* Nedávno státní podnik Lesy ČR úspěšné zorganizoval Den za obnovu lesa, kterého se zúčastnilo přes třicet tisíc lidí, S jakým cílem ho vlastně uspořádal?
Veřejnost dnes slyší ze všech stran o tom, jak jsou na tom lesy špatně, jakým způsobem se obnovují smrkové plantáže a jak se v lese špatně hospodaří. Proto jsme chtěli ukázat, jak tomu je doopravdy, že řada věcí je jinak, než se prezentují. Lidem jsme chtěli ukázat, že lesníci žijí v souladu s přírodou, ale na druhou stranu příroda je živý organismus a nedá si poručit, co se týká škodlivých činitelů a není to pouze kůrovec. Veřejnost se může přesvědčit o tom, že budou nové lesy.
* Jaké druhy dřevin se nyní sázejí?
V lokalitě u Komorního Hrádku, který byl jedním ze 14 míst, kde se konal Den za obnovu lesa, převažují buky a doplňkově tam jsou lípy. V této oblasti je v pěti procentech i smrk, protože nemáme důvod zanedbat jakoukoliv dřevinu. Nechceme, aby se šlo ode zdi ke zdi. Před sto lety se sázely pořád smrky a teď pořád buky. Stromy by měly být co nejvíce namixované. •
* Hovoří se o tom, že letos výrazně rostla kůrovcová těžba?
Snahou je vytěžit toho co nejvíce tak, abychom si připravili prostor pro budoucí léta. Proto letos, stejně jako v loňském roce, bude těžba překračovat rekordy, bude se pohybovat na úrovni mezi 25 až 30 miliony metrů krychlových za rok. U Lesů ČR to bude něco přes 13 milionů metrů krychlových.
* Odhady škod v důsledku kůrovcové kalamity by mety podle některých předpokladů dosáhnout až úrovně 40 miliard korun, vidíte to stejně?
Vždy je důležité, co se do škod počítá a k čemu se vztahuje základna. Pokud bychom vzali dnešní zpeněžení dřevní hmoty vztaženo ke zpeněžení v roce 2014, kdy bylo jedno z největších, tak je to 40 miliard korun. Jestliže bychom to srovnávali s jinými lety, výsledná částka je jiná. Vždy se ale pohybuje v miliardách korun.
* Dařilo se letos šíření kůrovce omezit?
Letošní rok byl určitě lepší než loňský, kdy bylo sucho a kůrovec se rojil třikrát a na některých místech i čtyřikrát za rok. V tomto roce to bylo dvakrát, ve vyšších polohách jen jednou a druhou generaci již nestihl vyvinout. Letošní rok byl pro nás z hlediska kůrovce přívětivější. Ale základna a škody z roku 2018 jsou tak obrovské, že nám pořád dávají zabrat neskutečným způsobem.
* Pomůže tedy příroda?
Naší snahou je co nejvíce kalamitu zpomalit a zastavit. Bez pomoci přírody to nepůjde. Pokud by klimatická změna pokračovala tím způsobem, jako se projevuje dosud, to znamená suchem, přívalovými srážkami a podobně, tak to stávající struktuře lesů nenahrává. Proto se snažíme vybudovat novou strukturu tak, abychom se těmto jevům pokud možno ubránili.
* Řešíte stále i nedostatek pracovníků v lesích?
Je to profese od profese. Snažíme se získávat zejména mladé lidi, protože v uplynulých desetiletích z lesnictví odešlo obrovské množství pracovníků. Podle tabulek z nějakých 50 tisíc zaměstnanců v lesnictví v porevolučních dobách jsme teď někde těsně nad deseti tisíci. Ke zvýšení zájmu o práci v lesích by měl přispět i nový stipendijní program. Snažíme se působit směrem k mladým lidem a dětem a vychovávat nové pracovní síly pro lesnictví.
* Jaké jsou ohlasy na tento stipendijní program?
Je v něm zařazeno téměř 200 studentů, což je úspěch. I akce, které organizujeme pro studenty v létě, jsou pro ně poměrně zajímavé. Jejich účast se dnes pohybuje ve stovkách.
* Jak pokračuje program státního podniku Vracíme vodu lesům?
Podle toho, jak jsme si předsevzali, průběžně na webu v interaktivní mapce zveřejňujeme nová díla. Dostaneme se k počtu nějakých 365 děl za rok. Pokračujeme podle plánu a v této oblasti nehodláme nějak šetřit.
* Můžete připomenout prováděná opatření?
Jsou to liniová, plošná a bodová opatření. K liniovým se řadí hlavně revitalizace toků mimo intravilán, v intravilánu to jsou protipovodňové úpravy. Plošné jsou zejména rybníky, které jsou plněny atmosférickými srážkami, nebo nádrže na zachytávání vody. Lokální je pak obnova rašelinišť a lokálních tůní, které z nějakého důvodu přišly o vodu, nebo byly melioračními zásahy odvodněny. Nyní se tam snažíme vrátit zpátky vodu.
* Jaké jsou investice do tohoto programu?
Do celostátního programu Vracíme vodu lesu, který je největším v historii podniku, Lesy ČR investují více než miliardu korun.
Zuzana Fialová
