Případ z Nohohradských hor potvrzuje, že obchodování s lidmi a jejich vykořisťovaní se děje také na jihu Čech

Jižní Čechy – Skupina Rumunů přijela loni koncem roku pracovat do lesů v Novohradských horách. Jenže nedostali mzdu, takže po týdnech práce odjeli hladoví a naštvaní na rumunskou ambasádu do Prahy. Teď už jsou zpátky v Rumunsku, jejich případ řeší policie.

„Skupina Rumunů přijela za prací loni v listopadu,” říká právník Matouš Jíra, jenž je zastupuje. „Přijel jich plný autobus z jedné oblasti v Rumunsku. Nalákal je inzerát, kde hledali na práci v Čechách lesní dělníky. Slibovali, že si při sázení stromků vydělají dvě stovky euro týdně. Zdarma měli mít dopravu autobusem, ubytování i jídlo.”

Půlka autobusu vystoupila už dříve, sedmnáct z nich dojelo až do jižních Čech.

„Autobus je dovezl k ubytovně na Českokrumlovsku, kde na ně zprostředkovatelé čekali. Byli z firmy Wood servis Praha,” prozrazuje Matouš Jíra. „Rumuni začali pracovat v lese a ptali se na smlouvu. Zajímali se, kolik si vydělají za sázení stromků. Dostali smlouvu v češtině. Naštěstí byl mezi nimi zkušený Rumun, který uměl anglicky. Řekl, že smlouvu, která bude jen česky, nepodepíšou. Chtěl ji dvojjazyčně, tedy i v rumunštině.”

Takže pracovali v lese, aniž podepsali smlouvu. „Ze zajištěné stravy se vyklubalo jedno teplé jídlo denně,” pokračuje Matouš Jíra. „Neměli peníze, aby si koupili další, tak hladověli. Za několik dní dostali od zprostředkovatelů tisícovku, aby si mohli jídlo koupit.” Smlouva žádná, po třech týdnech vypršelo ubytování, které za ně firma zaplatila.

„Měli zaplaceno do pátku, ale nechal jsem je tu i přes víkend, přece je nevyhodím na mráz,” říká majitel ubytovny, jehož jméno je Deníku známo, ale který je z obav před zprostředkovateli tají.

„Byli to slušní lidé, kteří asi naletěli nepoctivcům. Nevím, kolik měli slíbeno a jestli dostali zaplaceno. Vím, že pracovali v lese, natírali třeba stromky proti okusu.”

Obchod s lidmi

Na ubytovně se o Rumuny v nouzi zajímala i policie.

„Přišli jsme na ně při pobytové kontrole na přelomu listopadu a prosince,” říká Zdeněk Zádka, který tehdy pracoval jako vedoucí skupiny dokumentace cizinecké policie. „Podobných případů, kdy cizinci naletěli prostředníkovi, jsme řešili víc. Obchod s lidmi je citlivý a závažný problém. Pokud při něm nedojde k násilí, velice těžko se dokazuje,” dodává.

Jeho slova potvrzuje i Jana Nováková, vedoucí poradny pro cizince a migranty Diecézní charity České Budějovice. „Několikrát jsme řešili případy cizinců, hlavně Mongolů, Ukrajinců nebo Rumunů, kteří vykonávali těžkou práci v lese nebo zahradnictví u české firmy, ale nedostali za ni zaplaceno, nebo jen málo. Některé firmy, u kterých pracují cizinci přes pracovní agenturu, neplatí několik měsíců se slovy: Je finanční krize, proto nemáme na mzdy, ale budeme rádi, když budete pracovat dál.”

Dělníci, kteří naletěli českým lesnickým firmám, pocházejí z Vietnamu, Rumunska, Mongolska i Slovenska. „Celkem jsme podali 51 trestních oznámení, první už v létě 2010, a dalších 40 chystáme,” pokračuje Matouš Jíra s tím, že problém zasahuje celou republiku. „Policisté vyslechli jenom tři poškozené osoby, svědky žádné. K nim patří lidé z lesních správ, kteří se potkávali s cizinci a vědí, za jakých podmínek pracovali.”

Hladová ostuda

Fakt, že česká strana nemá zájem rychle řešit případy zneužívaných dělníků ze zahraničí, potvrzuje Do Duy Hoang z neziskové organizace Za práva migrantů a migrantek.

„České firmy tvrdí, že o problému vědí, ale že prý s tím nemohu nic dělat. Mezi firmy, které zneužívaly cizince, patří např. Affumicata a Wood Servis Praha. V letech 2009 a 2010 zaměstnávaly tisícovku cizinců na sázení stromků a další práce v lesích, aniž by jim řádně platily. Cizinci pracovali šest až sedm dní v týdnu od rána do večera. Někteří hladověli, z občasných záloh neměli ani na dostatek jídla. Některým bylo vyhrožováno i násilím,” prozrazuje Do Duy Hoang.

„Cizinci přitom pracovali na veřejných zakázkách, které vyhrál lesní gigant společnost LESS & FOREST. Zakázky se týkaly např. práce u Lesů ČR či v národních parcích,” doplňuje Do Duy Hoang. Lesní společnost přispěchala s prohlášením. „Údajně využívaní a vykořisťovaní pracovníci nebyli zaměstnanci LESS & FOREST, ani s nimi společnost neměla uzavřený jiný smluvní vztah,” tvrdí ředitel společnosti Tomáš Zmeškal. „Přesto jsme oslovili své subdodavatele a požádali je o vysvětlení. Pečlivě prověřujeme ve spolupráci se subdodavateli všechny okolnosti. Lesnický obor se bez zaměstnávání cizinců neobejde. Je tedy společným zájmem všech, aby za dobře odvedenou práci dostali řádně zaplaceno a mohli zde žít v důstojných podmínkách,” říká Tomáš Zmeškal.

Zástupci neziskovek, kteří vykořisťovaným cizincům pomáhají, jsou přísnější. „Je to velká ostuda České republiky,” říká Do Duy Hoang.

„Stát může definovat kritéria zakázek. Pracovní vykořisťování a nedůstojné pracovní podmínky, ať už občanů České republiky či jiných států, nejsou ve veřejném zájmu,” tvrdí aktivista, který si přeje, aby byli dělníci ze zahraničí řádně odškodněni a vykořisťovatelé potrestáni.