VYSOČINA – Situace kolem kůrovcové kalamity se velmi rychle mění v apokalypsu obřích rozměrů. Vysočina a pak zvláště Třebíčsko jako krajina hustých lesů nebude za pár let pravdou. S lesy se rozlučte, během dvou tří let zmizí.

„Klimatické změny byly již mnohokrát popsány v médiích, jsou momentálně dané a nelze je v krátkodobém horizontu vyřešit. Co se týká druhové skladby, je situace o něco složitější. Dnes postižené lesní porosty byly zakládány před zhruba osmdesáti lety za jiných klimatických a společenských podmínek. Dnešní skladba lesů na Vysočině je tak zastoupena převážně jehličnatými dřevinami, především smrkem ztepilým, jehož podíl v rámci všech dřevin se blíží osmdesáti procentům," říká Jan Panský, ředitel Oblastního inspektorátu České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v Havlíčkově Brodě.

Fatálním způsobem dnes smrkové lesy ničí lýkožrout smrkový, společně s několika dalšími druhy, které řadíme do skupiny kůrovcovitých. Jeho napadení podléhají především stromy nějakým způsobem oslabené, což je jeden z hlavních důsledků nedostatku vláhy ve vzduchu a půdě. Vývoj tohoto škůdce od napadení stromu po rozmnožení a výlet další generace dnes trvá 6-8 týdnů. V rámci jednoho příhodného roku, jako je ten letošní, tak vzniknou tři, téměř čtyři generace.

„Nebezpečnost tohoto škůdce tak ukazují počty brouků z jedné generace. Na průměrném stromě se může vyvinout a následně vylétnout do okolí až 150 tisíc nových brouků, což po odečtení působení přirozených nepřátel a úmrtnosti a úspěšnosti obrany stačí na napadení dvou až osmi nových zdravých stromů," dodává Panský.

„Odhad objemu zpracovaného kůrovcového dřeva v letošním roce v Kraji Vysočina už překročil jeden milion metrů krychlových dřeva. Pro představu, na jeden hektar smrkového lesa bez ohledu na jeho stáří se v našem kraji nachází cca 360 metrů krychlových dřeva. Z toho vyplývá, že těmito nucenými zásahy mohlo vzniknout až 2 778 hektarů holých ploch. Pro srovnání, je to plocha více než pěti tisíc fotbalových hřišť. Takto výrazná změna v lesních porostech má pak mimo jiné samozřejmě negativní vliv i na zadržování a vodní režim v půdě, větrnou a vodní erozi, změnu mikroklimatu a podobně," říká Panský.

Boj s kůrovcem na Vysočině prohráváme, a to hlavně z těch důvodů, že katastrofa dosáhla obřích rozměrů, ale i proto, že v boji jdeme za kůrovcem a ne proti němu. To znamená, že likvidujeme už odumřelé stromy, ale kůrovec se množí o kus dál. Je potřeba tedy prvotně likvidovat stromy napadené, teprve potom odumřelé.

Odpovědnost za hospodaření v lesích a stav lesa z pohledu škůdců je výlučně na straně vlastníka. Nicméně i ten nejmenší vlastník lesa má pro tyto účely možnost bezplatné služby ve formě tzv. odborného lesního hospodáře. Tato osoba je státem pověřena většinou pro určité katastrální území a jeho posláním je odborná pomoc vlastníku při jeho hospodaření v lese. Je tak nanejvýš vhodné, někdy i povinné, s ním jakékoliv zásahy předem konzultovat.

Z pohledu ČIŽP se pak v těchto případech vlastník svou nečinností vystavuje riziku uložení finanční sankce za ohrožení životního prostředí v lesích. ČIŽP tedy působí v oblasti lesního hospodářství ze své podstaty výlučně jako kontrolní orgán a jejím posláním je tak ochrana a zachování lesa jako důležité složky životního prostředí. Nicméně i přesto se v rámci své kontrolní činnosti snaží předávat vlastníkům lesa potřebné informace a praktické zkušenosti, které v této oblasti často nemají.

Psaní komentářů k článkům na serveru Silvarium.cz zůstává přístupné pro všechny čtenáře. Pro vkládání komentářů je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.