom již uvažuje, je k tomu ale potřeba změnit jeden paragraf v zákoně o ochraně přírody.
* Kam by měl park podle vás, nového ředitele, směřovat?
Park vznikl kvůli ochraně přírody, a ta je prioritní. Ostatní funkce, jako je třeba turismus, nemají být v rozporu se zájmy ochrany přírody. Jsme lesnatým národním parkem, devadesát osm procent plochy Českého Švýcarska je les. Hlavní aktivity se tudíž týkají lesa. Cílem je dostat ho do přibližné podoby, jak asi vypadal před tím, než tady začal hospodařit člověk. Pochopitelně se už nikdy nedostaneme do stavu, jako by tu člověk nikdy nebyl. My třeba nemůžeme nechat shořet půl parku, i když v historické minulosti právě požáry, pravděpodobně každoroční, výrazně zdejší lesní porosty formovaly. A nepodaří se nám vrátit sem ani některé druhy zvířat, třeba pratur zcela vyhynul. A toto zvíře dost ovlivňovalo prostředí.
* Turisté jsou - dá se říct - neoddělitelnou součástí parku. Jakou odhadujete návštěvnost v příštích letech?
Park je pochopitelně obrovským turistickým lákadlem. Je těžké budoucí návštěvnost odhadnout, i když se v celém světě v podobných místech předpokládá nárůst. Ale na lokální úrovni vstupují do hry i další faktory, například nyní je to silná koruna, což se nejspíš projevilo na úbytku návštěvníků z Německa. Ale mám radost z toho, že naopak přibývá lidí z tuzemska. Ať se všichni přijedou podívat, jak je to tady zajímavé. A nejen do našeho parku, třeba i na Lužické či Krušné hory nebo České středohoří. Na malém prostoru je tady neuvěřitelná rozmanitost.
***
* Pavel Benda
Od 1. července 2008 ředitel Národního parku České Švýcarsko. Narodil se v Děčíně, je mu 40 let, je ženatý a má syna. Absolvent Vysoké školy zemědělské v Praze, má doktorát v oboru ekologie na České zemědělské univerzitě. Od roku 1991 pracoval u Správy CHKO Labské pískovce jako zoolog. V letech 2000 až 2004 zástupce ředitele NP České Švýcarsko a vedoucí odboru ochrany přírody. V roce 2004 se vrátil na Správu CHKO Labské pískovce, kterou od začátku roku 2008 vedl.
a
