Karlovy Vary - Třicáté páté narozeniny slaví Chráněná krajinná oblast Slavkovský les. V každém okrese Karlovarského kraje zabírá přibližně třetinu území a na své přírodní zajímavosti láká tisíce turistů. Přede dvěma lety tu začali lesníci ve velkém sázet jedle a listnáče, aby postupně narušili nezdravou nadvládu smrků.
„Za 50 let to bude vidět. Lesnictví je běh na dlouhou trať. Plody dobré práce hajného sklízejí ne jeho děti, ale až vnuci,” říká vedoucí správy CHKO Jan Schlossar.
* Proč je nutné jedle a listnáče v oblasti sázet?
Vracíme lesy do stavu, který tu kdysi byl a který je přírodě blízký. V 19. a 20. století převládal názor, že nejlepší je monokultura smrku. Ten poměrně rychle roste a poskytuje pilařsky dobře zpracovatelné dřevo. A v lese byl díky tomu také pořádek. Teď se pohled na les trochu mění v tom smyslu, že není jen zásobárnou dřeva. Má i jiné funkce - vodohospodářskou, půdoochrannou, rekreační. Před čtyřiceti lety jsme to říkali nesměle a teď to říkáme otevřeně: Tyto jiné funkce jsou důležitější. Smíšený les je také stabilnější, přírodě bližší než smrková monokultura.
* Kolik nových jedlí a listnatých stromů ve Slavkovském lese ročně přibývá?
Zatím je velkým hendykepem, že lesníci musejí sazenice stále chránit před zvěří. Té je v lese více, než by být mělo. My totiž vlastně dodáváme do ekosystému to, co v něm nebylo, a zvěři to chutná. Když budete jíst celý život kaviár a najednou vám přinesou utopence, tak si také s chutí dáte utopence. Takže stromečků je o to méně. Ochrana sazenic stojí mnohonásobně víc než jejich vypěstování a zasazení. Důležité je, že lesní závod Kladská má vlastní sadební materiál - sazenice geneticky pocházejí ze zdejšího okolí.
* Takže se mohou lépe uchytit?
Ano, šance je prostě vyšší, než kdyby byly dovezeny z tramtárie.
* Myslím, že spousta lidí si neuvědomuje, že nezdravá převaha smrků -tvoří 93 procent všech dřevin - nebyla ve Slavkovském lese vždy.
Je to umělá věc, býval tu smíšený les. S výsevy se experimentovalo už v 18. století, ale v 19. století se začalo s masovou výsadbou smrků. Některé plochy se zalesňovaly až v letech 1860-1890. Díky zlepšení zemědělské techniky totiž začala přebývat zemědělská půda.
* Mluví se o tom, že hlavně severní část Krušných hor je stále poznamenaná průmyslovými exhalacemi. Jak je na tom Slavkovský les „zdravotně”?
Stav se velmi zlepšil, když přestala čoudit elektrárna Tisová. 70. a 80. léta byla ve znamení vzrůstajících emisních škod. Došlo k zakyselení půdy a vyplavování hliníku. Viděli jsme místa, kde les uschnul - kouřové paseky. Po odsíření Tisové došlo k výraznému zlepšení, ale škodliviny zůstaly v půdě a dlouho potrvá, než se stav vrátí k normálu. Smrky ve vrcholových partiích Slavkovského lesa jsou ale zdravější, mají větší počet ročníků jehličí.
* Když se podíváme do okolí Mnichova nebo Pramenů, najdeme tam přemnožené škodlivé invazní rostliny - bolševník, křídlatku, netýkavku. Podařilo se jejich šíření zastavit?
Hodně jsem si sliboval, že až pozemky budou někomu patřit, tak se o ně soukromý vlastník postará. Situace je ale taková, že těch rostlin neubývá. Na místech, kde se hospodaří, invazní rostliny nejsou.
* Co nahrává tomu, že se dvoumetrový bolševník rozšiřuje?
Stará lidská činnost. Masivně nalétl hlavně na místa zaniklých vysídlených obcí. Jediné, co proti bolševníku pomáhá, je „lidské sádlo”. To znamená starat se o pozemek a neustále ho sekat.
* Jak se na Slavkovském lese podepsaly všechny ty orkány z nedávné doby?
Dost těžce. Hlavně ve vrcholové části Slavkovského lesa. Když přicházejí pohromy příliš často, je to nebezpečné. Lesníci se s tím už poprali, k namnožení kůrovce nedošlo. Ale musíme si říct, že jsme v hospodářském lese. Šumava a její první zóna národního parku je o něčem jiném.
* Slavkovský les má také zóny, do nichž člověk nesmí zasahovat?
Nejpřísněji chráněná zóna je tu také, ale je do ní povolen vstup. Není povolen jen do národních přírodních rezervací, ale to jsou tak malá území, že práva populace tím nejsou dotčena. Velmi se liší režim v chráněné krajinné oblasti a v národním parku. V chráněné krajinné oblasti můžeme chránit i kulturní krajinu.
* Jak se chovají návštěvníci a turisté ve Slavkovském lese?
Někdy mě bere čert, ale člověk není nejstrašnější devastační element.
* Které prohřešky vás rozčilují?
Lidská chamtivost a hloupost. Někteří si myslí, že z každého kousku lesa musí vytěžit maximum. Jsem pro, aby se v lese hospodařilo, ale...
* Teď narážíte na lesníky?
Ti jsou spíše s přírodou spjatí a ví, že ji nelze ohýbat přes koleno. Mluvím spíš o těch náplavách do lesnictví. Myslí si, že na lese zbohatnou.
* Co považujete za klenot Slavkovského lesa?
Asi jeho celou vrcholovou partii. Je to infiltrační území minerálních vod západočeského lázeňského trojúhelníku. Voda, která tu naprší, se vsákne a vyvěrá v Karlových Varech, Mariánských a Františkových Lázních ve formě minerálek. Tím se naše oblast liší od těch ostatních v republice. A je tu i vzácná a ohrožená příroda - hadcový hřbet.
* Zkuste vysvětlit, jak Slavkovský les „vyrábí” minerálky...
Voda se vsákne do spodních horizontů a proti ní postupuje nějaká zbytková postvulkanická činnost. A tlačí ven juvenilní kysličník uhličitý. Ten pak obohacuje proud vody, který je vytlačován zpět na povrch už obohacen o minerální látky. Podle toho, v jaké hloubce ke kontaktu dochází, kolísá teplota vody.
* Která jsou vaše oblíbená místa? Kam chodíte?
Rád chodím na Kladskou a na Křížky. Velice pěkné jsou vyhlídky v okolí Mariánských Lázní. Hezké partie znám na Kynžvartsku. Nakonec i Svatošské skály jsou krásné.
* Máte oblast prochozenou celou, nebo na vaší mapě jsou bílá místa?
Já už jsem takový salónní lesník. Z legrace říkám, že už se v lese skoro bojím. Úřednické práce přibývá. Hlavně sedím za stolem a cosi píšu. Nebo podepisuju lejstra, což je ještě horší. Slavkovský les je staré kulturní území. Je tu probádáno prakticky všechno, jen jsme na to zapomněli, protože původní obyvatelstvo bylo vysídleno. Objevovali jsme třeba kamenné kříže a podobné drobné památky. Mapujeme výskyt ohrožených druhů rostlin a živočichů. Pro člověka, který se v přírodě umí dívat, tu pořád existuje něco zajímavého. I na místech, kam léta chodíme, vidíme nové věci. Příroda se vyvíjí.
* Zkusil byste odhadnout, jak bude Slavkovský les vypadat za 50 let?
Pokud ustojíme tlak a nepustíme lidskou činnost do vysídlených zaniklých obcí, tak by měl zůstat přibližně tak, jak ho známe teď. Ale asi ne dost dokonale odoláváme silnému tlaku na rozšiřování měst. Mám na mysli třeba Doubí u Karlových Varů. Je součástí CHKO a před dvaceti lety tu bylo pole.
* Vadí vám, že tam vyrostlo satelitní městečko?
Krajinu stále více urbanizujeme. Vlastně mi to nevadí, souhlasili jsme s tím a nebyl důvod výstavbu zakázat. Na druhé straně neustále ubývá takové normální přírody.
* Jsou i další místa, kde se lidé chtějí vlámat do přírody?
V okolí velkých měst. Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Hornoslavkovsko. To jsou místa, kde se asi těžko budeme takovému tlaku bránit.
* Takže proti tomu nejste? Nebo se s tím nedá nic dělat?
Nedá.
* Vy víte o snahách osídlit některou ze zaniklých vsí?
Ne, zatím nic takového není. Město Březová třeba zřizuje naučnou stezku po bývalých vesnicích. Umístí několik tabulí s fotkami na ukázku, jak to tam dříve vypadalo.
* Obce se snaží přilákat co nejvíce turistů. Je to v rozporu s tím, co chce správa CHKO?
Ne. Jsme v souladu.
* Zmínil byste některé sporné plány, které už jste museli zarazit?
Například komerční využití Hadců jako horniny. Takových věcí je x.
* Řekl byste, že se vám daří ohrožené druhy chránit?
Musíme se hlavně odpoutat od snahy pomoci jim za každou cenu. Opravdu je nejdůležitější vytvořit podmínky, aby onen druh měl možnost být všude v krajině. Nejen tam, kde se našel. Nevidím smysl v zuřivých ochranářských snahách zašlapat do země každého, kdo se projde kolem bledule. Nejde o nic jiného než o spoluexistenci člověka a přírody.
* Čekal bych, že budete přísnější...
Asi to také přichází s věkem. Časem zjistíte, že když se něco strašně snažíte zachránit, tak ono to zachránit nejde.
* Nakousl jste téma přemnožené zvěře. Mohl byste být konkrétnější?
Je jí více, než by mělo být. A jde o zvěř, která není původní. Třeba muflon a v poslední době obzvlášť nebezpečný jelen sika. To je metla. Počet povolených odstřelů každý rok stoupá, ale kýženého výsledku jsme zatím nedosáhli. Škody na porostech jsou velké.
* A žije ve Slavkovském lese rys?
Teď už uvádíme, že tu žije trvale. Lesníci ho vídají často hlavně v komplexu od Mariánských Lázní po Březovou.
