Jakub SHMIDT, moderátor
8 hodin 39 minut, posloucháte Český rozhlas Hradec Králové. Stále vám ještě tedy přejeme dobré ráno, no, a protože se dnes v jeho závěru, jak jsem slíbil, vypravíme do lesa, tak jsem moc rád, že to uděláme s člověkem, o kterém si dovolím tvrdit, že málokdo ví o lese více než on, je to ředitel Městských lesů Hradec Králové Milan Zerzán. Pane řediteli, dobrý den.
Milan ZERZÁN, ředitel Městských lesů Hradec Králové
Dobrý den všem.
Jakub SHMIDT, moderátor
Dobré ráno. No, a vy jste si přivedl dneska s sebou posilu, že jo.
Milan ZERZÁN, ředitel Městských lesů Hradec Králové
No určitě, protože nestíhám všechno a jsou tady i některý odborníci z našich řad, třeba tady paní Bůžková, která má na starosti práci s veřejností a dětmi, tak by mě někdy mohla i zastoupit.
Jakub SHMIDT, moderátor
Tak, paní Aneto, dobrý den, dobré ráno.
Aneta BŮŽKOVÁ, lesní pedagogika, Městské lesy Hradec Králové
Dobrý den.
Jakub SHMIDT, moderátor
Líbí se vám tady u nás v Českém rozhlase Hradec Králové?
Aneta BŮŽKOVÁ, lesní pedagogika, Městské lesy Hradec Králové
No, tak jsem tu poprvé, tak se trošku rozkoukávám, ale ano.
Jakub SHMIDT, moderátor
Tak se rozkoukávejte, my zatím s panem ředitelem zhodnotíme jaká byla zima v lese a jaké vůbec je jaro, jaký je ten jeho začátek, protože, protože jaro je a vy jste se mi jednou svěřil, jestli si dobře vzpomínám, že jaro máte právě jako v tom lese možná nejradši, ne, jako to období?
Milan ZERZÁN, ředitel Městských lesů Hradec Králové
Já mám tu zimu nemám tak rád, já nejsem zimní typ, já jsem spíš ten letní a jarní teda, a to jaro je nejkrásnější, protože vlastně ožívají ty barvy na těch stromech, jo. Takže teďka začíná, jsem koukal, všechno rašit, a to jsou nejsytější barvy těch listů a květy, a ti práci se probudí a všechno začne se natřásat před těma samičkama v tom lese. Takže je to prostě po tý zimní depresi pro mě prostě krásný probuzení, jsem takovej medvěd a teďko jsem se probudil z tý zimy a je mně příjemně.
Jakub SHMIDT, moderátor
No, tak to je dobře, že vám je příjemně, ale přeci jenom to probuzení do toho jara tak příjemné nebylo, protože tady byla vichřice nedávno Eberhard, která toho také hodně poničila, a pak taky jsem někde četl, že i neukáznění návštěvníci vám dělají starosti, a tak povídejte, pane řediteli.
Milan ZERZÁN, ředitel Městských lesů Hradec Králové
No, vždycky doufáme, že ta vichřice nepřijde a jednou za dva roky to vychází v tomhle období vlastně na sklonku zimy přichází nějakej ten vítr a přijde mi, že jsme vždycky tak pozadu po přírodě a naše myšlenky se odsouvají za tou přírodou do pozadí a stíháme uklízet vlastně ty škody v těch lesích, jo. Takže nám spadlo zhruba 3 tisíce kubíků dřeva jednotlivých stromů po tom lese. Chtěli jsme vlastně připravovat ty stezky v tu chvíli, když hlásili ten vítr, aby na začátek sezóny byly zametené ty asfaltové komunikace, spolupráci s technickými službami.
Jakub SHMIDT, moderátor
To jste odložili potom.
Milan ZERZÁN, ředitel Městských lesů Hradec Králové
Odložili jsme to, protože jak jsme viděli předpověď, která se naplnila, že nám přišlo i radši týden počkat, tak teďka už probíhá vlastně ten úklid, ale budeme zpracovávat měsíc, dva vlastně ty stromy nejprve podél cest, který jsou nebezpečný, a potom dál a dál do toho lesa a vlastně včetně těch souší. Teďka přijel i harvestor znova, který nám pomůže ta technika a půjde to rychleji. Bohužel ti neukáznění návštěvníci, jak jste říkal, tak to nás občas trápí, že vždycky, když přijde jaro, tak někdo doma začne čistit vlastně po zimě úklidem svoje garáže a nebo v dnešní době teda to, co se objevuje víc, je vlastně suť z nějakých staveb nebo z nějakých přestaveb a na těch parkovištích, co máme směrem na Krnovice, se objevily v příkopech a nebo na těch parkovištích přímo plné pytle vlastně takového bordelu, který my musíme uklízet. A nevím proč to nedovezou do nějakýho dvoru nebo někde.
Jakub SHMIDT, moderátor
No, jasně, to hraničí skoro až se slušným vychováním, řekl bych, protože takovéhle věci se přece učí už malé děti ve školce nebo my jsme se je učili, co se má dělat správně v lese, jak se máme chovat, že máme chodit tiše, že nemáme nic vyhazovat a tak dále. Možná, paní Aneto, to je práce hlavně pro vás, protože jak jsme slyšeli, tak vy pracujete s dětmi. Tak vědí třeba děti jak vypadá veverka v lese?
Aneta BŮŽKOVÁ, lesní pedagogika, Městské lesy Hradec Králové
Ano, většina dětí ví jak vypadá veverka, ale už je trošičku problém s tím rozeznat třeba jelena, srnku, daňka.
Jakub SHMIDT, moderátor
No, tak to já bych ...
Aneta BŮŽKOVÁ, lesní pedagogika, Městské lesy Hradec Králové
Tyhle ty detaily jim trošku problém dělají, ale my děláme programy pro děti na různá témata, ale na začátku každého programu vždycky připomínáme jak se správně chovat v lese a musím teda děti pochválit, že prakticky všechny třídy ať už základní nebo mateřské školy, tak všichni vědí jak se správně chovat. Jiná věc je, jestli to pak dělají.
Jakub SHMIDT, moderátor
No, ale tak já doufám, že nás ten lump, když to tak řeknu v uvozovkách, teď slyšel, že se možná trošičku minimálně zastydí, že teda už děti malé předškolního věku to vědí jak se mají v lese chovat a že se takovéhle věci nedělají, že jo. Kolik tak dětí vždycky máte skupinkách a jak často se jim vůbec věnujete?
Aneta BŮŽKOVÁ, lesní pedagogika, Městské lesy Hradec Králové
Ve skupinkách bývá maximálně 25 dětí, ideálně je kolem 20 dětí a věnuji se jim jednou až třikrát týdně, záleží na tom jaké je počasí, jak se ty školy hlásí. Můžu to zprůměrovat tak na 500 až 1000 dětí ročně.
Jakub SHMIDT, moderátor
No, určitě si o tom ještě popovídáme po písničce s našimi dnešními hosty, kteří přijeli z Městských lesů Hradec Králové Aneta Bůžková a taky pan ředitel Milan Zerzán. Tak teď Pink Floyd, doufám, že vám udělají radost.
/ Písnička /
Jakub SHMIDT, moderátor
8 hodin 47 minut, Český rozhlas Hradec Králové, dobré ráno vám přejeme dál i s našimi hosty. Připomenu rád, že je to jednak ředitel hradeckých Městských lesů Milan Zerzán, ale taky Aneta Bůžková, která se tedy stará v Městských lesích Hradec Králové o ty malé děti, o pedagogiku. Tak vědí děti, co to je kůrovec? My jsme si tedy teď o tom tak povídali trošičku. Kůrovec, ten teďko jaksi trápí hlavu nebo trošičku trápí všechny lidi, kteří mají rádi lesy a takové ty zelené věci, protože teď tam je hodně vidět, třeba včera jsem to viděl někde na Moravě, na jižní Moravě, tam to hodně napáchalo, kde jsou prostě holiny, kde byl dřív les, tak tam nic není. Tak, co třeba děti, jak vědí, co se týče kůrovce, které stromy napadá a tak dále, Aneto?
Aneta BŮŽKOVÁ, lesní pedagogika, Městské lesy Hradec Králové
Tak, kůrovec je teďka celorepublikové téma, ale řekla bych, že děti to moc nezasáhlo. Takže když na programech zmiňuji kůrovce, tak je to zajímá. Ono je to velmi zajímavé, ale v podstatě nic o tom nevědí.
Jakub SHMIDT, moderátor
Je to velký problém, co se týče třeba Městských lesů Hradec Králové, pane řediteli?
Milan ZERZÁN, ředitel Městských lesů Hradec Králové
Máme tady ložiska toho kůrovce samozřejmě taky. Vždycky ti naši předci v dobré víře vysadili ty stromy i tam, kde nepatřily, protože jim šlo o to, že ten smrk prostě rychle rostl, byl dobře zpracovatelný vlastně na prodej a na další výrobky a tu genetiku oni moc neřešili v tý době. Ty stromy, který usychají, a to jsou většinou ve stáří 100 a více let nebo okolo těch 100 let a vlastně my jsme je tady nesázeli, my se snažíme je dopěstovat a v tuhle chvíli je to spíš, bych to viděl k rychlejší změně, k tomu, aby ty lesy vlastně měly i tu jinou druhou skladbu než před těma 100 lety. Já bych to nebral úplně jako krizi obrovskou, ale spíš jako příležitost a teď někdo by se měl postavit k tomu jak zajistit vlastně náležitě množství těch sazenic, které vlastně by změnily tu druhovou skladbu.
Jakub SHMIDT, moderátor
A co se týče výsadby, tak vy taky hodně teď dáváte spíš na ty listnaté stromy, ne?
Milan ZERZÁN, ředitel Městských lesů Hradec Králové
Je tam nějaká povinnost ze zákona, my dáváme nad rámec toho zákona. A množství vlastně, zákon nám ukládá jaký množství bychom měli dát nějakých nových dřevin a nebo původních a my se snažíme využít i přirozenou obnovu, což vlastně jsou třeba, loni byl semenný rok dubu celorepublikově a všude ležela vrstva žaludů. Takže si myslíme, že bude vlastně dost i toho náletu dubového po těch lesích a nebo i břízu, která byla opomíjena a dneska vlastně se dostává i do popředí jako palivo a nám nevadí, že je krátkověkejší a je i podle mě estetická, hezká v tom lese.
Jakub SHMIDT, moderátor
Aneta se hlásila.
Aneta BŮŽKOVÁ, lesní pedagogika, Městské lesy Hradec Králové
Já bych k tomu jenom poznamenala, že my letos ze sazenic, které zasadíme, tak smrk tvoří pouze 4 tisíciny procenta, to znamená v podstatě úplně zanedbatelné číslo. A více než 94 procent jsou listnáče.
Jakub SHMIDT, moderátor
Jinak já tady mám taky pár čísel, hlavně jedno 1307, já to zase zopakuju, pane řediteli, vždycky to říkám, že vlastně to byl rok, kdy král Albrecht ...
Milan ZERZÁN, ředitel Městských lesů Hradec Králové
Albrecht.
Jakub SHMIDT, moderátor
... věnoval lesy Hradci Králové, tedy proto to jsou městské lesy, říkám to správně?
Milan ZERZÁN, ředitel Městských lesů Hradec Králové
No, město Hradec Králové bylo jedno z věnných měst a vlastně výnosy sloužily k udržení aparátu okolo Elišky Rejčky, jo. Takže vlastně ty výnosy sloužily ne, aby to šlo ze státní pokladnice, ale šlo to vlastně z těhle těch míst, no. A město mělo výhodu další vlastně s těmi lesy do budoucna, že ty lesy nebyly nikdy těženy komerčně, ale sloužily jako banka pro to město, když město vyhořelo několikrát, tak se sáhlo do lesa a postavilo se dřevěný střed města znova. Veškerý vodovody, když kopete v zemi, byly dělaný z borových trubek.
Jakub SHMIDT, moderátor
Ano.
Milan ZERZÁN, ředitel Městských lesů Hradec Králové
Jo, takže sloužilo vlastně jako k vodovodům. A viděl jsem různý zápisy, kde vlastně městský tady purkrabí řídil i prodej palivového dřeva a rozděloval vlastně pro ty obyvatele to palivo, který si mohli z toho lesa odkoupit za několik grošů. Takže to město žilo z toho lesa a byla to obnovitelná surovina v tý době. Dneska jsme v době uhelný a ne v době dřevěný, ale je možný, že do budoucna vlastně to dřevo zase získá i pro to město zase ten význam jako mělo dříve. Takže proti Kutné Hoře a Šumavě, která byla odlesněná a Schwarzenberským kanálem a dřevo se plavilo vlastně do těch různých spaloven, tak tady v Hradci ten les vždycky stál. I ta historie je tvořena místníma názorama, jestli se podíváte okolo je Chvojno, Chvojenec, jo, a vlastně už to vychází ty místa, ty názvy Borohrádek, že tady byla borovice a vždycky ty stromy tady byly a ta struktura byla podobná. Akorát je tady víc borovice než by bylo třeba před milionem let, kdy byla ta struktura trošku jinak posazená vůči těm listnáčům. Ale my jsme preferovali jako na zpracování v tom hospodářském lese v dřívějších dobách tu borovici, tak proto je tady i ta borovice. Zároveň čistí třeba vzduch ta borovice, jako na horách máte smrk, a proto se lépe dýchá, tak do Hodišovic, tady se stěhujou astmatici třeba z Hradce, protože vlastně ta borovice vám vyčistí 95 % vlastně ze vzduchu těch částic a ty silice provoní, provoní to prostředí, proto nám je dobře v lese.
Jakub SHMIDT, moderátor
Vždyť jsem říkal na začátku, že málokdo toho ví o lese jako právě Milan Zerzán, ředitel hradeckých Městských lesů. Já moc děkuju za dnešní návštěvu tady u nás v Českém rozhlase Hradec Králové, no, a těším se na příští. Děkuju nejen vám, pane řediteli, ale samozřejmě děkuji i Anetě Bůžkové, pro kterou to byla dneska premiéra, a příště možná už přijde taky sama. Tak díky.
Milan ZERZÁN, ředitel Městských lesů Hradec Králové
Jo, děkujeme, na shledanou.
Aneta BŮŽKOVÁ, lesní pedagogika, Městské lesy Hradec Králové
Na shledanou.
Jakub SHMIDT, moderátor
Na shledanou. A vás do lesa zveme, protože teď tam jsou v těch obůrkách i malá selátka Pepina a ...
Milan ZERZÁN, ředitel Městských lesů Hradec Králové
Pepina a Bob.
Jakub SHMIDT, moderátor
Bob.
Milan ZERZÁN, ředitel Městských lesů Hradec Králové
Teď mají svoji vždycky jarní nadílku a ve výši deseti selátek.
Jakub SHMIDT, moderátor
Tak se na to všechno přijďte podívat do Městských lesů Hradec Králové, je to krása. Díky a na shledanou.
