Curik Nagire, hot... Čehý Narexi, jdi," ozývá se ráno na strmém horském svahu v šumavském lese u obce Hamry situovaném pod Černým jezerem. V překladu to znamená: Zpět Nagire, doprava... Doleva Narexi, jdi. Kočí Jiří Foist s bratrem tu zapřáhli dva koně, Narexe a Nagira, se kterými přibližují dřevo k takzvané lince v lese, tedy k nezpevněné cestě, odkud může dřevo odvézt traktor. Jenže cesta ze svahu dolů není pro koně snadná. A už vůbec ne pro kočí.
PŘEVÁŽÍ JE DO LESA
„Na Šumavě těžím i přibližuji dřevo už čtyři roky. V přívěsu převážím do lesa dva chladnokrevné koně, slezské noriky, jezdím sem ze Štíchova na Plzeňsku. Hajný nám určuje práci. Teď jsme ve smrkovém lese, kde rostou i jedle. Těžíme tu, protože les je napadený kůrovcem. I když stromy vypadají, že jsou na první pohled zdravé, tak je vidět, že jsou oloupané a ztrácí jehličí. Ty jsou také napadené kůrovcem," ukazuje na ještě neporažené stromy kočí.
A pobízí jedenáctiletého Narexe. „Curik, hot, Narexi," řekne povzbudivým hlasem a valach vzápětí popotáhne z kopce dolů mohutný strom. Drsné podmínky v lese jsou pro něho místy překážkou.
Celý článek najdete v Deníku.
