Majetek se bude církvím vracet několik let. Jednoduché to bude u polesí, jejichž hranice se neměnily po desítky let. Velké komplikace se naopak očekávají tam, kde jsou církevní pozemky buď zastavěné, nebo byly sceleny.

Vláda včera schválila zákon o vyrovnání se s církvemi a nic by nemělo bránit, aby jej stvrdil i parlament. Potrvá však léta, než bude církvím vráceno to, co jim bylo za komunistického režimu ukradeno.

Především: zákon o vydání církevního majetku vstoupí v platnost až 1. ledna 2013, kdy bude zrušena blokace církevního majetku, který nyní patří obcím, krajům, Lesům ČR nebo Pozemkovému fondu ČR. Ty s ním až dosud nemohly kvůli restitučním nárokům církví nakládat.

Farnosti, diecéze či řády budou navíc muset podle vedoucího správy majetku Arcibiskupství pražského Karla Štíchy o vydání svého majetku požádat. Pak přijde na řadu prověření jejich nároku, nové geodetické zaměření vydávaného pozemku a jeho zanesení do katastrálních knih.

„Jak vidno, tak majetek nebude církvím vrácen ze dne na den. Potrvá to roky,” vysvětluje Šticha, jenž je zároveň šéfem církevní komise, která vyjednávala s vládou.

Vrácení lesů bude jednodušší

Nejjednodušší to bude u polesí, jejichž hranice se v posledním půl století měnily jen zcela výjimečně. Nanejvýše je protnuly silnice, které se z pozemku vraceného církvím jednoduše vyjmou.

U ostatních pozemků - například polí -to bude velký problém, protože se jejich hranice několikrát měnily, byly sceleny s jinými, anebo je zastavělo rozšiřující se město. Zejména proto nelze zatím podle Štíchy vytvořit přesný seznam nemovitostí, které budou církvím vráceny. Předpokládá nicméně, že naprostá většina majetku najde svého původního majitele už v prvním roce platnosti nového zákona - tedy roce 2013. Řešení nejasných případů se může protáhnout i na několik let.

Do konce roku 2013 pak bude podle Pavly Bendové z ministerstva kultury vyplacena 17 církvím a náboženským společnostem první splátka z 59miliard korun, a to jako finanční náhrada. Splácení je přitom rozloženo do 30 let. V úvahu má přitom být brána inflace. Celkově by se tak částka mohla vyšplhat na 78,9 miliardy respektive 96,24 miliardy korun.

A do třetice ještě jednou letopočet 2013: v tomto roce bude podle Pavly Bendové zrušeno zvláštní právo, aby církve byly financovány ze státního rozpočtu. Počet církví financovaných státem tak už nebude moci být rozšířen. Současných sedmnáct církví pak bude odstřiženo od státního rozpočtu definitivně v roce 2029.

Skrytá hrozba vytunelování a spekulací

Když se vrací či dělí obrovský majetek, začínají se kolem něj rychle slétat „ekonomičtí supi”, kteří z něj chtějí získat nebo si co nejvýhodněji pronajmout co největší kus. Výjimkou teď není ani majetek církví. Podle informací MF DNES s tím někteří čeští miliardáři ve svých záměrech na příští rok vážně počítají.

„Tlak lobbistů či finančníků je ohromný. Jejich nabídek mám na stole hromadu,” přiznává i Karel Štícha z Arcibiskupství pražského. Jak dodává, arcibiskupství si své obchodní partnery bude vybírat velmi obezřetně.

Korupci ani hloupost při pronajímání nabytého majetku však nevylučuje. I transakce zapadlé farnosti, které byla vrácena půda, bude podle Štíchy podléhat kontrole příslušného biskupství. „A na nich už máme schopné ekonomy, kteří jen tak někomu nenaletí,” ujišťuje Štícha.

Obavy z restitucí má například starosta Sloupna u Nového Bydžova Karel Půš. Neumí si totiž představit, že by benediktýni mohli rozsáhlé pozemky, které se jim vrátí, spravovat sami. „Spíš je někomu prodají a potom hrozí spekulace nebo využití k účelům, které nebudou v zájmu obce. Co když tam developer postaví továrnu či třídírnu odpadu?” obává se starosta.

Půš proto zvažuje, že obec od benediktýnů jejich pozemky nejspíše odkoupí kvůli odpočinkové zóně.