Technický zázrak z 18. století, výplod geniálního mozku a výsledek těžké dřiny tisíců párů lidských rukou uprostřed šumavské divočiny. Schwarzenberský plavební kanál, unikátní vodní dílo, kudy se plavilo dřevo ze Šumavy až do Vídně.

Další rekonstruovaná část se slavnostně otevřela o minulém víkendu. Dílo stavitele Josefa Rosenauera začíná na Šumavě v oblasti mezi osadou Nové Údolí pod severním svahem Třístoličníku a ústí do řeky Grosse MĂĽhl v Rakousku. Spojuje přímo Dunaj a Vltavu – nepřímo úmoří Severního a Černého moře. Je 52 kilometrů dlouhý. Byl napájený vodou z 27 potoků, Plešného jezera a tří umělých nádrží. Necelá dvě století fungoval jako významná dopravní cesta pro dřevo opouštějící šumavské lesy. Jen v letech 1791 až 1892 se tam splavilo více než osm milionů kubíků dříví.

„Původně se jmenoval Krumlovskovídeňský kanál. Dnes má název podle Schwarzenbergů, kteří se rozhodli na konci 18. století využít bohatství skrývající se v šumavských lesích a prodávat převážně palivové dřevo do Vídně,” říká Josef Štemberk, vedoucí oddělení marketingu Správy NP Šumava.

Značené turistické stezky vedou kolem kanálu šumavskou přírodou, a to jak na české, tak na rakouské straně. Tyto trasy jsou nenáročné a vhodné i pro starší lidi nebo malé děti. Povrch je buď asfaltový, nebo šotolinový.

„Okolo Schwarzenberského kanálu vede například nejdelší rovinka na území národního parku, je přes 40 kilometrů dlouhá. Úžasné dílo je 419 metrů dlouhý podzemní tunel – technický úsek kanálu na Jeleních Vrších, u kterého se uvádí, že byl svého času nejdelším tunelem na sever od Alp,” doplňuje Štemberk. Trasa okolo plavebního kanálu láká technickými vymoženostmi. „Především na křížení s potoky bylo nutné vystavět stavidla nebo propustě, které dnes působí jako pomníčky stavitelům kanálu. Unikátní je vodní akvadukt přes Koňský potok a celá řada napájecích nádržek, které ještě na svoji obnovu čekají,” uvádí Tomáš Fait, náměstek ředitele správy parku pro vnější vztahy. Ačkoli se tu dříví neplaví více než 120 let, díky zájmu Správy Národního parku Šumava a hlavně Folklorního souboru LibínS z Prachatic a místních nadšenců existuje život „na kanále” pořád. K nejznámějším vstupním branám k plavebnímu kanálu patří parkoviště v bývalé osadě Růžový Vrch (U Korandy) pod osadou Svatý Tomáš, Jelení Vrchy, Stožec či Nové Údolí, kam je možné mimo jiné dojet také vlakem. Cyklisté využívají přívoz přes Lipenské jezero, který vyráží každou hodinu. Přepravuje také auta.

Zážitkem bývají pravidelné ukázky plavení dříví v dobových krojích u osady Jelení Vrchy. Doprovází je prezentace dobových řemesel z české i rakouské strany, zpěv písní, představení lidových tanců. Zkrátka lidová veselice.