Reakce na článek Deníku Šumavská křižovatka se zdá být spíše kruhovým objezdem
polemika
Reaguji na článek v jihočeských Denících ze středy dne 14. ledna 2015. Je tam informace o mezinárodním semináři „Šumava na křižovatce...", který uspořádal Svaz obcí Národního parku (NP) Šumava. Hovořilo se tu mj. o perspektivách obcí ležících v Národním parku Šumava. Zazněl tam i názor starosty Horní Plané Jiřího Hůlky, že stát nedbá na obyvatele těchto obcí. Lidé se prý odtud stěhují, protože se nemohou uživit, a to vinou toho, že přednost má ochrana přírody před lidmi.
Chtěla bych uvést některé údaje ze studie prestižní organizace Centra výzkumu globální změny Akademie věd ČR o ekonomických dopadech rozdílné péče o NP Šumava.
Kvalitnější ochrana divoké přírody, rozšiřování bezzásahových zón a rozvoj turistiky zaměřené na divokou přírodu podporuje ekonomický rozvoj regionu daleko víc než prosazování developerských projektů ve vzácné přírodě.
Hlavní závěr studie představil na tiskové konferenci 20. ledna 2014 obchodní ředitel britské konzultační skupiny EFTEC Ian Dickie a vědci z Centra výzkumu globální změny AV ČR. Celkový ekonomický přínos pro Národní park Šumava byl vyčíslen na 44 miliard korun, a to díky vzácné a málo narušené přírodě. Studie vážně zpochybnila ekonomický přínos založený na stavebním rozvoji ve vzácné, neporušené přírodě, jako jsou sjezdovky, lanovky, hotely, parkoviště aj.
Ian Dickie řekl, že rozšířit v NP Šumava divočinu představuje dvojnásobnou výhru, jednak pro místní ekonomiku a jednak pro přírodu.
Prof. Pavel Kindlmann, vedoucí oddělení výzkumu biodiverzity Centra výzkumu globální změny AVČR,řekl, že místní lidé by byli sami proti sobě, pokud by připustili myšlenky o spásném rozvoji NP stavbami lanovek a podobných zařízení a omezením divoké přírody.
Stejné poznatky mají i sousedé v Národním parku Bavorský les. Ten má 53 procent divočiny a také vysokou návštěvnost. Měkká turistika v neporušené přírodě vynahrazuje ztráty z lesnictví a z dřevozpracujícího průmyslu. V roce 2009 prohlásil bavorský ústavní soud, že rozšířené území, kde člověk nijak nezasahuje, je v souladu s bavorskou ústavou. Němci si pochvalovali, že to je krásný dárek ke 40. výročí vzniku jejich národního parku.
Turisté divokou přírodu oceňují čím dál více. Podle statistiky 68 procent návštěvníků řeklo, že právě existence NP je pro ně důležitá při rozhodování o návštěvě Šumavy. Zájemců o turistiku v divoké přírodě je velmi mnoho. Vždyť britská organizace Birdlife má v Evropě 1,9 milionu členů, německý Svaz pro ochranu přírody a životního prostředí má půl milionu členů.
Z údajů Českého statistického úřadu a z údajů pracovních úřadů vyplývá, že šumavské obce jsou dvakrát bohatší a mají vyšší zaměstnanost, než je průměr v Jihočeském a Plzeňském kraji. Vylidňování šumavských obcí je také jen mýtus. I v jiných obcích je stěhování obyvatel do větších měst nepříjemnou skutečností.
Bývalý ředitel NP Šumava Jiří Mánek vyjadřuje názor (Deník ze dne 16. ledna), že celá věc má ryze šumavský háček. Pokud by prý v NP Šumava platil zákon obecné povahy, fungoval by všude, jen ne na Šumavě. V každé šumavské obci by mohla vzniknout nevládní organizace nebo by se tam mohl přistěhovat jeden ekologický aktivista, který by se soudně domáhal svých práv až přes nejvyšší soudy, a Šumava by se točila v bludném kruhu.
Snad to Jiří Mánek nemyslí vážně: že by jeden člověk nebo jedno sdružení, specificky na Šumavě, mohlo mít takovou moc.
www.czechglobe.cz/cs/ekonomickedopadypeceonpsumavazverejnenivysledkustudie/
Růžena Šandová
