* Nedávno se uskutečnila v rámci Týdne lesů a Mezinárodního roku půdy v Kostelci nad Černými lesy konference, zabývající se zalesňováním zemědělské půdy. Proč se soustředila právě na toto téma?
V České republice je ohroženo přes 50 procent zemědělské půdy vodní erozí, 14 procent větrnou erozí a 40 procent je utuženo. Potýkáme se rovněž s nedostatkem organické hmoty v půdě, okyselováním půdy a ztrátou aktivity půdních organismů. Proto se na méně produkčních a degradovaných půdách podporují různá stabilizační opatření. Jedním z nich je i zalesňování půdy.
* Jaká rozloha půdy by se mohla v České republice podle vás zalesnit?
Teoreticky je k zalesnění způsobilých až 1,3 milionu hektarů ploch. Vymezili jsme plochy, kde jsou degradované, skeletovité, či svažité půdy. Nejde ale o cílovou plochu, skutečný rozsah možného zalesnění bude samozřejmě mnohem menší. Cílový stav odhaduji na nějakých 30 tisíc hektarů. Musíme totiž brát v úvahu to, že zemědělská půda by nám neměla ubývat. V případě, že půdy jsou degradované a nevyplatí se na nich zemědělsky hospodařit, zalesnění je druhý stav po zatravnění půdy. Navíc nám v české krajině kvůli větším půdním blokům chybějí remízky, menší zalesněné plochy, které ale nejsou hospodářským lesem. Jde o to zpřístupnit tuto možnost co nejširšímu počtu zemědělců či vlastníků pozemků. Tak je nastaven i nový dotační titul v rámci Programu rozvoje venkova, který podporuje zalesňování.
* Mají zemědělci o zalesňování půdy zájem?
Myslím, že ano. Největší problém představují však vlastnické vztahy, to znamená nájem. V těchto případech se často sáhne po pozemkové úpravě. Zájem o zalesňování nekvalitních pozemků je, ale jednodušší je zalesňovat pozemky, které jsou daného vlastníka.
* Zmínil jste se, že pomáhá i v boji s erozí půdy?
Ano, zalesňování je podle dosavadních poznatků důležitým příspěvkem při prevenci povodní a eroze zemědělských půd. Jako vhodná pro tento krok se jeví celá řada dřevin. Podle stanovištních podmínek, a to včetně druhů introdukovaných, se k nim řadí dub červený, douglaska a jedle obrovská. Na lokalitách ovlivněných vodou jsou vhodnými dřevinami olše. Olšové porosty mimo zpevnění břehů vodních ploch zlepšují chemické a fyzikální vlastnosti půd, kromě toho lze využít tyto porosty pro průmyslové nebo energetické účely. Významnou roli může sehrát olše i na zamokřených zemědělských půdách, zejména po ukončení půdněmelioračních opatření. V rámci společného projektu České zemědělské univerzity a Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půd jsme na Mělnicku zalesnili asi tři hektary. Změnil se tím pohled na krajinu.
* Mohl byste přiblížit tento projekt?
Je to projekt s názvem Optimalizace managementu zalesňování zemědělské půdy ve vztahu ke zvýšení retenčního potenciálu krajiny. Jeho cílem bylo poukázat na možné nové způsoby zalesňování zemědělské půdy z pohledu přípravy půdy před vlastní výsadbou, ale i z pohledu vhodnosti jednotlivých dřevin pro jednotlivé typy zemědělských půd. Součástí projektu byl i test melioračního půdního přípravku Alginit při výsadbě dřevin. Projekt má prokázat vliv zalesnění na vytváření zásob půdního uhlíku a jeho přesuny v souvislosti s vývojem zdrojů dusíku a sledování jejich účinků v biosféře. Celkem byly zalesněny tři modelové lokality, každá je přitom na jiné půdě. Jednak je to na kambizemi, což je u nás nejrozšířenější půda, jednak na černozemi, které jsou normálně produkční. V rámci řešení byl testován vliv přídavku přírodního nerostu Alginitu na půdní podmínky a růstové parametry dřevin. Celkem bylo vysázeno 23 tisíc sazenic různých dřevin, jako je například douglaska, dub letní, dub červený, borovice lesní, a spotřebováno 17 tun Alginitu. Zjistilo se, že tam, kde se tento přípravek použil, se o 96 procent snížila „úmrtnost" sazenic.
