TOMÁŠ ROTHRÖCKL VEDE NÁRODNÍ PARK PODYJÍ OD JEHO ZALOŽENÍ. SVOU PRÁCI BERE JAKO POSLÁNÍ. O NEDÁVNÉM NÁLEZU ŠAKALA ŘÍKÁ:
Jižní Morava – Jihomoravské pohraničí vyměnil v poslední době ředitel Správy národního parku Podyjí Tomáš Rothröckl za Prahu.
Bedlivě totiž sledoval dění kolem novely zákona o ochraně přírody a krajiny.
Poslanci ji napotřetí schválili minulý týden. „Změny pro návštěvníky nezačnou platit hned. Bát se nových pravidel nemusí, budou pro ně vstřícnější," říká muž, který ochraně přírody zasvětil celý život.
* Jak vy osobně hodnotíte konečnou podobu novely? Jste s ní spokojený?
Je to kompromis kompromisů, obraz současné reality. Přesto si myslím, že je to dobrá verze. Hlavně proto, že vychází z vládního návrhu, který se připravoval tři roky. Tedy dlouho a velmi pečlivě. Podílel se na něm široký tým odborníků i legislativců. Jsem přesvědčený, že díky tomu je kvalitní.
* Co byste ještě změnil nebo omezil?
Osobně si myslím, že v národních parcích by neměl vůbec platit lesní zákon. Lesy v národních parcích jsou určené úplně k něčemu jinému než k hospodářským účelům. Ale o tom se v souvislosti s novelou vůbec nemluvilo. Všechno, co tam bylo navrhováno, bylo nastoleno i s ohledem na realitu a potřeby existujících i budoucích národních parků. Vyházela se ustanovení, která se ukázala jako nepotřebná, dostala se tam nová, která praxi zlepší. Mám na mysli hlavně upřesněné poslání a hlavní cíle kategorie národní park i třeba nové rozdělení zón ochrany přírody.
* To zavádí místo stávajících tří zón čtyři. Jak se to projeví v praxi?
Myslím, že bude přesněji popsáno, co se bude v jednotlivých územích moct dělat. Pro turisty to bude znamenat větší komfort, protože režim pro návštěvníky se nebude míchat s ochrannými opatřeními v jednotlivých zónách. Možnosti vstupu turistů budou určené takzvaným klidovým územím, které vymezí, kam lidé smí a kam ne. A za jakých podmínek.
* Bude tedy nějaká oblast, kam se turisté vůbec nedostanou?
Ano, nebo se tam dostanou jen za určitých podmínek. Například jen s průvodcem, v určitých měsících nebo jen po značené cestě. Konkrétní místa a podmínky ale ještě nejsou určené, opatření se lidé dozvědí včas. Obecně si myslím, že z pohledu návštěvníka nepřináší novela žádný přísnější režim, ale pravidla jsou naopak jasnější a volnější. Některé části národních parků budou dokonce přístupnější. U nás jsou krásným příkladem vřesoviště poblíž Havraníků a Hnanic, kde vůbec nevadí, že lidé chodí mimo cesty, nebo některé louky či části lesů.
* Schvalování novely komplikovaly senátní pozměňovací návrhy, které by daly obcím větší pravomoci. Tím by se zvýšilo riziko developerských zásahů. ských Řešili jste něco takového i v Podyjí?
Obce získaly schválenou sněmovní verzí novely větší jistoty. Bez ohledu na to, co si o tom myslí starosta Modravy. Většina lidí vnímá tuto problematiku na příkladu příŠumavy,příprotože Šumavy, především jí se tento problém týká. Uvnitř šumavského národního parku žije asi tisíc stálých obyvatel. V ostatních parcích není téměř žádné trvalé osídlení. U nás lidé žijí v obcích v ochranném pásmu parku. Tam platí jiný režim.
* Přesto jste vy a zástupci dalších parků v tomto ohledu Šumavu podpořili.
Bylo to pro nás přirozené chování v zájmu budoucího fungování celého systému. Z odborné stránky jsme přesvědčení, že kategorie národního parku musí být jednotná. Pravidla, tedy základní principy a ochranné podmínky, musí platit pro všechny parky stejně. Naše profesionální solidarita byla podpořená odborným pohledem.
* Novelu vetoval i prezident. Jak jeho postoj hodnotíte?
Při jeho proslovu jsem seděl ve sněmovně na galerii. Respektuji jeho právo zasáhnout do zákonodárného procesu, ale naprosto nesdílím jeho odborné a lidské názory v dané problematice. Kromě prezidenta ale celou věc řešilo obecně mnohem víc lidí, než bývá u ekologických témat běžné. Za dobu, co pracuji v oblasti ochrany přírody, jsem tak velký zájem o environmentální téma nezažil.
* Jižní Moravu v posledních letech hodně trápí sucho. Projevuje se to i v národním parku?
Sucho je odraz klimatické změny, která sice před pár lety vypadala jen jako výmysl odborníků, ale ukazuje se, že to tak není. Národní park Podyjí to ale výrazně netrápí, nevzniká tam žádná poušť. Nicméně sucho bereme jako fakt, jako změnu globálních podmínek. Národní parky jsou navíc území, kde je možné klimatickou změnu odborně popisovat a dlouhodobě sledovat. Aktuálně se třeba podílíme na projektu ministerstva, který se právě na toto téma zaměří.
* Potýkáte se aktuálně i s jinými problémy?
Podařilo se částečně vyřešit jeden dlouhodobý problém s kolísáním průtoku vody v Dyji. Na vině byl provoz vodní elektrárny na Vranovské přehradě. Podle toho, jak pracovala elektrárna, měnila se úroveň hladiny. S majitelem elektrárny se nám podařilo dosáhnout dohody. Ve Vranově tato společnost postavila dvě malé vodní elektrárny, které pracují průběžně, čímž průtok v řece nadlepšují.
* Jaké konkrétní dopady kolísání toku mělo?
Velká část dna řeky zůstávala obnažená a vysychala. Živočichové vázaní na řeku se při výkyvech často nedokázali vrátit do vody nebo neodolávali změnám proudění. Ubylo živočišných druhů ve vodě, změnilo se i jejich zastoupení. Tím nemyslím jen ryby, ale i vodní hmyz.
* Národní park funguje 26 let. Jak se v něm proměnilo složení živočichů a rostlin?
K zásadním změnám nedochází. Spíše území stále lépe poznáváme. Bádají tam různí odborníci, kteří neustále zjišťují nové věci. Objevily se i nové druhy pro vědu, většinou hmyzu.
* Nedávno lidé poblíž Znojma objevili mrtvého šakala. Už víte, co se s ním stalo a jak se tam dostal?
Expertiza ještě není hotová. Pravděpodobně to byla otrava nebo úmyslné zabití. A odkud přišel? Nález právě dokládá dopad klimatické změny. Areály výskytu druhů zvířat i rostlin se v průběhu let i desetiletí pomalu posouvají či oscilují. Šakal je toho příkladem, severní hranice jeho výskytu se přesouvá z jižní Evropy k nám. Takových druhů bude přibývat. Není to nic nepřirozeného.
* V národním parku jste od jeho vyhlášení v roce 1991. Jak těch 26 let hodnotíte?
Když je člověk tak dlouho na jednom místě, nebere to jen jako povinnou docházku do zaměstnání. Kdybych měl zmínit, co považuji za důležité, pak je to fakt, že se našemu týmu už na začátku podařilo vytvořit životaschopnou a společensky potřebnou instituci, určit cíle a směr a udržet jej. To hlavní je pro nás ochrana přírody, poznání jejích hodnot i jejich sdílení s veřejností. Správy národních parků musí být veřejná služba. Musíme vidět dopředu a směr držet za jakýchkoli podmínek. Nezávisle na tom, co by rádi diktovali politici. Přírodu nezajímají politické programy.
* Vaše práce je úzce spojená s přírodou. Vyrážíte i na dovolené do lesa?
Možná proto, že má práce je hlavně úředničina, rád chodím do přírody, když na to mám čas a je k tomu příležitost. Moc rád navštěvuji další národní parky. Podyjí je taková zahrádka, kde je všechno soustředěné na malé ploše. Na Šumavě nebo v Krkonoších to má zase úplně jinou atmosféru díky rozlohám a zádumčivosti tamních krajin.
Tomáš Rothröckl • Narodil se 31. října 1955 v Prešově na Slovensku, později se s rodiči odstěhoval na Moravu. • Vystudoval Českou zemědělskou univerzitu v Praze, postgraduální studium si dodělal na Karlově univerzitě. • Od vyhlášení národního parku Podyjí v roce 1991 působí jako jeho ředitel. • V roce 2010 krátce působil jako náměstek ministra životního prostředí Jana Dusíka. • Je svobodný a má jedno dítě.
