PLZEŇSKÝ KRAJ V uplynulých týdnech zapršelo a začaly růst houby. Mykologové upozorňují, že rostou jen na některých místech například v Brdech. Kvůli natěšenosti lidí se ale v lese rozpoutalo houbové šílenství. Mykologové odhadují, že někde je víc lidí než hub a lesy tím trpí. To ale není největší problém. I přesto, že přišly deště, vláhový deficit stále trvá. Prohlubují ho kůrovcové těžby, kvůli kterým les řídne a více vysychá.
Mykologové hovoří o tom, že podhoubí je na některých místech částečně porušené, což může růst hub omezovat. A když nebudou houby, omezí se rozkladný proces v půdě a vznik humusu. „Lesy mají dva problémy, sucho a kůrovcovou těžbu. Ta je tak velká, že lesy už jsou na některých místech příliš prosvětlené a nevzniká tam tradiční vlhké mikroklima," popsal mykolog a výzkumník Martin Bartůšek z Plas.
„Většina populace to vidí tak, že kvůli suchu nebudou růst houby, třeba hřiby. Ale nejvíce hub je pod zemí a zajišťují životodárný rozklad různých zbytků. Zkrátka houby jsou pro nás strašně důležité, bez nich bychom se neobešli, podklad by se bez nich nerozkládal, nevznikal by humus, nevznikala by výživná půda," vysvětlil Bartůšek.
Kromě sucha a kůrovcových těžeb mají ale lesy v těchto dnech ještě další problém. „V lese se rozpoutalo houbové šílenství a lesy tím trpí. To, že lidé chodí po lese úplně nevadí, problémem jsou třeba větší svahy, na kterých kvůli pohybu lidí vzniká eroze. Bylo by fajn, kdyby se lidé k lesu a půdě chovali šetrně. Aby přírodu ctili a nechtěli ji jen vykořisťovat," přeje si mykolog.
Poradil také, jak mají lidé zacházet s nalezenými houbami. „Je dobré, aby z půdy vyndali celou plodnici a jamku zaplnili hrabankou, aby na místě podhoubí nevysychalo. Odhaduji, že to dělá polovina houbařů," popsal mykolog.
Celý článek najdete v MF Dnes.
